Putin rozhodl o anexi Krymu v závěrečný den her v Soči

Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin prvně veřejně přiznal svou roli v anexi ukrajinského poloostrova Krym. V upoutávce na dokument ruské televize Rossija 1 řekl, že v noci z 22. na 23. února jednal v Kremlu se šéfy bezpečnostních složek a na konci schůzky nařídil zábor Krymu a záchranu tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Jen několik hodin nato přitom prezident Mezinárodního olympijského výboru Putinovi a „novému Rusku“ před zraky celého světa složil poklonu za uspořádání olympijských her v Soči.

Thomas Bach během závěrečného ceremoniálu olympijských her - večer 23. února - ocenil všechny, co se na pořádání her v Soči podíleli. „Pomohli jste ukázat tvář nového Ruska: efektivního a přátelského, vlasteneckého a otevřeného světu.“

Rok na to Putin na kameru přiznal, že ten samý den nařídil tajnou operaci s cílem anektovat Krym. „Bylo to v noci z 22. na 23. února, skončili jsme v sedm hodin ráno… a tehdy jsem svým kolegům řekl: Musíme začít pracovat na tom, abychom Krym zase navrátili Rusku.“

„Nové Rusko“, o kterém Bach v Soči mluvil, tak ukázalo poněkud jinou tvář, než předpokládal.

Není jasné, zda v době konání olympijských her už byli na Krymu přítomni příslušníci ruských speciálních sil. Nicméně medaile, které později Putin udělil ruským vojákům za jejich nasazení na Krymu, uvádějí začátek operace 20. února.

2 minuty
Putin v dokumentu: Musíme vrátit Krym Rusku
Zdroj: ČT24

Proč se Putin nakonec k anexi Krymu přiznal?

Kreml vojenskou intervenci na Krymu celou dobu kategoricky popíral, stejně tak později svou přítomnost na Donbasu. Vojáci i technika pohybující se po poloostrově byly bez jakéhokoliv označení, nicméně několik přítomných vojáků zahraničním médiím přiznalo, že přišli z Ruska.

Podle komentátorů je nejpravděpodobnější, že Putin chce u příležitosti prvního výročí anexe přispět ke své roli novodobého ruského hrdiny a ještě výrazněji se zapsat do učebnic.

Další ukázka z filmu navíc dokládá, že Rusko loni ještě před anexí provedlo na Krymu tajný průzkum, zda tamní lidé skutečně stojí o připojení k federaci. „Situace na Ukrajině se vyvinula tak, že jsme museli začít pracovat na návratu Krymu do Ruska, protože nemůžeme toto území a tyto lidi ponechat jejich osudu a vydat je na pospas nacionalistům,“ citovala Putina agentura TASS. 

Putin prý v té době rozdělil úkoly a vydal instrukce, jak postupovat. „Hned jsem ale zdůraznil, že jednat budeme až v případě, že si budeme absolutně jisti, že lidé žijící na Krymu chtějí to samé,“ prohlásil Putin. Prezident se v té souvislosti zmínil o provedení „tajného průzkumu“ na Krymu, který prý Moskva uspořádala ještě před březnovým referendem. Průzkum údajně ukázal, že myšlenku spojení s Ruskem podporuje 75 procent obyvatel poloostrova.

Hlavní data kolem ruské anexe Krymu:

6. až 23. února – zimní olympijské hry v Soči

22. února – ukrajinský prezident Viktor Janukovyč prchá z Kyjeva

23. února – Vladimir Putin nařídil záchranu Janukovyče a anexi Krymu

27. února – proruští ozbrojenci obsadili krymský parlament a další klíčové budovy

28. února – vojáci v neoznačených uniformách obsadili na Krymu dvě letiště

1. března – ruský parlament schválil nasazení armády na Ukrajině

16. března – 97 % voličů na Krymu se v referendu rozhodlo pro připojení poloostrova k Rusku

18. března – Putin podepsal začlenění Krymu do Ruské federace

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 16 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 18 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...