Nedělní belgické předčasné volby vyvolala demise kabinetu premiéra Yvese Leterma. Hlasování bylo označováno za jedno z nejvýznamnějších v novodobé historii země sužované dlouhodobě spory jazykových komunit. Kvůli nim se objevují hrozby, že by se Belgie mohla rozpadnout. Výhra N-VA není ale úplným překvapením, neboť stranu Barta De Wevera favorizovaly předvolební průzkumy.
Hlasy naopak ztratili dosud vládnoucí křesťanští demokraté a liberálové. Ve Vlámsku křesťanské demokraty (CD&V) podpořilo 10,9 procenta voličů a strana získala sedmnáct poslanců, ve Valonsku dostali křesťanští demokraté (CDH) 5,5 procenta hlasů a devět mandátů. Liberálové (VLD) získali ve Vlámsku 8,6 procenta hlasů a třináct poslaneckých křesel, ve frankofonní části země liberály(MR) podpořilo 9,3 procenta hlasů a dosáhli na sedmnáct mandátů.
Rozhovor s Petrem Sokolem
Rozhovor s Petrem Sokolem
Před polednem, 14.06.2010
Telefonát Evy Hrnčířové
Rozdělená Belgie
Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Vlámové představují zhruba 60 procent ze zhruba 10,6 milionu obyvatel. Na východě země žije i malá německá menšina. Valonsko je chudším regionem, takže na jeho rozvoj přispívají vlámští daňoví poplatníci.
Hlasování bylo dopředu označováno za jedno z nejvýznamnějších v novodobé historii, nad nímž se vznáší hrozby, že by pak země mohla napodobit případ Československa z počátku 90. let a rozpadnout se. Těžko zodpověditelnou otázkou teď je, jak se výsledky, které političtí komentátoři označují za separatistické tsunami či politické zemětřesení, projeví na sestavování nového vládního kabinetu a jakou bude mít země politickou stabilitu. Poslední Letermův kabinet byl u moci jen několik měsíců a šlo o již několikátou vládu od voleb v roce 2007. První vládě po těchto volbách trvalo sestavování tři čtvrtě roku.
Co se bude dít dál?
Nyní má další kroky v rukou belgický král Albert II. Ten obvykle nejprve vybere „informátora“, tedy osobnost (většinou z Vlámska) s výraznou politickou minulostí, která povede se stranami jednání o možném dalším vývoji. Následně pak vybere člověka, kterého už pověří zformováním a případně i vedením nové vlády.
Analytici čekají složitá jednání o nové vládě. Kromě sporů o práva příslušníků jazykových komunit a o růst autonomie regionů na úkor centra bude muset nový kabinet řešit citlivá ekonomická témata. Belgii trápí silné zadlužení, jedno z nejvyšších v EU. Dopadá na ni navíc nynější hospodářská krize a na řadu budou muset přijít razantní, ale i nepopulární škrty. Od prvního července navíc Belgie bude předsednickou zemí Evropské unie.
Vítězové voleb - NV-A
Strana vznikla na podzim 2001 z části členů bývalé vlastenecké Lidové unie (Volksunie). Od roku 2004 ji vede Bart De Wever. Usiluje o rozšiřování pravomocí Vlámska, což by postupně vedlo k rozpuštění Belgie. Výsledkem má být samostatná Vlámská republika, která by se stala součástí Evropské unie. Strana se odvolává na zásadu sebeurčení národů. Podle názoru N-VA splňuje Vlámsko všechny právní náležitosti samostatného státu: Má stálé obyvatelstvo, jasně vymezené hranice, vlastní parlament i vládu a prostřednictvím smluv s jinými státy získalo už i faktické mezinárodní uznání.
V parlamentních volbách v červnu 2007 kandidovala N-VA spolu s vlámskými křesťanskými demokraty (CD&V): Společně získali 30 zástupců. V letošních volbách aliance obdržela 27 mandátů a její bývalí partneři 17.
