Peking – Život v podzemí je pro mnoho lidí v čínském Pekingu cesta, jak ušetřit na nájemném. Prudký hospodářský růst katapultoval ceny do astronomických výšek. Laciných bytů nabízí metropole málo a poptávka mezi 21 miliony obyvatel je obrovská.
Hluboko pod rušnými ulicemi Pekingu leží vlastní svět. V husté síti podzemních krytů žije na milion lidí. Bydlení tady je sice ilegální, ale cenově přijatelné.
Každá budova včetně novostaveb musí mít protiletecký kryt. A ten nabízí spoustu prostoru. Jejich obyvatelé jsou většinou mladí lidé z venkova, kteří jsou celý den v práci a domů chodí jen přespat. Číšníci, dělníci i vysokoškoláci na prahu kariéry. Stačí jim pokoj bez okna se společnou kuchyňkou a koupelnou.
Dvě patra pod zemí bydlí i 18letá Jang Tching. Prádlo jí visí nad hlavou, protože si nemá kam dát šaty. Za čtyři metry čtvereční v okrajové čtvrti platí v přepočtu 1 400 korun měsíčně. „Pracuji v Pekingu dva roky a celou dobu bydlím v podzemí. Nechci utrácet moc peněz. Většinu výplaty posílám matce a bratrovi. Po zaplacení nájmu už mi moc nezbyde,“ vypráví Jing.
Do podzemních bytů se dá podívat zřídka - majitelé nemovitostí jsou striktní v tom, koho pustí dovnitř, a nájemníci se stydí. Život v podzemí je stigma ve společnosti.
V spartánském příbytku pod luxusním věžákem v centru metropole bydlí i pan Wung. Platí šest tisíc korun měsíčně, tedy skoro polovinu platu, protože pracuje v nedalekém nočním klubu a do práce chce chodit pěšky. Říká, že až na málo světla a horší vzduch to není tak špatné.
V Pekingu s 21 miliony obyvatel je poptávka po bydlení vysoká. I malý byt může stát jmění. „Před olympiádou byl trh relativně stabilní. Pak začaly nájmy prudce stoupat. V roce 2010 díky rychlému rozvoji a velké koncentraci lidí rostly skoro o 17% ročně. A rostou pořád, i když pomaleji,“ potvrzuje realitní makléř Chu Ťing-chuej.
Nové byty jsou všude, ale za závratné ceny. Mladí Číňané jsou pod tlakem. Nezbývá jim nic jiného než naděje, že generace jejich dětí už bude žít nad zemí.
