Perestrojka: Gorbačov poprvé navštívil Prahu, Čechy a Slováky ale zklamal

Praha - Praha 9. dubna 1987 zažila jednu z nejočekávanějších návštěv ze Sovětského svazu. Do hlavního města tehdejšího Československa zavítal Michail Gorbačov - muž, jenž po nástupu do čela sovětských komunistů v březnu 1985 zahájil perestrojku (přestavbu) a glasnosť, tedy politiku otevřeného pohledu na komunistickou minulost země. Tyto historické změny, které postupně vedly k rozpadu sovětského impéria a ke změně politické mapy světa, začaly s nadějemi postupně pronikat i do satelitů tehdejšího Sovětského svazu, jakým bylo právě Československo. Zdejší občané tehdy očekávali kritiku událostí roku 1968. Nedočkali se však.

Politické události roku 1987 byly v Československu poznamenány mimo jiné jmenováním Ladislava Adamce předsedou české vlády a tím, že se koncem roku novým generálním tajemníkem komunistické strany stal Milouš Jakeš.

Komunistická elita se tedy v té době ještě držela a jakákoli kritika minulosti z úst populárního „Gorbyho“ by mohla ohrozit její postavení. Gorbačov až později prohlásil, že jej mrzelo, že nesplnil očekávání Čechů a Slováků. Politické okolnosti to podle něho ještě nedovolovaly. Okupaci ale poté několikrát podrobil ostré kritice.

Mezi nadšenými davy Pražanů, kteří sledovali Gorbačova v ulicích, se tehdy náhodou ocitl i tehdejší disident Václav Havel. Bývalý prezident, který loni zemřel, popsal v jedné ze svých esejí, jak Gorbačova náhodně spatřil při vycházce se psem u Národního divadla. „Plaše zdvihám ruku a taky mu kynu (na pozdrav),“ popsal Havel nečekané setkání. Poprvé oficiálně se pak Havel ve funkci prezidenta setkal s Gorbačovem v únoru 1990 v Moskvě.

Do ČR se Gorbačov podíval ještě několikrát. V listopadu 1999 například převzal společně se šesti dalšími světovými státníky v Praze od prezidenta Václava Havla nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva za zásluhy o svržení komunistické nadvlády v Evropě. Nad příjezdem Gorbačova do Prahy se tehdy vznášel otazník, protože v září téhož roku mu zemřela žena Raisa.

Michail Gorbačov s manželkou Raisou
Zdroj: ČT24

Od reformace k rozpadu

Gorbačovovy reformy a nová sovětská zahraniční politika vedly spolu s vojenským a finančním tlakem zejména USA ke zhroucení komunistických režimů v Evropě. Již koncem roku 1986 se Gorbačov vyslovil proti monopolu politických stran a v roce, kdy navštívil Prahu, odsoudil výlučnost jakéhokoli státu uvnitř socialistického bloku.

V roce 1988 potom podpořil alternativní formy politického vývoje a veřejně odmítl Brežněvovu doktrínu, právo intervence a vměšování. Jeho jednání s USA o jaderném odzbrojení vyvrcholila podepsáním Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) v prosinci 1987 ve Washingtonu. Koncem roku 1989 oznámil na Maltě při schůzce s americkým prezidentem Georgem Bushem konec studené války.

V roce 1990 svět ocenil Gorbačovovy zásluhy Nobelovou cenou za mír. Cenu Gorbačov přebíral již jako první sovětský prezident, jeho prezidentství však trvalo jen krátce, do zániku SSSR v prosinci 1991. Pro Gorbačova, jehož režim se snažil SSSR zachovat někdy i za cenu krveprolití, to byl trpký konec a politik nakonec pocítil na vlastní kůži pravdivost přísloví o tom, že doma není nikdo prorokem.

V Rusku se z něj stal jeden z nejméně oblíbených politiků. Pro mnoho lidí více než návrat vytoužené svobody znamenaly Gorbačovovy reformy zdražování i ztrátu jistot a mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad Sovětského svazu. Přitom to ani neplánoval, impérium chtěl prý jen reformovat. Až později přiznal, že to ani nešlo.

