Krajané v USA podporovali Masaryka v boji za samostatný československý stát

Chicago - Po devadesáti letech vydal archiv Čechů a Slováků v americkém Chicagu dosud nezveřejněné dokumenty o snaze krajanů pomoci Tomáši Garrigueovi Masarykovi v boji za samostatný stát. V knize Krajané v USA a vznik ČSR jsou doklady o penězích na odboj, financích pro vojáky v zahraničních armádách i detailní rozpisy účtů.

Hlad po samostatném československém státě byl v letech 1914 až 1918 nezadržitelný. K odbojové činnosti ale byly potřeba peníze, a tak se slova Tomáše Garrigue Masaryka - za málo peněz málo muziky a málo politiky - stala hnacím motorem. V Americe české a slovenské krajanské spolky rozpoutaly doslova vlnu sbírkových akcí. František Hanzlík, jeden z autorů knihy Krajané v USA a vznik ČSR říká: „Vznikla například organizace Včelky. To byla organizace žen, které pořádaly rozsáhlé bazary.“

Ale zapojily se i další spolky. Podle dokumentu poslalo České národní sdružení v Americe přes jeden milion dolarů. Největší částky dávali lidé, kteří měli nejmenší příjmy, přispíval ale i plzeňský pivovar v Chicagu.

Ivan Šedivý z Masarykova ústavu a Archivu akademie věd ČR ale upozorňuje: „Masaryk velmi důsledně dbal, že odboj může přijímat peníze jen z důvěryhodných zdrojů.“ Finance se pak rozdělovaly a šly na odbojovou činnost do Ruska a Francie, na vydávání publikací, novin, ale především se platila armáda.

V americkém Stamfordu se cvičili českoslovenští dobrovolníci. Bylo tam několik důstojníků 21. pluku československých legií, kteří dělali nábor po celých USA, doplňuje Hanzlík. Ze Stamfordu mířili dobrovolníci do americké armády, ale i do ruských a francouzských legií. Podle Ivana Šedivého to bylo velmi významné, neboť Češi tak získali pověst, že jsou pány Sibiře. To prý pomohlo Masarykovi získat si veřejné mínění, ale také náklonnost zahraničních vlád.

Jedním ze střípků celé mozaiky, která vedla k založení československého státu, byla také dohoda mezi českými a slovenskými krajany v Americe, podepsána byla v Pittsburghu 30. května 1918. Její signatáři se v ní vyslovili pro spojení obou národů do jednoho státu. Po jeho vyhlášení se stala jablkem sváru, když slovenští nacionalisté volali po naplnění údajného tajného dodatku. Ten měl podle nich slibovat Slovákům autonomii.