Churchill poprvé veřejně použil termín „železná opona“

Washington - Přesto, že podle historiků se o přesném počátku studené války vedou spory, je jisté, že její předzvěstí byl památný projev bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v americkém Fultonu, ve kterém 5. března 1946, hovořil o tom, že „od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona“. Necelý rok po konci druhé světové války tak Churchill vyzval demokratický svět, aby se semkl proti komunistickému nebezpečí. Samotný pojem studená válka ale poprvé použil pro zhoršující se americko-ruské vztahy až o rok později americký finančník a prezidentský poradce Bernard Baruch v projevu v parlamentu Jižní Karolíny. Do obecnějšího povědomí se termín dostal díky studii amerického novináře a publicisty Waltera Lippmanna z téhož roku nazvané The cold war; a study in U.S. foreign policy.

Churchill při přebírání čestného titulu na fultonské Westminsterské koleji mimo jiné zařadil Prahu mezi „proslulá“ města, která se „ocitla v oblasti, kterou musí nazvat sovětskou sférou a všechna jsou vystavena nejen té či oné formě sovětského vlivu, ale i vysoké a v mnoha případech rostoucí míře ovládání z Moskvy“. A tehdejší Československo zmínil ještě jednou: „Téměř ve všech případech byl nastolen policejní stát a prozatím nikde, s výjimkou Československa, neexistuje skutečná demokracie.“

Začátek rozdělení světa na dva bloky (a tím i studené války) někteří historikové kladou už k jaltské konferenci v únoru 1945, kdy si část demokratických politiků začala uvědomovat, že sovětský vůdce Josif Stalin nemá v úmyslu dodržet dohodnuté závazky.

Jako hráz tomuto nebezpečí navrhl Churchill vytvořit úzké spojenectví Británie a USA, zahrnující spolupráci „ve vzduchu, na moři, po celé zeměkouli, ve vědě i v průmyslu“. Projev je tak považován za počátek historie Severoatlantické aliance (NATO), která byla založena v dubnu 1949. Americká vláda vyhlásila boj proti rozpínavosti komunistického impéria v březnu 1947 v tzv. Trumanově doktríně. Odmítnutí následně představeného Marshallova plánu Sovětským svazem a jeho budoucími evropskými satelity již znamenalo zřetelný signál o rozdělení sfér vlivu.

Studená válka měla své krize i lepší časy

Asi nejostřeji se rozhořela kolem války v Koreji (1950-1953), dramatické vyhrocení znamenala stavba berlínská zdi v roce 1961 a karibská krize na podzim roku 1962. Sovětský pokus instalovat jaderné rakety na Kubě tehdy přivedl svět na okraj jaderné války. Po podpisech několika odzbrojovacích smluv znamenala zmrazení vztahů sovětská intervence do Afghánistánu v prosinci 1979 a do vztahů také vstoupily krvavé zásahy Sovětů v Maďarsku v roce 1956 a v Československu o dvanáct let později.

Americký prezident Ronald Reagan vyhlásil na počátku 80. let komunismu boj, zvýšil výdaje na zbrojení a představil známý program tzv. hvězdných válek. Dějinný obrat zahájil neúspěšný pokus o obrodu komunismu vyvolaný Michailem Gorbačovem po jeho nástupu do čela Sovětského svazu v roce 1985. Šéf sovětských komunistů odmítl Brežněvovu doktrínu o omezené svrchovanosti socialistických zemí a zasahování do státní suverenity ostatních států a v prosinci 1987 podepsal na oficiální návštěvě USA Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Symbolicky studená válka skončila pádem berlínské zdi.

Za faktický konec studené války je označována schůzka Gorbačova s americkým prezidentem Georgem Bushem na lodi Maxim Gorkij u pobřeží Malty v prosinci 1989, třebaže na ní nebyl podepsán žádný dokument. „Opouštíme jednu epochu, studenou válku, a vstupujeme do nové epochy,“ oznámili tehdy světu.

