Německo zaplatilo poslední část dluhu z první světové války

Berlín - Dvaadevadesát let od konce první světové války dnes Německo zaplatilo poslední splátku válečného dluhu. Splátku země převedla na účty soukromých finančníků, kteří pohledávky převzali. Splacení 70 milionů eur (asi 1,7 miliardy korun) uzavřelo dlouhý příběh odškodného, jež podle historiků do značné míry přispělo k vzestupu nacistického režimu a tím i k rozpoutání druhé světové války.

Podle mírové smlouvy, kterou v roce 1919 podepsaly vítězné mocnosti s Německem ve Versailles, bylo Německo označeno za jediného viníka první světové války. Byly mu uloženy reparace za škody způsobené vítězům v letech 1914 až 1918 a v roce 1921 byla jejich výše vyčíslena na 6,6 miliard liber. V tehdejších cenách to byla nepředstavitelná částka a podle některých historiků Německo nebylo schopno takový závazek vůbec zaplatit.

„Reparace byly velmi složitým problémem a záhy se ukázalo, že bude neřešitelným problémem, aby Německo splatilo celou tu uvažovanou astronomickou částku,“ podotkl historik práva PF UK Jan Kuklík. Ještě ve dvacátých letech vítězové dvakrát reparace výrazně snížili, přesto jejich splácení nakonec vyústilo ve vážné hospodářské problémy Německa. Neutěšená ekonomická situace pak přispěla k vzestupu Adolfa Hitlera a jeho nacistické strany. Hitler po nástupu k moci přestal reparace platit.

2 minuty
Reportáž Davida Miřejovského
Zdroj: ČT24

Až v roce 1953 se USA, Británie a Francie se západním Německem dohodly na restrukturalizaci dluhu. Londýnská dohoda z roku 1953 splatnost poslední části reparací podmínila sjednocením Německa. Západoněmecká vláda poté začala dlužnou částku znovu splácet.

Když se obě části Německa 3. října 1990 spojily, rozběhla se dvacetiletá lhůta, v níž musela být tato poslední část reparací splacena. U této poslední části reparací šlo o splátky úroků mimo jiné z obligací Dawes a Young z dob takzvané Výmarské republiky.

Reparace platila po první světové válce i Praha. V tzv. platbě za osvobození byla i část státního dluhu Rakousko-Uherska, který Československo převzalo jako jeden z nástupnických států. Mocnosti původně požadovaly nereálné částky. Až v roce 1929 politici dohodli, že ČSR zaplatí tři miliardy korun. Splácení dluhů z první světové války se táhlo dokonce déle než reparace za druhou světovou válku. Poslední dluhy z druhé války byly vyrovnány splátkou Spojeným státům americkým už v roce 1988.

Reparece po 1. světové válce
Zdroj: ČT24/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 8 mminutami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 53 mminutami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 1 hhodinou

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 1 hhodinou

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...