Putin rozhodl o anexi Krymu v závěrečný den her v Soči

Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin prvně veřejně přiznal svou roli v anexi ukrajinského poloostrova Krym. V upoutávce na dokument ruské televize Rossija 1 řekl, že v noci z 22. na 23. února jednal v Kremlu se šéfy bezpečnostních složek a na konci schůzky nařídil zábor Krymu a záchranu tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Jen několik hodin nato přitom prezident Mezinárodního olympijského výboru Putinovi a „novému Rusku“ před zraky celého světa složil poklonu za uspořádání olympijských her v Soči.

Thomas Bach během závěrečného ceremoniálu olympijských her - večer 23. února - ocenil všechny, co se na pořádání her v Soči podíleli. „Pomohli jste ukázat tvář nového Ruska: efektivního a přátelského, vlasteneckého a otevřeného světu.“

Rok na to Putin na kameru přiznal, že ten samý den nařídil tajnou operaci s cílem anektovat Krym. „Bylo to v noci z 22. na 23. února, skončili jsme v sedm hodin ráno… a tehdy jsem svým kolegům řekl: Musíme začít pracovat na tom, abychom Krym zase navrátili Rusku.“

„Nové Rusko“, o kterém Bach v Soči mluvil, tak ukázalo poněkud jinou tvář, než předpokládal.

Není jasné, zda v době konání olympijských her už byli na Krymu přítomni příslušníci ruských speciálních sil. Nicméně medaile, které později Putin udělil ruským vojákům za jejich nasazení na Krymu, uvádějí začátek operace 20. února.

2 minuty
Putin v dokumentu: Musíme vrátit Krym Rusku
Zdroj: ČT24

Proč se Putin nakonec k anexi Krymu přiznal?

Kreml vojenskou intervenci na Krymu celou dobu kategoricky popíral, stejně tak později svou přítomnost na Donbasu. Vojáci i technika pohybující se po poloostrově byly bez jakéhokoliv označení, nicméně několik přítomných vojáků zahraničním médiím přiznalo, že přišli z Ruska.

Podle komentátorů je nejpravděpodobnější, že Putin chce u příležitosti prvního výročí anexe přispět ke své roli novodobého ruského hrdiny a ještě výrazněji se zapsat do učebnic.

Další ukázka z filmu navíc dokládá, že Rusko loni ještě před anexí provedlo na Krymu tajný průzkum, zda tamní lidé skutečně stojí o připojení k federaci. „Situace na Ukrajině se vyvinula tak, že jsme museli začít pracovat na návratu Krymu do Ruska, protože nemůžeme toto území a tyto lidi ponechat jejich osudu a vydat je na pospas nacionalistům,“ citovala Putina agentura TASS. 

Putin prý v té době rozdělil úkoly a vydal instrukce, jak postupovat. „Hned jsem ale zdůraznil, že jednat budeme až v případě, že si budeme absolutně jisti, že lidé žijící na Krymu chtějí to samé,“ prohlásil Putin. Prezident se v té souvislosti zmínil o provedení „tajného průzkumu“ na Krymu, který prý Moskva uspořádala ještě před březnovým referendem. Průzkum údajně ukázal, že myšlenku spojení s Ruskem podporuje 75 procent obyvatel poloostrova.

Hlavní data kolem ruské anexe Krymu:

6. až 23. února – zimní olympijské hry v Soči

22. února – ukrajinský prezident Viktor Janukovyč prchá z Kyjeva

23. února – Vladimir Putin nařídil záchranu Janukovyče a anexi Krymu

27. února – proruští ozbrojenci obsadili krymský parlament a další klíčové budovy

28. února – vojáci v neoznačených uniformách obsadili na Krymu dvě letiště

1. března – ruský parlament schválil nasazení armády na Ukrajině

16. března – 97 % voličů na Krymu se v referendu rozhodlo pro připojení poloostrova k Rusku

18. března – Putin podepsal začlenění Krymu do Ruské federace

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 3 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 35 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami
Načítání...