Ženeva - Nedaleko Ženevy byl dnes spuštěn ve zkušebním provozu obří urychlovač jaderných částic LHC. Smyslem experimentu je nasimulovat podmínky, za kterých vznikal vesmír. Urychlovač vybudovala za téměř tři miliardy eur (asi 74 miliard Kč) Evropská laboratoř jaderného výzkumu CERN u Ženevy. Na projektu se podíleli i čeští vědci.
V Ženevě spustili obří urychlovač částic
LHC - Large Hadron Collider je největším urychlovačem částic na světě. Podle odborníků CERN je dokonce vůbec největším zařízením vybudovaným lidmi. Jeho hlavní součástí je 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel, který je umístěn 50 až 175 metrů pod zemí a po celé délce se chladí na teplotu kapalného helia. Tok částic v něm bude řídit a urychlovat soustava přibližně 9600 supravodivých magnetů různých druhů a vlastností.
Urychlovač umožňuje vyslat proti sobě dva paprsky protonů a iontů rychlostí 299 792 kilometrů za sekundu, což je téměř rychlost světla. Při jejichž vzájemném střetu vznikne sprška nových částic, které právě vědce zajímají. Mohly by tak vzniknout podmínky, které existovaly jen několik zlomků vteřiny po vzniku vesmíru. To by v další perspektivě pomohlo objasnit, jak vznikl vesmír. „S takto výkonným urychlovačem vlastně provádíme archeologii vesmíru. Kolize částic nám pomohou pochopit fyzikální principy Velkého třesku,“ popsala význam urychlovače fyzička Felicitas Paussová.
Milénium (zdroj: ČT24)
Přístroj by také v budoucnu mohl přispět k získání zcela nových zdrojů energie. „Obří zařízení je určeno zejména k základnímu výzkumu, jehož přirozeností je, že v nejbližší době - letech nebo i desetiletích, nemůžeme čekat praktický účinek,“ řekl vedoucí Oddělení experiment 1 - CERN Václav Vrba. Dodal však, že k užitku se vědci vždy dobrali.
Projekt má ale i rozhodné odpůrce. Skupina občanů EU se žalobou u soudů snažila dosáhnout zákazu spuštění LHC, protože se obává, že zařízení by mohlo vyprodukovat malé „černé díry“, které by následně pohltily a zničily celou zeměkouli. Renomovaní vědci však obavy považují za nereálné. „Příroda takové srážky hodně rychlých částic dělat umí, jsou to částice přilétající z kosmického záření,“ připomněl Jiří Dolejší z Ústavu částicové a jaderné fyziky.
Na přípravě urychlovače se podílelo více než 10 tisíc fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa včetně Česka. Více informací o práci českých vědců pracujících na projektu LHC je k dispozici na stránkách skupiny odborníků Czech National Team. Od českých firem pocházejí i některé součásti LHC. Členem mezinárodní vědecké organizace CERN je Česko od svého vzniku v roce 1993.
Projekt urychlovače propaguje i nevšední popularizační klip na serveru youtube. Získané údaje z přístroje budou zpracovávat desítky tisíc počítačů a za jediný rok zaplní sto tisíc dvouvrstvých disků DVD.
Obří urychlovač jaderných částic (LHC)
LHC je umístěn 50 až 175 metrů pod švýcarsko-francouzskou hranicí, nedaleko Ženevy. Jde o 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel vybavený soustavou asi 9600 velkých magnetů, které řídí a urychlují tok částic. Bezmála tři desítky kilometrů dlouhý okruh obletí za jedinou sekundu jedenácttisíckrát. LHC dokáže urychlit pohyb částic tak, že dosahují téměř rychlosti světla. Při jejich srážkách vznikne teplo, které sto tisíckrát překoná teplotu v jádru Slunce. Na kratičký okamžik tak vzniknou podmínky, které existovaly těsně po předpokládaném vzniku vesmíru.
LHC může přispět nejen k objasnění vzniku vesmíru, ale také blíže popsat povahu hmoty a získat nové poznatky o prozatím tajemné temné hmotě a temné energii, které podle vědců tvoří 96 procent našeho vesmíru. Může také například podat důkaz o existenci hypotetické částice zvané Higgsův boson, která jako jediná ze standardního modelu elementárních částic ještě nebyla pozorována. V budoucnost by LHC mohl přispět kupříkladu k získání nových zdrojů energie.
Další informace lze nalézt na webových stránkách organizace CERN. Experiment lze rovněž sledovat v přímém přenosu.
GALERIE
Uvnitř urychlovače částic