Haag rozhodl: Kosovo zůstává samostatné

Haag - Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku neporušilo mezinárodní právo. Rozhodl o tom dnes Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (IJC). Pro legálnost kosovské nezávislosti hlasoval senát v poměru deset ku čtyřem. Předpokládá se, že po tomto verdiktu uznají samostatnost této republiky i další země, které s tím dosud váhaly. Díky rozhodnutí soudu se také přiblížilo přijetí Kosova do OSN a odborníci rovněž soudí, že se to odrazí na rozhovorech o přijetí Srbska do Evropské unie. Bělehrad ale oznámil, že navzdory rozhodnutí IJC Kosovo nikdy neuzná.

Předseda ICJ Hisaši Owada při čtení verdiktu prohlásil, že mezinárodní právo neobsahuje žádné ustanovení, které by nově vzniklým státům znemožňovalo nezávislost vyhlásit. ICJ tak zamítl stížnost Bělehradu, který soudní při vyvolal. Zvažování argumentů trvalo soudu více než rok, čtení rozsudku téměř hodinu. Verdikt hlavního soudního orgánu OSN ale není právně závazný. Podle Bělehradu rozhodnutí vyvolává dominový efekt v dalších separatistických oblastech po celém světě.

Srbové nezávislost Kosova odmítají. Argumentují tím, že Kosovo porušilo dohody, které stanovily, že se otázka Kosova musí vyřešit dialogem obou stran. K tomu ale nedošlo. Bělehrad označuje odtržení své bývalé provincie za loupež území, která nemá v poválečné Evropě obdoby. Právo podle něj porušily i země, které Kosovo uznaly.

USA a Kosovo verdikt uvítaly, Srbsko a Rusko jej kritizují

Dnešní rozsudek uvítalo například Německo, EU nebo USA. Podle šéfky evropské diplomacie Catherine Ashtonové je Brusel připraven pomoci Srbsku a Kosovu s dialogem, který posílí jejich šance na vstup do EU. Americký viceprezident Joe Biden před začátkem dnešního soudního slyšení ještě telefonicky hovořil se srbským prezidentem Borisem Tadičem. Řekl mu, že Washington plně podporuje demokratické a multietnické Kosovo, a vyzval srbskou vládu, aby s Kosovem pracovala na konstruktivním řešení problémů.

„Očekávám, že Srbsko otočí a přijde za námi, aby jednalo o řadě problémů a o oboustranných zájmech,“ prohlásil kosovský ministr zahraničí Skender Hyseni po vynesení rozsudku. „Nikdy neuznáme kosovskou nezávislost,“ reagoval srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić a dodal, že diplomatická bitva pokračuje. Srbští politici už mluví o odvetě - například o odříznutí Kosova od zdrojů vody a elektřiny. „Srbsko nikdy neuzná jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova,“ prohlásil Boris Tadić s tím, že vláda chce nyní zvážit další postup.

Ultranacionalistická Srbská radikální strana prohlásila, že soud „hrubě porušil“ mezinárodní právo. Také vyzvala bělehradskou vládu, aby se dožadovala okamžitého zasedání Rady bezpečnosti OSN k ukončení mírové mise Evropské unie EULEX v Kosovu.

Podle Leonida Kalašnikova ze zahraničního výboru ruské Dumy je verdikt „typickým příkladem dvojích standardů“. Kalašnikov připomněl, že dva roky po kavkazské válce mezi Ruskem a Gruzií mezinárodní společenství stále ještě neuznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. Tyto dvě severogruzínské republiky vyhlásily za ruské podpory nezávislost. Slovensko, které dosud nezávislost Prištiny na Bělehradu neuznalo, oznámilo, že tak neučiní ani po dnešním verdiktu.

Kosovo s převážně albánským obyvatelstvem jednostranně vyhlásilo nezávislost v únoru 2008 a mezi Srbskem a Kosovem od té doby vládne velké napětí. Nový stát doposud uznalo 69 ze 192 členských států OSN, včetně USA a většiny členských zemí Evropské unie. Česko tak učinilo v květnu 2008. Mezi zeměmi, které autonomii neuznaly, je také pět členských států Evropské unie. S kosovskou samostatností nesouhlasí kromě Srbska například Slovensko a Rusko.

Bělehrad navrhuje výměnu území

V Kosovu nyní žijí asi dva miliony Albánců a na 120 tisíc Srbů, kteří obývají převážně severní část země. Ti kosovskou vládu ignorují a volají na pomoc Bělehrad, který se podle srbských médiií chystá nabídnout Prištině výměnu severokosovského území za oblast kolem srbského města Preševo. Tam naopak žijí převážně Albánci. Výměnu území ale kosovský premiér Hasim Thaçi označil za špatný nápad.

Diplomacie ani mezinárodní soud nemohou zmírnit obrovské napětí mezi Srby a Albánci. Při etnických srážkách v minulých dvou týdnech byl v Kosovu zabit jeden člověk, přes dvacet lidí utrpělo zranění. Neznámý útočník navíc postřelil Petara Miletiče, který zastupuje Srby v kosovském parlamentu. Vztek Albánců zase vzbudilo rozhodnutí haagského tribunálu znovu soudit Ramushe Haradinaje - kosovského politika, který byl už jednou obviněn z válečných zločinů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...