Haag rozhodl: Kosovo zůstává samostatné

Haag - Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku neporušilo mezinárodní právo. Rozhodl o tom dnes Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (IJC). Pro legálnost kosovské nezávislosti hlasoval senát v poměru deset ku čtyřem. Předpokládá se, že po tomto verdiktu uznají samostatnost této republiky i další země, které s tím dosud váhaly. Díky rozhodnutí soudu se také přiblížilo přijetí Kosova do OSN a odborníci rovněž soudí, že se to odrazí na rozhovorech o přijetí Srbska do Evropské unie. Bělehrad ale oznámil, že navzdory rozhodnutí IJC Kosovo nikdy neuzná.

Předseda ICJ Hisaši Owada při čtení verdiktu prohlásil, že mezinárodní právo neobsahuje žádné ustanovení, které by nově vzniklým státům znemožňovalo nezávislost vyhlásit. ICJ tak zamítl stížnost Bělehradu, který soudní při vyvolal. Zvažování argumentů trvalo soudu více než rok, čtení rozsudku téměř hodinu. Verdikt hlavního soudního orgánu OSN ale není právně závazný. Podle Bělehradu rozhodnutí vyvolává dominový efekt v dalších separatistických oblastech po celém světě.

Srbové nezávislost Kosova odmítají. Argumentují tím, že Kosovo porušilo dohody, které stanovily, že se otázka Kosova musí vyřešit dialogem obou stran. K tomu ale nedošlo. Bělehrad označuje odtržení své bývalé provincie za loupež území, která nemá v poválečné Evropě obdoby. Právo podle něj porušily i země, které Kosovo uznaly.

USA a Kosovo verdikt uvítaly, Srbsko a Rusko jej kritizují

Dnešní rozsudek uvítalo například Německo, EU nebo USA. Podle šéfky evropské diplomacie Catherine Ashtonové je Brusel připraven pomoci Srbsku a Kosovu s dialogem, který posílí jejich šance na vstup do EU. Americký viceprezident Joe Biden před začátkem dnešního soudního slyšení ještě telefonicky hovořil se srbským prezidentem Borisem Tadičem. Řekl mu, že Washington plně podporuje demokratické a multietnické Kosovo, a vyzval srbskou vládu, aby s Kosovem pracovala na konstruktivním řešení problémů.

„Očekávám, že Srbsko otočí a přijde za námi, aby jednalo o řadě problémů a o oboustranných zájmech,“ prohlásil kosovský ministr zahraničí Skender Hyseni po vynesení rozsudku. „Nikdy neuznáme kosovskou nezávislost,“ reagoval srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić a dodal, že diplomatická bitva pokračuje. Srbští politici už mluví o odvetě - například o odříznutí Kosova od zdrojů vody a elektřiny. „Srbsko nikdy neuzná jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova,“ prohlásil Boris Tadić s tím, že vláda chce nyní zvážit další postup.

Ultranacionalistická Srbská radikální strana prohlásila, že soud „hrubě porušil“ mezinárodní právo. Také vyzvala bělehradskou vládu, aby se dožadovala okamžitého zasedání Rady bezpečnosti OSN k ukončení mírové mise Evropské unie EULEX v Kosovu.

Podle Leonida Kalašnikova ze zahraničního výboru ruské Dumy je verdikt „typickým příkladem dvojích standardů“. Kalašnikov připomněl, že dva roky po kavkazské válce mezi Ruskem a Gruzií mezinárodní společenství stále ještě neuznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. Tyto dvě severogruzínské republiky vyhlásily za ruské podpory nezávislost. Slovensko, které dosud nezávislost Prištiny na Bělehradu neuznalo, oznámilo, že tak neučiní ani po dnešním verdiktu.

Kosovo s převážně albánským obyvatelstvem jednostranně vyhlásilo nezávislost v únoru 2008 a mezi Srbskem a Kosovem od té doby vládne velké napětí. Nový stát doposud uznalo 69 ze 192 členských států OSN, včetně USA a většiny členských zemí Evropské unie. Česko tak učinilo v květnu 2008. Mezi zeměmi, které autonomii neuznaly, je také pět členských států Evropské unie. S kosovskou samostatností nesouhlasí kromě Srbska například Slovensko a Rusko.

Bělehrad navrhuje výměnu území

V Kosovu nyní žijí asi dva miliony Albánců a na 120 tisíc Srbů, kteří obývají převážně severní část země. Ti kosovskou vládu ignorují a volají na pomoc Bělehrad, který se podle srbských médiií chystá nabídnout Prištině výměnu severokosovského území za oblast kolem srbského města Preševo. Tam naopak žijí převážně Albánci. Výměnu území ale kosovský premiér Hasim Thaçi označil za špatný nápad.

Diplomacie ani mezinárodní soud nemohou zmírnit obrovské napětí mezi Srby a Albánci. Při etnických srážkách v minulých dvou týdnech byl v Kosovu zabit jeden člověk, přes dvacet lidí utrpělo zranění. Neznámý útočník navíc postřelil Petara Miletiče, který zastupuje Srby v kosovském parlamentu. Vztek Albánců zase vzbudilo rozhodnutí haagského tribunálu znovu soudit Ramushe Haradinaje - kosovského politika, který byl už jednou obviněn z válečných zločinů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu.
03:56Aktualizovánopřed 51 mminutami

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 3 hhodinami

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 7 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami
Načítání...