V polovině roku 1991 se ještě stal smutným hrdinou neúspěšného pokusu konzervativních sil o puč. V té době byl pučisty izolován na Jaltě, hrdinou dne se stal naopak tehdejší ruský prezident Boris Jelcin. O pět let později se Gorbačov pokusil o návrat, v prezidentských volbách ale získal jen necelé jedno procento hlasů. Poté působil v několika bezvýznamných politických seskupeních sociálnědemokratické orientace a minulý měsíc oznámil, že se do politiky chce opět vrátit. „Jsem připraven se seriózně pustit do sociálnědemokratického projektu a prosím všechny, kdo sdílejí tyto myšlenky, aby mi zaslali své návrhy,“ řekl Gorbačov, který stojí také v čele svého nadačního a vědeckého fondu.

Michail Gorbačov
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/AP Photo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Všichni jsme stejní.“ Němci pohřbili přeživší holocaustu Friedländerovou

Říkalo se o ní, že je hlasem svědomí Německa. Na čtvrtečním pohřbu přeživší holocaustu Margot Friedländerové se v Berlíně sešli i dva spolkoví prezidenti či tři držitelé úřadu kancléře. Žena, která se až na sklonku života rozhodla poskytnout klíčové svědectví o odpuštění i recept pro boj proti nenávisti, si získala pozornost i respekt všech generací. Mimo jiné prohlašovala, že „jsme všichni stejní“ a že neexistuje žádná křesťanská, muslimská nebo židovská krev, ale krev jen jedna – lidská. Skonala v nedožitých 104 letech.
před 2 hhodinami

Mexickou influencerku zastřelili během vysílání

Mexickou influencerku Valerii Márquezovou, která propagovala krásu a nákladný životní styl, zastřelil neznámý muž během jejího živého vysílání na TikToku. Případ vyšetřuje policie jako „femicidu“, tedy vraždu ženy kvůli jejímu pohlaví. Influencerka, která mohla podle spekulací mít milostný vztah s vysoce postaveným členem drogového kartelu Jalisco New Generation, při příchodu útočníka nejprve ztlumila zvuk svého přenosu, pak se chytila za břicho a sesunula na stůl. Přivolaná policie následně zjistila, že má několik střelných ran.
před 2 hhodinami

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí desítky mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celé oblasti od začátku dne stoupl na 103. Úřady jsou zde ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit. USA jsou humanitární situací v Gaze znepokojeny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Fico rok po atentátu kritizoval opozici, chce přísněji postihovat nenávist

Slovensko plánuje přísněji postihovat nenávistné projevy a narušování veřejných shromáždění, oznámil premiér Robert Fico v den prvního výročí pokusu o atentát na něj a po výjezdním jednání v Handlové, kde jej tehdy postřelil útočník. Premiér opětovně obvinil opozici a média ze šíření nenávisti a zopakoval, že existuje značné riziko útoku na další veřejné činitele. Opoziční politici ovšem tvrdí, že ke stoupajícímu napětí v zemi svým slovníkem přispívá právě sám premiér.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kandidáti na prezidenta Jižní Koreje slibují vyřešení politické krize

V Jižní Koreji začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami, které budou 3. června. Kandidáti dvou hlavních politických stran slibují, že zemi vyvedou z politické krize, kterou před půlrokem odstartovalo neúspěšné vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem. Ten byl následně odvolán a čelí vyšetřování kvůli vzpouře. Podle průzkumů vede kandidát levicové opozice před zástupcem vládnoucích konzervativců.
před 4 hhodinami

Při útoku ze zahraničí by vlast bránilo 81 procent Čechů, uvádí průzkum

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.
před 8 hhodinami

Rutte ocenil, že se Berlín ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v závěru neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi ocenil, že se Německo ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu. Jednání se účastnil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...