Severokorejský vůdce Kim Čong-il loni v září podle informací jihokorejských a amerických tajných služeb prodělal mozkovou mrtvici. Jeho špatný zdravotní stav podle analytiků následně spustil změny ve vedení tamního režimu. Na základě zjištění jihokorejské rozvědky se možným nástupcem šestašedesátiletého Kima má stát nejmladší z jeho tří synů, pětadvacetiletý Kim Čong-wu. Hovoří se také o jednom z Kim Čong-ilových zeťů a o různých generálech.
Důsledkem změn v nejvyšších vládních patrech Severní Koreje má být také její prohlášení z 27. května. Podle něj se Pchjongjang již necítí vázán smlouvou o příměří se svým jihokorejským sousedem. Obě země ji uzavřely v roce 1953 na konci korejské války, která korejský poloostrov kvůli angažmá USA a SSSR v celém konfliktu rozdělila do dnešní podoby.
Rozhovor s velvyslancem ČR v Jižní Koreji Jaroslavem Olšou
Opozice viní jihokorejskou vládu za zhoršení vztahů s KLDR
Podle Olši v Jižní Koreji kvůli aktivitě KLDR panika nepanuje. „V tuto chvíli je pro Jihokorejce situace v KLDR cosi vzdálenějšího než otázka ekonomického rozvoje země nebo vnitropolitické situace. Zatím necítí přímý tlak. Do jisté míry jde ale o nebezpečnou letargii,“ upozornil Olša.
Na jihokorejské politické scéně se však kvůli Severní Koreji spory vedou. Parlamentní opozice viní vládu, že mají na zhoršování korejských vztahů včetně zmíněného květnového prohlášení vliv. Pravicový kabinet premiéra Ha Sung-sua totiž po svém jmenování loni v únoru revidoval vzájemné vztahy s KLDR a pro další pomoc severnímu sousedovi začal klást podmínky.
Obavy z ozbrojených bojůvek jsou podle Olši na místě
Olša míní, že je otázkou dnů či týdnů, kdy dojde k ozbrojeným bojůvkám mezi oběma státy. KLDR upozornila, že nezaručuje bezpečnost lodí u svého západního pobřeží. Právě zde došlo k přestřelkám naposledy - v roce 2002.
Velvyslanec Olša o hrozbě korejské války:
„Severokorejské vedení ví, že si válku jako takovou nemůže dovolit. Země není tak silná, aby ji mohla vyhrát. Neumím si představit, že by Severní Korea na svého jižního souseda zaútočila. V důsledku by to byla pro severokorejský režim katastrofa.“
Sedmašedesátiletý Kim vede KLDR 15 let a prezidentský úřad převzal po smrti svého otce Kim Ir-sena v prvním zaznamenaném případě následnictví v komunistické zemi. Za jeho vlády se už tak dost špatná ekonomická situace země ještě zhoršila, posílil naopak arzenál balistických raket a OSN proti KLDR zavedla sankce kvůli jadernému programu a prvnímu testu jaderné bomby, který KLDR uskutečnila před dvěma lety.
