Putin rozhodl o anexi Krymu v závěrečný den her v Soči

Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin prvně veřejně přiznal svou roli v anexi ukrajinského poloostrova Krym. V upoutávce na dokument ruské televize Rossija 1 řekl, že v noci z 22. na 23. února jednal v Kremlu se šéfy bezpečnostních složek a na konci schůzky nařídil zábor Krymu a záchranu tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Jen několik hodin nato přitom prezident Mezinárodního olympijského výboru Putinovi a „novému Rusku“ před zraky celého světa složil poklonu za uspořádání olympijských her v Soči.

Thomas Bach během závěrečného ceremoniálu olympijských her - večer 23. února - ocenil všechny, co se na pořádání her v Soči podíleli. „Pomohli jste ukázat tvář nového Ruska: efektivního a přátelského, vlasteneckého a otevřeného světu.“

Rok na to Putin na kameru přiznal, že ten samý den nařídil tajnou operaci s cílem anektovat Krym. „Bylo to v noci z 22. na 23. února, skončili jsme v sedm hodin ráno… a tehdy jsem svým kolegům řekl: Musíme začít pracovat na tom, abychom Krym zase navrátili Rusku.“

„Nové Rusko“, o kterém Bach v Soči mluvil, tak ukázalo poněkud jinou tvář, než předpokládal.

Není jasné, zda v době konání olympijských her už byli na Krymu přítomni příslušníci ruských speciálních sil. Nicméně medaile, které později Putin udělil ruským vojákům za jejich nasazení na Krymu, uvádějí začátek operace 20. února.

2 minuty
Putin v dokumentu: Musíme vrátit Krym Rusku
Zdroj: ČT24

Proč se Putin nakonec k anexi Krymu přiznal?

Kreml vojenskou intervenci na Krymu celou dobu kategoricky popíral, stejně tak později svou přítomnost na Donbasu. Vojáci i technika pohybující se po poloostrově byly bez jakéhokoliv označení, nicméně několik přítomných vojáků zahraničním médiím přiznalo, že přišli z Ruska.

Podle komentátorů je nejpravděpodobnější, že Putin chce u příležitosti prvního výročí anexe přispět ke své roli novodobého ruského hrdiny a ještě výrazněji se zapsat do učebnic.

Další ukázka z filmu navíc dokládá, že Rusko loni ještě před anexí provedlo na Krymu tajný průzkum, zda tamní lidé skutečně stojí o připojení k federaci. „Situace na Ukrajině se vyvinula tak, že jsme museli začít pracovat na návratu Krymu do Ruska, protože nemůžeme toto území a tyto lidi ponechat jejich osudu a vydat je na pospas nacionalistům,“ citovala Putina agentura TASS. 

Putin prý v té době rozdělil úkoly a vydal instrukce, jak postupovat. „Hned jsem ale zdůraznil, že jednat budeme až v případě, že si budeme absolutně jisti, že lidé žijící na Krymu chtějí to samé,“ prohlásil Putin. Prezident se v té souvislosti zmínil o provedení „tajného průzkumu“ na Krymu, který prý Moskva uspořádala ještě před březnovým referendem. Průzkum údajně ukázal, že myšlenku spojení s Ruskem podporuje 75 procent obyvatel poloostrova.

Hlavní data kolem ruské anexe Krymu:

6. až 23. února – zimní olympijské hry v Soči

22. února – ukrajinský prezident Viktor Janukovyč prchá z Kyjeva

23. února – Vladimir Putin nařídil záchranu Janukovyče a anexi Krymu

27. února – proruští ozbrojenci obsadili krymský parlament a další klíčové budovy

28. února – vojáci v neoznačených uniformách obsadili na Krymu dvě letiště

1. března – ruský parlament schválil nasazení armády na Ukrajině

16. března – 97 % voličů na Krymu se v referendu rozhodlo pro připojení poloostrova k Rusku

18. března – Putin podepsal začlenění Krymu do Ruské federace

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
04:07Aktualizovánopřed 20 mminutami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 1 hhodinou

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 8 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...