Vídeň/Berlín/Paříž - Na bohatě prostřené sváteční tabule, hojnost dárků, stromečky a koledy se těší lidé o Vánocích v různých zemích. Zvyky mají ale také svá specifika, která svátkům přidávají punc originality a jedinečné atmosféry. Rakouské a německé zvyky se od českých příliš neliší. Naopak francouzské děti musejí na své dárečky až do 25. prosince.
K vánočním zvykům v zahraničí patří hojnost jídla i dárků
Rakouské vánoční zvyky jsou hodně podobné českým, což vyplývá z geografické blízkosti i z dlouhých staletí společného soužití obou národů v jednom státním útvaru. Určité rozdíly se ale najdou. Nad svařeným vínem jasně vedou punče, kterých je možné na trzích najít až několik desítek druhů. Ryba je na štědrovečerním stole jen asi v jedné čtvrtině rodin. Stromky jsou stále téměř výhradně živé, pořizuje si je sedm domácností z deseti. Skutečnou místní specialitou je takzvaný kletzenbrot, tedy chléb s křížalami, který je považován za nejstarší vánoční moučník vůbec.
Také německé vánoční zvyky se od českých příliš neliší. Mnohé z tradic a obyčejů, jako zdobení vánočních stromků, mají v Německu svůj původ. Podle některých pramenů i štědrovečerní kapr. Svátky ale mají také vlastní originální detaily.
Tradiční Štědrý večer se v Německu odehrává kolem stromečku, nejčastěji jedličky, s rozsvícenými svíčkami a barevnými ozdobami. Němci známí svou oblibou v hýřivých barvách a často i kýči mají rádi co nejnápadnější ozdoby ve tvaru zvířat, ježíšků či muchomůrek. Tradičními ozdobami jsou však sláma a sušené ovoce. Do německé vánoční domácnosti patří i jesličky. Němci rádi zdobí nejen vánoční stromky ve svém obýváku, ale pokud možno i keře a stromy před domem. Řetězy z barevných světel mívají také v oknech a na balkonech.
Hlavním chodem štědrovečerní večeře bývá častěji husa nebo kachna než kapr, mnohde dokonce klobásy s bramborovým salátem. Společná je záliba ve vánočním pečivu, ať už jsou to skořicové hvězdičky, máslové placičky, v Sasku rozinková štola, v Bavorsku perníkové koláčky.
Co francouzské děti mohou těm českým o Vánocích závidět, je, že se dočkají svých dárků už o Štědrém večeru. Ve Francii je zapotřebí si počkat až na ráno 25. prosince. Francouzská obdoba Ježíška, kterému se říká Otec Noël, totiž přijíždí na saních tažených soby až v noci.
Kapitolou samou o sobě je bohatě prostřený stůl. Bez opravdu dobrého jídla se neobejde snad žádná francouzská domácnost. Podle tradice přímořské země se nejčastěji jedí mořské plody nebo ryby. Místní specialitou jsou pak tučná husí játra, ke kterým si bohatí stolovníci dopřávají také lanýže. Jako zákusek se podává dort ve tvaru polena. Všechny tyto dobroty zapíjejí Francouzi vínem, u mořských specialit klasicky bílým, červeným pak u většiny ostatních mas. A nechybí ani šampaňské, s nímž se rozhodně nečeká až na Silvestra.