Washington - O tom, že funkce amerického prezidenta je riskantním povoláním, není z historie pochyb. Ronald Reagan stál v čele USA pouhých deset týdnů, když ho při odchodu z washingtonského hotelu Hilton zasáhla střela. Amerika byla v šoku. Studená válka nabírala obrátky a americký prezident byl náhle mimo hru. Mnohým se právě 30. března 1981 vybavila podobná událost - tragický atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho. Nejdřív se zdálo, že Reagan vyvázl. Byl ale zasažen odraženou střelou, když se ho bodyguard snažil dostat do limuzíny. Ta posléze místo do Bílého domu bleskově zamířila do nemocnice. „Zpočátku jsem vůbec nechápal proč, dokud jsem si nevšiml pěnící krve, která mi vytékala z úst a právě tehdy jsem ucítil ostrou bolest pod levými žebry,“ popisoval situaci Reagan. Na operačním sále ještě stihl zavtipkovat s chirurgem: „Doufám, že jste republikán,“ a upadl do bezvědomí.
„Doufám, že jste republikán,“ zavtipkoval Reagan s chirurgem
Smysl pro humor tak Reaganovi nechyběl ani v okamžicích nejtěžších. Své ženě později řekl větu, která se nesmazatelně zapsala do historie: „Miláčku, zapomněl jsem se skrčit.“ Reagan si v souvislosti s atentátem vzpomněl, jak si v první chvíli myslel, že má jen zlomené žebro od toho, jak ho člen ochranky hodil do auta a zalehl ho poté, co začala střelba. „Vešel jsem na pohotovost, položili mě na vozík a tam mi svlékli šaty,“ napsal Reagan. „Až tehdy jsem se ale dozvěděl, že mě postřelili a mám střelu v plicích.“
Kulku do prezidentských plic kvůli Jodie Fosterové
Atentátníkem byl John Hinckley, syn texaského milionáře, který zasáhl čtyři lidi - kromě prezidenta i jeho tiskového mluvčího Jamese Bradyho, agenta tajné služby a policistu. Událost neměla žádné politické pozadí, Hinckley byl posedlý herečkou Jodie Fosterovou a snažil se ji jakkoli zaujmout - plánoval únos letadla nebo sebevraždu. Nakonec se rozhodl zabít prezidenta. V hledáčku měl už Jamese Cartera, ale k realizaci zběsilého plánu se mu nenaskytla příležitost.
Reaganovi byla během dvouhodinové operace vyjmuta kulka z levé plíce, jen kousek od srdce, a jeho stav se rychle lepšil. Přesto se zastavil chod na burze a umělci si museli na své Oscary také chvíli počkat. I lidé z jeho doprovodu přežili, ale dopadli trochu hůř. Například Brady, který byl střelen do hlavy, zůstal paralyzovaný na invalidním vozíku. Dlouholetým úsilím se poté zasloužil o prosazení zákona omezujícího prodej střelných zbraní, který nese jeho jméno.
Panika: Náhle nikdo netušil, kdo vlastně vládne Spojeným státům
Viceprezident George Bush starší byl v době atentátu v letadle nad Texasem a přes špatné telefonické spojení se mu podařilo vyřídit, aby „se objevil“ ve Washingtonu. Poradce pro národní bezpečnost zajistil kopii ústavy, kódy pro vypuštění jaderných zbraní a diktafon, aby bylo vše připraveno pro možné předání prezidentských pravomocí. Několik hodin ale nebylo jasné, kdo stojí v čele USA. Ministr zahraničí Alexander Haig zpanikařil a oznámil, že šéfem je nyní on.
Mýlil se ale, protože podle americké legislativy v případě vyřazení prezidenta a viceprezidenta z funkce jde do čela země předseda Sněmovny reprezentantů, předseda Senátu a teprve na pátém místě přichází v úvahu ministr zahraničí. Bush nakonec dorazil čtyři hodiny po atentátu. Haig po kritice, podle níž se pokoušel na sebe strhnout moc, odstoupil. Reaganův štáb po tomto extempore vypracoval provizorní návod, jak postupovat v případě podobných krizí.
Hinckley, který byl ihned zadržen, Fosterovou léta pronásledoval. Film Taxikář, v němž hrála mladistvou prostitutku, viděl několikrát. Ztotožnil se s postavou muže v podání Roberta De Nira, jenž plánoval atentát na politika. Hinckley se kvůli své obsesi dokonce zapsal na kurzy tvůrčího psaní na Yaleově univerzitě, když zjistil, že tam herečka studuje. V roce 1982 byl kvůli nepříčetnosti zproštěn obvinění z pokusu o vraždu. Od té doby se léčí na psychiatrické klinice.