„Nepřekvapilo by mě, kdyby to byl Irák,“ odpověděl reportér a moderátor CNN na otázku, kam se nyní může rozšířit revoluční vlna arabského světa. „Možná tam bude určité hnutí proti vládě, které bude nabývat na síle. Premiér Málikí dal ministrům sto dní (hájení) a veřejnost se ptá: 'Proč sto dní navíc? Měli šest let, aby zlepšili naše životy.' Politici se mají lépe, ale lidé se lépe nemají,“ upozornil Clancy, který se v rámci své profese specializuje právě na situaci na Blízkém východě a Irák v uplynulých dvaceti letech své kariéry navštívil nesčetněkrát.
Clancyho vzkaz Bagdádu: Iráčtí politici by měli odstoupit
„Viděli jsme, jak se zde politické strany snažily osm měsíců utvořit vládu. V Iráku jsou komory parlamentu i premiér, ale jaký je zde duch demokracie? Kdo vede demokracii? Kdo říká, že naši lidé si zaslouží něco lepšího? Politici v Iráku by měli odstoupit. Měli dost času ke změnám,“ konstatoval Clancy. „Není to tak, že bychom Washington zbavovali viny, ale prvořadá zodpovědnost je na iráckých politicích,“ dodal.
Clancy o Libyi:
„To, že se zapečetí hranice, neznamená, že by se dovnitř nebo ven nemohly dostat informace.“
„Jsou tam miliony lidí, kteří se nemohou vrátit domů, a stále žijí v Jordánsku nebo v Sýrii,“ upozornil na jedno z mnoha jablek sváru, jež už tak nestabilní zemi ještě více destabilizují. Při té příležitost obrátil pohled i na americký dluh: „Jsem jedním z těch, kdo je překvapen, že USA, které do Iráku přišly před tolika lety, v zemi ještě nezavedly infrastrukturu nebo veřejné osvětlení, aby se lidé cítili bezpečně a mohli se vracet domů - což pro ně bezpečné stále ještě není.“
Clancy přitom ví, o čem mluví. Od svých začátků na CNN z kraje 80. let novinářsky pokrýval všechny války v Iráku včetně té, která v roce 2003 svrhla Saddáma Husajna. Divákům během invaze zprostředkoval nejen vojenské zpravodajství, ale i humanitární a společenské vyhlídky země po svržení autoritářského režimu. V roce 2004 pak řídil konferenci Odpočet do předání: Arabský tep, na které arabští novináři debatovali o iráckých vyhlídkách na mír a stabilitu.
Pád východního bloku byl jiný, říká reportér CNN
Do CNN Jim Clancy nastoupil v roce 1981. Zprvu působil jako zahraniční korespondent v Bejrútu, Frankfurtu, Londýně a Římě. Zpravodajsky pokrýval pád Berlínské zdi nebo sametovou revoluci v Československu. Pád východního bloku se situací v arabském světě by ale nesrovnával, naopak zde vidí hluboké rozdíly. „U vás jste měli zeď, ale celý systém byl vnucován z jednoho centra, kdežto v arabském světě jsou individuální diktátoři a některé z nich podporuje Washington, některé Brusel, některé Londýn. Paralely tu jsou, ale duplikátní scénáře ne,“ konstatoval Clancy.
Jim Clancy:
„Problém, který jsem měl po roce 1989, byl ten, že západní média přišla do konfliktních regionů jako vyvolávač, jako roztleskávač, ale v Libyi je to něco jiného. Tam je velice nebezpečná situace a nemůžete tam mít někoho, kdo by akci roztleskal.“
Vedle Blízkého východu je jeho druhou sférou zájmu Afrika; reportoval o genocidě ve Rwandě, vedl rozhovory s představiteli Nigérie, JAR, Sierra Leone, Alžírska, Eritrey nebo Zimbabwe. Za svou práci přijal cenu Organizace spojených národů za zvyšování veřejného povědomí o hladu ve světě. Cenu Emmy obdržel za podávání zpráv o hladomoru a mezinárodní intervenci v Somálsku.
V současné době Clancy na CNN International moderuje pořad The Brief. „Jakmile se stanete moderátorem, tak se stanete ceremoniářem. Pocit v terénu je skvělý. Těším se, že se tam možná někdy podívám, že se budu na místě nějakým způsobem podílet na pokrývání události,“ řekl ke své novinářské práci muž, jehož sama CNN nazývá korespondentem veteránem. „Ani mě tak nezajímá, kdo se dívá, ale jde mi hlavně o to, aby byl zajímavý příběh.“
