Gardisté, jichž je nyní 110, vládnou halapartnou i automatickou pistolí a mají za sebou náročný výcvik. Nejde tedy o žádnou operetní armádu, i když její skutečná vojenská síla je zanedbatelná. Prvotním cílem však nepřestává být zajištění bezpečnosti papeže a dalších asi 2 000 obyvatel Vatikánu. Přesto vojáci v pestrých žluto-modro-červených uniformách čelí v nynější době spíše nájezdům fotografujících turistů a místo ostře nabité zbraně řeší konflikty domluva.
Základními podmínkami k přijetí do papežovy tělesné stráže jsou švýcarské občanství, katolická víra, bezvadná pověst, věk mezi 19 a 30 lety, výška nejméně 1,74 metru a úspěšné absolvování odborného vzdělání nebo střední školy a švýcarské prezenční služby. Mezi náročné úkoly patří i to, že se gardisté musejí dobře zorientovat ve vatikánském labyrintu chodeb, paláců, funkcí i institucí.
A jací musejí být gardisté
„Pevnost v katolické víře, přesvědčivý křesťanský život, neochvějná věrnost a hluboká láska k církvi a Kristovu vikáři (papeži), vytrvalost v malých i velkých úkolech každodenní služby, odvaha a pokora, porozumění pro bližní jsou ideály Švýcarské gardy,“ prohlásil při jedné slavnostní přísaze nováčků papež Benedikt XVI.
Nábor nováčků je ovšem v posledních letech problematický, protože základní mzda 1 049 eur měsíčně (přes 30 000 Kč) ani prestižní služba ve Vatikánu už nejsou pro mladé muže z bohatého Švýcarska tak přitažlivé jako dříve. Možná i proto tak mohl v květnu 2003 složit přísahu věrnosti první člen tmavé pleti - Švýcar indického původu Dhani Bachmann.
Kdo je jednou do gardy přijat, musí nejdřív prodělat třítýdenní výcvikovou školu: korektní zdravení, pochodování, cvičení s halapartnou i s pistolí jsou na denním pořádku. Nováček se musí také naučit orientovat ve svém okolí. Vždyť Vatikán je labyrint chodeb, sálů, dvorů a podzemních sklepení, ale také spletitá houština titulů, hierarchie a rituálů. Při službě v paláci je člen gardy uvaděč a strážce v jedné osobě.
V roce 1998 otřásl vatikánskou jednotkou skandál, který její prestižní pověst výrazně pošramotil a dodnes zůstal obestřen tajemstvím. Nově jmenovaného velitele Aloise Estermanna a jeho venezuelskou manželku zastřelil poddůstojník Cédric Tornay, jenž se pak také zastřelil. Estermann byl mediálně známý, protože jako řadový gardista v květnu 1981 vlastním tělem zaštítil papeže Jana Pavla II. při pokusu Turka Aliho Agçi o atentát.
