Moskva – S blížícími se volbami sílí v Rusku cenzura. Podle politikou načrtnutých pravidel nemá opozice přístup do státních médií. Například televize jsou skoro stoprocentně pod stranickým vlivem – pro veřejnost přitom představují hlavní pramen informací.
Nový vítr v ruských médiích, nebo jen chytrý tah Kremlu?
Za sedm měsíců se bude rozhodovat. A čím blíž k volbám, tím víc je zakázaných témat. Aktivní ruská blogosféra sice na internetu upozorňuje na bezpráví a korupci, ale dopad je pořád malý. „Řadový občan získává 80 procent zpráv z televize. Jenže ta v Rusku neslouží k předávání informací, ale k propagandě, zábavě a oblbování,“ kritizuje spisovatel a předseda Fondu na obranu glasnosti Alexej Simonov.
Putinova éra dala médiím nová pravidla: kritika je zakázaná. A porušení tohoto pravidla znamená konec. Před deseti lety se to stalo televizi NTV. Nejdřív přišla razie daňové policie, pak převzetí Gazpromem. Nepřizpůsobiví mediální magnáti odešli do exilu a televize ovládl stát. Třetina zpráv je o vládnoucím tandemu.
Ruská televize Dožď
V atmosféře rozčarování se loni rozjel soukromý Telekanál Dožď. Vysílá na satelitu a internetu. Šedesát procent živě. To je formát, který ostatní stanice skoro opustily. „Když si lidé zvyknou, že nemají být kreativní, přestanou tvořit. Řeknou si, že je lepší nic nevymýšlet. Zůstane schématická práce – první téma o prezidentovi, druhé o premiérovi a naopak,“ říká šéfredaktor zpravodajství TV Dožď Michail Zygar.
Mezi zkamenělými ruskými televizemi působí Telekanál Dožď jako zjevení. Troufalý a kritický vtrhnul na mediální scénu pod heslem Dejte televizi druhou šanci!. Zve hosty, jež ostatní ignorují. Vysílá jinde zakázaná témata – třeba protesty opozice kvůli Chodorkovskému. Získává sympatie intelektuálů. „Chceme dát lidem to, co nemohli v televizi najít – informace a rozhovory o důležitých věcech, ne o tom, o čem chtějí mluvit ideologové,“ dodává Zygar.
Podle skeptiků je ale i Dožď jen dobře připravený projekt Kremlu, který má vyvolat dojem, že i v Rusku se občas objeví normální zprávy.
3 minuty
Reportáž Barbory Šámalové
