Unie netrpělivě čeká na jakýkoli posun v otázce Lisabonské smlouvy

Brusel - Lisabonská smlouva dorazila v Česku do Poslanecké sněmovny. Dlouho se tam ale neohřála, poslanci rozhodli, že o ní budou znovu jednat až 3. února. Česko tak stále zůstává jedinou zemí, která se k Lisabonské smlouvě ještě nevyjádřila. Ratifikace vázne i v Irsku, kde dokument v referendu odmítli. Brusel proto netrpělivě čeká na jakýkoli posun v této otázce.

Brusel se sice zatím oficiálně k dnešní schůzi českých poslanců nevyjádřil. Podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové ale unie pozorně jednání sleduje a doufá v jakýkoli posun. I když se představitelé unie vyjádřili, že rozhodování o ratifikaci je čistě věc České republiky, v kuloárech se mluví o tom, že dokument by měl být v ČR ratifikován co nejdřív.

Podle poslanců z ústavního výboru Evropského parlamentu by si mělo Česko s ratifikací pospíšit, aby ji stihlo do začátku českého předsednictví. Jakékoli zpoždění by ale neměl být zase takový problém, protože unie stejně musí čekat na vyjádření Irska, které zatím jako jediné smlouvu v referendu odmítlo.

Zásadní tedy bude, jak se Irsko rozhodne patovou situaci řešit, existují názory, že by se v Irsku mělo konat druhé referendum, to by se prý mohlo uskutečnit na podzim příštího roku. Irové ale ještě žádné datum oficiálně neoznámili a odložili řešení odmítavého postoje v prvním referendu o Lisabonské smlouvě až na dobu po skončení summitu EU, který se má uskutečnit ve čtvrtek a v pátek.

Irský ministr: Je ještě brzo určovat datum druhého referenda

„Je ještě příliš brzy na to, aby se mluvilo o datu nového referenda,“ řekl dnes před summitem Evropské unie irský ministr pro evropské záležitosti Dick Roche. Pro Iry je podle něj nejdůležitější, aby dostali záruky, které by rozptýlily obavy, že po schválení smlouvy by jim unie mohla diktovat nařízení ohledně daní, rodinného práva, nebo že by přišli o svého komisaře. Roche pak dodal, že jasno ohledně řešení zablokování ratifikace Lisabonské smlouvy bude až po několika měsících diskusí.

V Německu se stejně jako v Česku čeká na rozhodnutí ústavního soudu, chybí také podpis prezidenta. Ani polská hlava státu ještě dokument neschválila.