Srebrenica - Srbsko poprvé zadrželo osoby podezřelé z přímé účasti na vraždění po obsazení Srebrenice v roce 1995. Srbská policie zatkla osm mužů, kteří jsou obviněni z účasti na povraždění 1000 Muslimů ve skladišti na okraji Srebrenice. Podle prokurátora jde o příslušníky bývalé speciální jednotky bosenskosrbské policie.
Masakr v Srebrenici: Srbsko poprvé zadrželo možné vrahy
GALERIE
videogallery_517432
Nejvýznamnější postavou mezi zadrženými je podle AP někdejší velitel Nedeljko Milidragović, přezdívaný „řezník Nedjo“. Po válce se z něj v Srbsku stal úspěšný podnikatel.
Srbsko se tak poprvé pokusí postavit před soud přímé vykonavatele srebrenického masakru. „Je důležité zdůraznit, že je to poprvé, co se naše prokuratura zabývá masovým zabíjením civilistů a válečných zajatců ve Srebrenici,“ uvedl prokurátor Bruno Vekarić. „Nikdy jsme se nezabývali zločinem takových rozměrů. Pro Srbsko je velmi důležité, aby ke Srebrenici zaujalo postoj soudními procesy,“ dodal.
Významnou skutečností je, že zatčení osmi podezřelých ze Srebrenice je výsledkem spolupráce srbské a bosenské prokuratury, jež může přispět ke zlepšení vztahů mezi zeměmi Ty vznikly po rozpadu bývalé Jugoslávie provázeném válečnými konflikty.
Martin Ježek, redaktor Českého rozhlasu, k údajným vrahům
„Jsou to bývalí příslušníci speciální brigády policie Republiky srbské. Ta je dodnes částí Bosny a Hercegoviny. U některých zveřejnili jen iniciály, Milidragović se ale v současném Srbsku věnuje obchodu. Zabít měl osobně asi 20 bosenských mužů a další desítky někam odvézt a vraždu nařídit. Žalobci dokonce tvrdí, že Milidragović nařídil zabití asi desetiletého chlapce.“
V minulosti Srbsko postavilo před soud osoby, které odvezly zajatce ze Srebrenice na místa, kde byli povražděni.
V roce 2011 policie zatkla hlavního organizátora masakru, bývalého vrchního velitele bosenskosrbských sil Ratka Mladiče, a úřady pak rozhodly o jeho vydání Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Srebrenica
Dobytí enklávy Srebrenica bosenskosrbskými jednotkami a následný masakr přibližně 8 000 lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Vyhánění z domovů, masové vraždění, ale i výsměch požadavkům mezinárodního společenství se staly v letech 1992 až 1995 smutnou realitou, pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN ale všechny šokoval. (Více o srebrenickém masakru)