Oficiálně byla studená válka ukončena 19. listopadu 1990 podpisem společného prohlášení šesti států Varšavské smlouvy a 16 států NATO na summitu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Paříži.

  • Josif Vissarionovič Stalin autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/15/1465.jpg
  • Ronald Reagan a Michail Gorbačov zdroj: www.wikipedie.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/245/24433.jpg
  • Berlínská zeď autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2776/277582.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vyskočil z okna a pomohl zraněným. Ukrajinské Sumy opěvují mladého hrdinu

Ukrajinci v Sumách mají nového mladého hrdinu. Třináctiletý Kyrylo Iljašenko zásadním způsobem pomohl zachránit lidi z autobusu, u kterého v neděli dopadla jedna z ruských balistických střel. Mladík po dopadu rakety neváhal, vyskočil z okna autobusu a začal zraněným pomáhat ven. Vděčnost za hrdinský čin mu nevyjádřili jen cestující, ale osobně i ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Iljašenko je prý hlavně rád, že zásah přežil, a doufá, že podobnou tragédii už nezažije – i s vědomím toho, že počet ruských úderů v posledních týdnech roste.
před 6 hhodinami

EU navrhla seznam bezpečných zemí pro zrychlené azylové řízení

Evropská komise navrhla vytvořit první unijní seznam bezpečných zemí původu. Je na něm sedm zemí: Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko. Členské státy by tak dostaly možnost zpracovat žádosti o azyl občanů těchto států ve zrychleném řízení na základě toho, že žádosti pravděpodobně nebudou úspěšné, uvedla Komise. O návrhu musí nyní rozhodnout Evropský parlament a Rada EU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence může pomoct EU s produktivitou, ale nerovnoměrně, tvrdí analýza

Pracovní trh v zemích Evropské unie je stále více připraven na nástup umělé inteligence (AI), která může pomoci kompenzovat pokles produktivity a stárnutí populace, uvedli v analýze ekonomové nizozemské banky ING. Může mít podle nich ale negativní dopady v jižních zemích eurozóny.
před 7 hhodinami

Srbsko má nového premiéra. Podle kritiků ale stejně vládne Vučić

Srbský parlament ve středu vyslovil důvěru nové vládě premiéra Djura Macuta, která krátce poté složila i přísahu. Macut chce uklidnit situaci v Srbsku, kde se konají silné protesty proti vládě a korupci. Podle kritiků je však jedno, kdo premiérský post zastává, protože ve skutečnosti vládne prezident Aleksandar Vučić.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael vytvořil z třiceti procent území Pásma Gazy nárazníkovou zónu

Izraelská armáda dle agentury AFP oznámila, že z třiceti procent celkového území Pásma Gazy vytvořila po obsazení nárazníkovou zónu, v níž Palestincům nebude dovoleno žít. Ministr obrany židovského státu Jisra’el Kac ve středu rovněž uvedl, že do pásma za současné situace nebude vpuštěna žádná humanitární pomoc.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko příměří zatím nechce, přeje si dobýt další území, míní Pojar

Rusko uzavřít dohodu o příměří s Ukrajinou, na kterou otevřeně zaútočilo v únoru 2022, zatím nechce, řekl v Interview ČT24 poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Moskva podle něj totiž doufá, že ještě dobyde další území. Roli podle něj hraje i to, že Rusové necítí dostatečný tlak ze strany USA, které za účelem ukončení války s oběma stranami jednají od druhé poloviny února. „Pokud by USA zapojily veškeré páky, příměří dosáhnou,“ prohlásil. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Paraguayský soud zamítl žádost o propuštění českého exposlance Wolfa

Paraguayský nejvyšší soud zamítl žádost o propuštění z vazby, kterou podala obhajoba bývalého českého poslance Petra Wolfa. Napsal to deník ABC. Z rozhodnutí soudu vyplývá, že Wolf neuspěl ani se svou žádostí o azyl v zemi, kde se skrýval před českou justicí. Ta ho odsoudila na šest let odnětí svobody za dotační podvody a české úřady tak usilují o jeho vydání.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...