Haag rozhodl: Kosovo zůstává samostatné

• Lukáš Strašík

22. 7. 201022. 7. 2010|Zdroj: ČT24

Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu

Zdroj: ČT24

Haag - Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku neporušilo mezinárodní právo. Rozhodl o tom dnes Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (IJC). Pro legálnost kosovské nezávislosti hlasoval senát v poměru deset ku čtyřem. Předpokládá se, že po tomto verdiktu uznají samostatnost této republiky i další země, které s tím dosud váhaly. Díky rozhodnutí soudu se také přiblížilo přijetí Kosova do OSN a odborníci rovněž soudí, že se to odrazí na rozhovorech o přijetí Srbska do Evropské unie. Bělehrad ale oznámil, že navzdory rozhodnutí IJC Kosovo nikdy neuzná.

Předseda ICJ Hisaši Owada při čtení verdiktu prohlásil, že mezinárodní právo neobsahuje žádné ustanovení, které by nově vzniklým státům znemožňovalo nezávislost vyhlásit. ICJ tak zamítl stížnost Bělehradu, který soudní při vyvolal. Zvažování argumentů trvalo soudu více než rok, čtení rozsudku téměř hodinu. Verdikt hlavního soudního orgánu OSN ale není právně závazný. Podle Bělehradu rozhodnutí vyvolává dominový efekt v dalších separatistických oblastech po celém světě.

Srbové nezávislost Kosova odmítají. Argumentují tím, že Kosovo porušilo dohody, které stanovily, že se otázka Kosova musí vyřešit dialogem obou stran. K tomu ale nedošlo. Bělehrad označuje odtržení své bývalé provincie za loupež území, která nemá v poválečné Evropě obdoby. Právo podle něj porušily i země, které Kosovo uznaly.

USA a Kosovo verdikt uvítaly, Srbsko a Rusko jej kritizují

Dnešní rozsudek uvítalo například Německo, EU nebo USA. Podle šéfky evropské diplomacie Catherine Ashtonové je Brusel připraven pomoci Srbsku a Kosovu s dialogem, který posílí jejich šance na vstup do EU. Americký viceprezident Joe Biden před začátkem dnešního soudního slyšení ještě telefonicky hovořil se srbským prezidentem Borisem Tadičem. Řekl mu, že Washington plně podporuje demokratické a multietnické Kosovo, a vyzval srbskou vládu, aby s Kosovem pracovala na konstruktivním řešení problémů.

„Očekávám, že Srbsko otočí a přijde za námi, aby jednalo o řadě problémů a o oboustranných zájmech,“ prohlásil kosovský ministr zahraničí Skender Hyseni po vynesení rozsudku. „Nikdy neuznáme kosovskou nezávislost,“ reagoval srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić a dodal, že diplomatická bitva pokračuje. Srbští politici už mluví o odvetě - například o odříznutí Kosova od zdrojů vody a elektřiny. „Srbsko nikdy neuzná jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova,“ prohlásil Boris Tadić s tím, že vláda chce nyní zvážit další postup.

Ultranacionalistická Srbská radikální strana prohlásila, že soud „hrubě porušil“ mezinárodní právo. Také vyzvala bělehradskou vládu, aby se dožadovala okamžitého zasedání Rady bezpečnosti OSN k ukončení mírové mise Evropské unie EULEX v Kosovu.

Podle Leonida Kalašnikova ze zahraničního výboru ruské Dumy je verdikt „typickým příkladem dvojích standardů“. Kalašnikov připomněl, že dva roky po kavkazské válce mezi Ruskem a Gruzií mezinárodní společenství stále ještě neuznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. Tyto dvě severogruzínské republiky vyhlásily za ruské podpory nezávislost. Slovensko, které dosud nezávislost Prištiny na Bělehradu neuznalo, oznámilo, že tak neučiní ani po dnešním verdiktu.

Kosovo s převážně albánským obyvatelstvem jednostranně vyhlásilo nezávislost v únoru 2008 a mezi Srbskem a Kosovem od té doby vládne velké napětí. Nový stát doposud uznalo 69 ze 192 členských států OSN, včetně USA a většiny členských zemí Evropské unie. Česko tak učinilo v květnu 2008. Mezi zeměmi, které autonomii neuznaly, je také pět členských států Evropské unie. S kosovskou samostatností nesouhlasí kromě Srbska například Slovensko a Rusko.

Bělehrad navrhuje výměnu území

V Kosovu nyní žijí asi dva miliony Albánců a na 120 tisíc Srbů, kteří obývají převážně severní část země. Ti kosovskou vládu ignorují a volají na pomoc Bělehrad, který se podle srbských médiií chystá nabídnout Prištině výměnu severokosovského území za oblast kolem srbského města Preševo. Tam naopak žijí převážně Albánci. Výměnu území ale kosovský premiér Hasim Thaçi označil za špatný nápad.

Diplomacie ani mezinárodní soud nemohou zmírnit obrovské napětí mezi Srby a Albánci. Při etnických srážkách v minulých dvou týdnech byl v Kosovu zabit jeden člověk, přes dvacet lidí utrpělo zranění. Neznámý útočník navíc postřelil Petara Miletiče, který zastupuje Srby v kosovském parlamentu. Vztek Albánců zase vzbudilo rozhodnutí haagského tribunálu znovu soudit Ramushe Haradinaje - kosovského politika, který byl už jednou obviněn z válečných zločinů.