Izrael uvažuje o zmírnění blokády pásma Gazy

Jeruzalém – Izraelský stát zvažuje možnosti zmírnění blokády palestinského pásma Gazy, které ovládá radikální hnutí Hamas. Uvedl to dnes izraelský ministr sociálních věcí Jicchak Herzog, podle nějž je dosavadní politika Izraele kontraproduktivní. Herzog tak potvrdil prohlášení vyslance EU pro Blízký východ, bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, podle něhož se blokáda pásma Gazy uvolní během několika příštích dní.

„Je načase ukončit uzávěru pásma v její stávající podobě. Nemá pro Izrael žádnou cenu a z diplomatického hlediska nám velmi kazí dojem,“ prohlásil Herzog v izraelském rozhlase. Ministr konstatoval, že Izraelci informovali Blaira o svém úmyslu „povolit snazší průchod zboží“ do pásma. „V současné době pracujeme na technických detailech aktualizovaného plánu,“ oznámil. Žádný časový rámec pro revizi izraelské politiky však nestanovil.

Přesto se začíná mluvit o tom, že bude povoleno do Gazy dodávat různé výrobky, které byly dosud pro Palestince zapovězené. Jedná se tak zejména o potraviny, textil či zdravotní potřeby. Zatím se ale neuvažuje o dovážení stavebního materiálu. Izraelci se totiž obávají, že by byl použit ke stavbě vojenských bunkrů a tunelů, jimiž by mohl Hamas do Gazy pašovat zbraně.

Izraelský krok je v souladu s přáním Evropské unie, která požaduje, aby Izrael dovoz většiny zboží do pásma Gazy povolil. Zákaz by se měl omezit jen na několik položek, které by se ocitly na zvláštním seznamu. Ministři zahraničí Evropské unie se na tom shodli v pondělí v Lucemburku.

Izolovaná Gaza

Izrael přistoupil k blokádě Gazy, kde žije zhruba 1,5 milionu Palestinců, v roce 2006 v době, kdy radikální hnutí Hamas vyhrálo tamní volby. Blokádu izraelská vláda ještě výrazně přitvrdila poté, co Hamas pásmo totálně ovládl po střetech s konkurenčním Fatahem. EU, stejně jako USA, považuje Hamas za teroristickou organizaci.

Velitel izraelské kontrarozvědky Šin Bet Juval Diskin nicméně dnes varoval, že odstranění námořní blokády pásma Gazy by znamenalo pro židovský stát vážnou bezpečnostní hrozbu. Podle Diskina může Izrael bez větších rizik povolit přísun většího množství zboží přes Izraelem kontrolované hraniční přechody na pevnině, ukončení námořní blokády by ale umožnilo snazší průnik zbraní do Gazy. Palestinští extremisté v Gaze přitom již nyní disponují 5000 raketami, podotkl Diskin.

Mezinárodní tlak na Izrael ohledně odstranění, nebo alespoň zmírnění blokády pásma roste od útoku izraelské armády proti lodím aktivistů, kteří se pokusili 31. května blokádu prolomit ze Středozemního moře. Při incidentu přišlo o život devět aktivistů a několik dalších lidí, včetně izraelských vojáků, bylo zraněno. Na židovský stát kromě EU a Tony Blaira apeloval i Červený kříž či americký prezident Obama.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 3 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 33 mminutami

Rusko spustilo další velký denní nálet na Ukrajinu, oběti hlásí několik oblastí

Rusko proti Ukrajině podniklo další rozsáhlý vzdušný útok během denních hodin. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy k němu použilo skoro pět set dronů a řízených střel. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti, oběti hlásí i Žytomyrská oblast a Charkov. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 2 hhodinami

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 8 hhodinami

Kubánské úřady hlásí propuštění více než dvou tisíc vězňů

Kuba propouští z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George, napsala s odvoláním na tři představitele Pentagonu agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 11 hhodinami
Načítání...