Po Libyi přijde Irák, soudí reportér CNN Clancy

Praha/Bagdád – Revoluční změny v arabském světě přitahují zájem veřejnosti, státníků i reportérských týmů. Výrazná tvář americké žurnalistiky Jim Clancy dnes v Interview ČT24 upozornil, že na pozoru by se v těchto dnech měla mít především irácká vláda. Zdlouhavá povolební vyjednávání a nevyhovující poválečná situace by podle Clancyho mohla v zemi způsobit stejné zemětřesení, k jakému došlo v Tunisku a Egyptě, nebo které právě prožívá Libye. Málikího vláda by pak podle něj udělala nejlépe, kdyby odstoupila.

„Nepřekvapilo by mě, kdyby to byl Irák,“ odpověděl reportér a moderátor CNN na otázku, kam se nyní může rozšířit revoluční vlna arabského světa. „Možná tam bude určité hnutí proti vládě, které bude nabývat na síle. Premiér Málikí dal ministrům sto dní (hájení) a veřejnost se ptá: 'Proč sto dní navíc? Měli šest let, aby zlepšili naše životy.' Politici se mají lépe, ale lidé se lépe nemají,“ upozornil Clancy, který se v rámci své profese specializuje právě na situaci na Blízkém východě a Irák v uplynulých dvaceti letech své kariéry navštívil nesčetněkrát.

Clancyho vzkaz Bagdádu: Iráčtí politici by měli odstoupit

20 minut
Interview ČT24
Zdroj: ČT24

„Viděli jsme, jak se zde politické strany snažily osm měsíců utvořit vládu. V Iráku jsou komory parlamentu i premiér, ale jaký je zde duch demokracie? Kdo vede demokracii? Kdo říká, že naši lidé si zaslouží něco lepšího? Politici v Iráku by měli odstoupit. Měli dost času ke změnám,“ konstatoval Clancy. „Není to tak, že bychom Washington zbavovali viny, ale prvořadá zodpovědnost je na iráckých politicích,“ dodal.

Clancy o Libyi:

„To, že se zapečetí hranice, neznamená, že by se dovnitř nebo ven nemohly dostat informace.“

„Jsou tam miliony lidí, kteří se nemohou vrátit domů, a stále žijí v Jordánsku nebo v Sýrii,“ upozornil na jedno z mnoha jablek sváru, jež už tak nestabilní zemi ještě více destabilizují. Při té příležitost obrátil pohled i na americký dluh: „Jsem jedním z těch, kdo je překvapen, že USA, které do Iráku přišly před tolika lety, v zemi ještě nezavedly infrastrukturu nebo veřejné osvětlení, aby se lidé cítili bezpečně a mohli se vracet domů - což pro ně bezpečné stále ještě není.“

Clancy přitom ví, o čem mluví. Od svých začátků na CNN z kraje 80. let novinářsky pokrýval všechny války v Iráku včetně té, která v roce 2003 svrhla Saddáma Husajna. Divákům během invaze zprostředkoval nejen vojenské zpravodajství, ale i humanitární a společenské vyhlídky země po svržení autoritářského režimu. V roce 2004 pak řídil konferenci Odpočet do předání: Arabský tep, na které arabští novináři debatovali o iráckých vyhlídkách na mír a stabilitu.

Pád východního bloku byl jiný, říká reportér CNN

Do CNN Jim Clancy nastoupil v roce 1981. Zprvu působil jako zahraniční korespondent v Bejrútu, Frankfurtu, Londýně a Římě. Zpravodajsky pokrýval pád Berlínské zdi nebo sametovou revoluci v Československu. Pád východního bloku se situací v arabském světě by ale nesrovnával, naopak zde vidí hluboké rozdíly. „U vás jste měli zeď, ale celý systém byl vnucován z jednoho centra, kdežto v arabském světě jsou individuální diktátoři a některé z nich podporuje Washington, některé Brusel, některé Londýn. Paralely tu jsou, ale duplikátní scénáře ne,“ konstatoval Clancy.

