Pasadena (USA) - Americká sonda Dawn úspěšně zakotvila u planetky Ceres v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Má za sebou let dlouhý pět miliard kilometrů. Americký národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vypustil sondu v roce 2007.
Sonda Dawn je na orbitě Ceresu, prohlédne si jeho světlé skvrny
Úkolem aparátu v hodnotě 466 milionů dolarů (11,3 miliardy korun) je poskytnout vědcům na Zemi cenné informace o dvou největších objektech hlavního pásu asteroidů naší sluneční soustavy, a tím i o formování celé soustavy. První část programu sonda splnila, když od července 2011 do září 2012 kroužila kolem planety Vesta.
Po cestě, která trvala dva a půl roku, nyní nadchází pro Dawn druhá fáze projektu. Výzkum na oběžné dráze kolem Ceresu, který má v průměru 950 kilometrů, by měl přístroj zahájit v dubnu. Kromě jiného by měl zjistit, zda je na Ceresu voda.
Vesta
„Ceres je primitivní těleso, které je stavebním kamenem budoucích planet. Z takovýchto planetárních embryí byla vystavena Země a ostatní terestrické planety. Takže určitě je to těleso, které obsahuje vodu. Zda je to jen ve formě ledu, nebo se pod ledovou krustou nachází i ledový oceán, je věc, kterou by měla zjistit právě sonda Dawn,“ uvedl Jakub Rozehnal z pražské Štefánikovy rozhledny.
Sonda počátkem února pořídila ze vzdálenosti 83 000 kilometrů snímky Ceresu s množstvím kráterů a také s několika zářivě bílými místy, která vědce zaskočila. Prozatím není jasné, co na planetce odráží více slunečního světla. „Co to je, zjistíme, až to bude vyfoceno z menší vzdálenosti. Osobně si myslím, že by to mohly být nějaké kryovulkány. Obecně ve sluneční soustavě platí, že co je světlé, to je mladé. Je-li to takto světlé, znamená to nedávnou nebo současnou aktivitu, například kryovulkány,“ dodal Rozehnal.
Dawn se dosavadními úspěchy zapsal do historie vesmírných letů. Jako vůbec první sonda vstoupil na oběžnou dráhu trpasličí planety a rovněž jako první během své cesty zakotvil na oběžných drahách dvou odlišných vesmírných těles.
Sonda má iontový pohon
Dlouholetou misi v kosmu umožnil inovativní iontový pohon, jehož účinnost je podle portálu space.com asi desetkrát vyšší než u tradičních chemických motorů. Jeho nevýhodou je nízké zrychlení. Pro zajímavost, zrychlení z nuly na sto kilometrů v hodině trvá Dawnu čtyři dny.
Dawn nicméně není první meziplanetární sondou, která ke svému letu využívá paprsek iontů. NASA pohon na konci devadesátých let minulého století nasadila u aparátu Deep Space 1, který výhody nové technologie otestoval. Iontový motor použilo také Japonsko u své sondy Hajabusa.
Trpasličí planeta Ceres je prvním obejveným a zároveň největším objektem obíhajícím mezi drahami Marsu a Jupiteru, tedy v oblasti hlavního pásu planetek. Objevil ho italský astronom Giusseppe Piazzi v roce 1801. Ceres byl původně považován za planetu, s přibývajícím počtem jemu podobných nalezených těles se zařadil do kategorie planetek. V roce 2006 byl spolu s Plutem a transneptunickým tělesem Eris zařazen do nové kategorie trpasličích planet. (Zdroj: Wikipedie)
Jakub Rozehnal o průzkumu Ceresu (zdroj: ČT24)