Praha - Nepůvodní druhy rostlin se objevují ve stále vyšších nadmořských výškách. Podle článku českých botaniků, kteří publikovali článek v prestižním americkém vědeckém časopise, totiž invazní rostliny už získaly dobré životní podmínky i ve vyšších polohách. Tyto nepůvodní druhy tak ale vytlačují původní rostliny. Například v Krkonoších už se invazivní rostliny objevují i na hřebenech.
Invazivní druhy vytlačují původní druhy z hor
Dvoumetrová rostlina s růžovými květy, jejíž zralé tobolky po zmáčknutí vystřelí semena do okolí, už je dnes k vidění téměř všude. Jde o netýkavku žlaznatou. Podle Jana Pergla z Botanického ústavu Akademie věd České republiky se za 150 let její výskyt rozšířil o 550 metrů výše. Podobně se od počátku 19. století šíří i bolševník nebo křídlatka.
Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR:
„Rostliny tam (ve vyšších polohách) nacházely vhodnější podmínky tím, jak ty oblasti byly kolonizované a jak se zvyšuje průměrná teplota.“
„V těch vyšších partiích jsou rozsáhlé porosty šťovíku, přičemž šťovík vytváří rozsáhlé de facto louky, a pod jeho listy prakticky nic nemůže růst,“ upozorňuje mluvčí správy KRNAP Radek Drahný na šíření invazivních rostlin po Krkonoších. Mezi nepůvodní rostliny, které pronikají do stále vyšších nadmořských výšek, patří i některé stromy. Mezi nejznámějšími jsou to borovice vejmutovka a akát.
Čím vyspělejší ekonomika, tím větší problémy
Botanici tvrdí, že šíření nepůvodních druhů úzce souvisí i s ekonomikou. Daleko větší problémy mají bohatší země. Invaze navíc přichází se zpožděním, vědci hovoří o invazním dluhu. Podle Pyška tak přiděláváme problémy především příštím generacím, které je budou muset řešit.
Zabránit šíření invazních druhů jde však jen částečně. Pomoci mohou například včasné zásahy s použitím šetrné chemie. Podle botaniků by mohla pomoci i regulace trhu s okrasnými rostlinami.