Jim Clancy:

„Problém, který jsem měl po roce 1989, byl ten, že západní média přišla do konfliktních regionů jako vyvolávač, jako roztleskávač, ale v Libyi je to něco jiného. Tam je velice nebezpečná situace a nemůžete tam mít někoho, kdo by akci roztleskal.“

Vedle Blízkého východu je jeho druhou sférou zájmu Afrika; reportoval o genocidě ve Rwandě, vedl rozhovory s představiteli Nigérie, JAR, Sierra Leone, Alžírska, Eritrey nebo Zimbabwe. Za svou práci přijal cenu Organizace spojených národů za zvyšování veřejného povědomí o hladu ve světě. Cenu Emmy obdržel za podávání zpráv o hladomoru a mezinárodní intervenci v Somálsku.

V současné době Clancy na CNN International moderuje pořad The Brief. „Jakmile se stanete moderátorem, tak se stanete ceremoniářem. Pocit v terénu je skvělý. Těším se, že se tam možná někdy podívám, že se budu na místě nějakým způsobem podílet na pokrývání události,“ řekl ke své novinářské práci muž, jehož sama CNN nazývá korespondentem veteránem. „Ani mě tak nezajímá, kdo se dívá, ale jde mi hlavně o to, aby byl zajímavý příběh.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na syrské ministerstvo obrany, píše Reuters

Izrael oznámil, že udeřil na vojenský objekt v Damašku. Podle zdrojů agentury Reuters zasáhl ministerstvo obrany v rámci odvety za útoky na drúzy. Na jihu Sýrie se navzdory vyhlášenému příměří znovu bojuje. Jeruzalém chce pokračovat v úderech, dokud vláda nestáhne z oblasti své síly. Podle exilové Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) zemřelo při sektářských střetech už 248 lidí.
10:57Aktualizovánopřed 6 mminutami

Americké zbraně jsou už na cestě na Ukrajinu, oznámil Trump

Dodávky amerických zbraní již směřují na Ukrajinu. Podle agentury Reuters to prohlásil prezident USA Donald Trump. Dodal, že za vojenské dodávky zaplatí NATO a Spojené státy nevyšlou na Ukrajinu žádné vojáky. Napadená země mezitím hlásí další mrtvé po ruských útocích.
05:55Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
před 13 mminutami

Tajnůstkářská politika vyvolává spekulace ohledně moci Si Ťin-pchinga

Nedávné dočasné zmizení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z veřejného prostoru rozvířilo spekulace ohledně možného mocenského přechodu v Pekingu. Jak poukázal sinolog Martin Hála v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Romanem Fojtou, nahrává tomu zejména informační vakuum, které panuje ohledně čínského nejvyššího vedení. Politolog Aleš Karmazin dodává, že zprávy o údajné nespokojenosti části Komunistické strany Číny se Si Ťin-pchingem se objevují pravidelně.
před 17 mminutami

Válka revoltu nepřinesla. Pro řadu Íránců je větší zlo intervence

Teherán po krátké válce zatkl stovky údajných „špionů“ a řadu lidí popravil. Íránská opozice ale zůstává rozpolcená. Zatímco část kritiků režimu po úderech USA a Izraele burcovala k povstání, jiní odmítli změny prosazené zvenčí. Mezi Íránci panují obavy z chaosu a možného iráckého či afghánského scénáře. S intervencemi mají sami neblahou zkušenost.
před 33 mminutami

Za pokácení slavného javoru uložil britský soud léta vězení

Trest ve výši čtyř let a tří měsíců vězení uložil britský soud dvěma vandalům za to, že v roce 2023 pokáceli slavný javor u památkově chráněného Hadriánova valu na severu Anglie. Je to poprvé, kdy byl ve Spojeném království někdo odsouzen k trestu odnětí svobody za nezákonné pokácení stromu, uvedla právnička Sarah Doddová.
před 53 mminutami

Británie po úniku dat tajně přijala tisíce Afghánců

Tisíce Afghánců se od roku 2024 přestěhovaly do Velké Británie v rámci tajného programu, který byl spuštěn poté, co britský úředník neúmyslně zveřejnil jejich data. Uvedla to BBC. Skutečnosti vyšly najevo až v úterý, kdy soudce zrušil zákaz o citlivé věci informovat. Panovaly obavy, že by na Afghánce mohl zaútočit Taliban.
před 1 hhodinou

Česko se dle Fialy nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to v úterý řekl premiér Petr Fiala (ODS). Praha se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Kyjevu pomoci, včetně vlastní muniční iniciativy. Tu by zase nejraději v Česku úplně zrušil šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. V rozhovoru pro agenturu Reuters navrhl, aby její financování převzalo NATO.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...