Putin rozhodl o anexi Krymu v závěrečný den her v Soči

Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin prvně veřejně přiznal svou roli v anexi ukrajinského poloostrova Krym. V upoutávce na dokument ruské televize Rossija 1 řekl, že v noci z 22. na 23. února jednal v Kremlu se šéfy bezpečnostních složek a na konci schůzky nařídil zábor Krymu a záchranu tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Jen několik hodin nato přitom prezident Mezinárodního olympijského výboru Putinovi a „novému Rusku“ před zraky celého světa složil poklonu za uspořádání olympijských her v Soči.

Thomas Bach během závěrečného ceremoniálu olympijských her - večer 23. února - ocenil všechny, co se na pořádání her v Soči podíleli. „Pomohli jste ukázat tvář nového Ruska: efektivního a přátelského, vlasteneckého a otevřeného světu.“

Rok na to Putin na kameru přiznal, že ten samý den nařídil tajnou operaci s cílem anektovat Krym. „Bylo to v noci z 22. na 23. února, skončili jsme v sedm hodin ráno… a tehdy jsem svým kolegům řekl: Musíme začít pracovat na tom, abychom Krym zase navrátili Rusku.“

„Nové Rusko“, o kterém Bach v Soči mluvil, tak ukázalo poněkud jinou tvář, než předpokládal.

Není jasné, zda v době konání olympijských her už byli na Krymu přítomni příslušníci ruských speciálních sil. Nicméně medaile, které později Putin udělil ruským vojákům za jejich nasazení na Krymu, uvádějí začátek operace 20. února.

2 minuty
Putin v dokumentu: Musíme vrátit Krym Rusku
Zdroj: ČT24

Proč se Putin nakonec k anexi Krymu přiznal?

Kreml vojenskou intervenci na Krymu celou dobu kategoricky popíral, stejně tak později svou přítomnost na Donbasu. Vojáci i technika pohybující se po poloostrově byly bez jakéhokoliv označení, nicméně několik přítomných vojáků zahraničním médiím přiznalo, že přišli z Ruska.

Podle komentátorů je nejpravděpodobnější, že Putin chce u příležitosti prvního výročí anexe přispět ke své roli novodobého ruského hrdiny a ještě výrazněji se zapsat do učebnic.

Další ukázka z filmu navíc dokládá, že Rusko loni ještě před anexí provedlo na Krymu tajný průzkum, zda tamní lidé skutečně stojí o připojení k federaci. „Situace na Ukrajině se vyvinula tak, že jsme museli začít pracovat na návratu Krymu do Ruska, protože nemůžeme toto území a tyto lidi ponechat jejich osudu a vydat je na pospas nacionalistům,“ citovala Putina agentura TASS. 

Putin prý v té době rozdělil úkoly a vydal instrukce, jak postupovat. „Hned jsem ale zdůraznil, že jednat budeme až v případě, že si budeme absolutně jisti, že lidé žijící na Krymu chtějí to samé,“ prohlásil Putin. Prezident se v té souvislosti zmínil o provedení „tajného průzkumu“ na Krymu, který prý Moskva uspořádala ještě před březnovým referendem. Průzkum údajně ukázal, že myšlenku spojení s Ruskem podporuje 75 procent obyvatel poloostrova.

Hlavní data kolem ruské anexe Krymu:

6. až 23. února – zimní olympijské hry v Soči

22. února – ukrajinský prezident Viktor Janukovyč prchá z Kyjeva

23. února – Vladimir Putin nařídil záchranu Janukovyče a anexi Krymu

27. února – proruští ozbrojenci obsadili krymský parlament a další klíčové budovy

28. února – vojáci v neoznačených uniformách obsadili na Krymu dvě letiště

1. března – ruský parlament schválil nasazení armády na Ukrajině

16. března – 97 % voličů na Krymu se v referendu rozhodlo pro připojení poloostrova k Rusku

18. března – Putin podepsal začlenění Krymu do Ruské federace

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Itálie hledá nové uplatnění pro migrační centra v Albánii

Itálie začala loni v říjnu oficiálně provozovat dvě migrační centra na území Albánie. Zatím však nepříliš úspěšně, zařízení byla využita pouze po dobu sedmi dní, během nichž se v nich vystřídalo dvaašedesát běženců. Soudy rozhodly, že je úřady musí okamžitě převézt zpět na italské území. Vláda nyní čeká na rozhodnutí evropského soudu, zda bude moci obě zařízení pro žadatele o azyl využít. Zatím přišla s alternativním řešením, a to umístit do táborů migranty určené k vyhoštění. Takovou možnost však původní dohoda s Albánií nepřipouští.
před 4 hhodinami

V izraelském vězení zemřel mladistvý Palestinec. Okolnosti jsou nejasné

V izraelském vězení zemřel po půl roce zadržování sedmnáctiletý Walíd Ahmad. Oficiálně nebyl z ničeho obviněn. Okolnosti smrti z minulého víkendu stále nejsou jasné. Ve vazbě již zemřelo třiašedesát zadržených Palestinců, Walíd Ahmad byl prvním mladistvým. Podle rodiny byl před zatčením zdravý.
před 5 hhodinami

Rádio Svobodná Evropa posílá pražské zaměstnance na neplacenou dovolenou

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) začalo v úterý posílat zaměstnance pražské centrály na neplacenou dovolenou. Médium totiž od amerického Kongresu neobdrželo vyčleněné prostředky na dubnový provoz. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa chce financování RFE/RL ukončit, rozhlasová stanice se proti tomu brání soudní cestou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Automobilky dostanou více času na splnění emisních cílů, navrhla EK

Evropská komise (EK) navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by tak nově měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Litva navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP

Litevská vláda po dohodě s opozicí navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP. Polovina financí bude určena na modernizaci, zbytek půjde na navýšení výcvikových kapacit. Vilnius chce kvůli obavám z agresivní politiky Ruska a Běloruska do pěti let zdvojnásobit počet svých vojáků. Třímilionová země tak plánuje mít do konce desetiletí skoro padesát tisíc aktivních vojáků, včetně rezerv.
před 8 hhodinami

Nejde o politiku, řekl prokurátor k Le Penové. Média mluví o šoku

Verdikt o Marine Le Penové není politické, ale soudní rozhodnutí, uvedl podle agentury AFP pařížský generální prokurátor Rémy Heitz. Francouzské listy píší v souvislosti s rozsudkem nad krajně pravicovou političkou o šoku a politickém zemětřesení. Le Penová v reakci prohlásila, že proti ní systém vytáhl atomovou zbraň.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Osud Buči je pro Ukrajince děsivým symbolem ruské agrese

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.
před 8 hhodinami

Myanmar hlásí už více než 2700 obětí zemětřesení

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v úterý s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce. Do země putuje humanitární pomoc, kterou ale vojenská junta blokuje v místech, která ovládají opoziční skupiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...