Izrael uvažuje o zmírnění blokády pásma Gazy

Jeruzalém – Izraelský stát zvažuje možnosti zmírnění blokády palestinského pásma Gazy, které ovládá radikální hnutí Hamas. Uvedl to dnes izraelský ministr sociálních věcí Jicchak Herzog, podle nějž je dosavadní politika Izraele kontraproduktivní. Herzog tak potvrdil prohlášení vyslance EU pro Blízký východ, bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, podle něhož se blokáda pásma Gazy uvolní během několika příštích dní.

„Je načase ukončit uzávěru pásma v její stávající podobě. Nemá pro Izrael žádnou cenu a z diplomatického hlediska nám velmi kazí dojem,“ prohlásil Herzog v izraelském rozhlase. Ministr konstatoval, že Izraelci informovali Blaira o svém úmyslu „povolit snazší průchod zboží“ do pásma. „V současné době pracujeme na technických detailech aktualizovaného plánu,“ oznámil. Žádný časový rámec pro revizi izraelské politiky však nestanovil.

Přesto se začíná mluvit o tom, že bude povoleno do Gazy dodávat různé výrobky, které byly dosud pro Palestince zapovězené. Jedná se tak zejména o potraviny, textil či zdravotní potřeby. Zatím se ale neuvažuje o dovážení stavebního materiálu. Izraelci se totiž obávají, že by byl použit ke stavbě vojenských bunkrů a tunelů, jimiž by mohl Hamas do Gazy pašovat zbraně.

Izraelský krok je v souladu s přáním Evropské unie, která požaduje, aby Izrael dovoz většiny zboží do pásma Gazy povolil. Zákaz by se měl omezit jen na několik položek, které by se ocitly na zvláštním seznamu. Ministři zahraničí Evropské unie se na tom shodli v pondělí v Lucemburku.

Izolovaná Gaza

Izrael přistoupil k blokádě Gazy, kde žije zhruba 1,5 milionu Palestinců, v roce 2006 v době, kdy radikální hnutí Hamas vyhrálo tamní volby. Blokádu izraelská vláda ještě výrazně přitvrdila poté, co Hamas pásmo totálně ovládl po střetech s konkurenčním Fatahem. EU, stejně jako USA, považuje Hamas za teroristickou organizaci.

Velitel izraelské kontrarozvědky Šin Bet Juval Diskin nicméně dnes varoval, že odstranění námořní blokády pásma Gazy by znamenalo pro židovský stát vážnou bezpečnostní hrozbu. Podle Diskina může Izrael bez větších rizik povolit přísun většího množství zboží přes Izraelem kontrolované hraniční přechody na pevnině, ukončení námořní blokády by ale umožnilo snazší průnik zbraní do Gazy. Palestinští extremisté v Gaze přitom již nyní disponují 5000 raketami, podotkl Diskin.

Mezinárodní tlak na Izrael ohledně odstranění, nebo alespoň zmírnění blokády pásma roste od útoku izraelské armády proti lodím aktivistů, kteří se pokusili 31. května blokádu prolomit ze Středozemního moře. Při incidentu přišlo o život devět aktivistů a několik dalších lidí, včetně izraelských vojáků, bylo zraněno. Na židovský stát kromě EU a Tony Blaira apeloval i Červený kříž či americký prezident Obama.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 17 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...