Paříž - Nový francouzský prezident François Hollande zahájí svůj mandát několika dekrety, jimiž hodlá svým voličům ukázat, že dokáže plnit své sliby okamžitě. Do konce června sníží svůj plat a mzdy členů vlády o 30 procent a zmrazí na tři měsíce ceny pohonných hmot. Hollande dnes také oznámil, že v den nástupu do funkce jmenuje premiéra, kterého pověří sestavením nové vlády. Jeho jméno ale neprozradil. Nový prezident se ujme funkce 15. května.
Jak informovala televize France 2, v době, kdy nebude kvůli červnovým volbám zasedat parlament, vydá Hollande také nařízení o zvýšení příspěvků na vzdělání o 25 procent, sníží hranici pro odchod do důchodu na 60 let pro lidi, kteří pracují od 18 let a odpracovali si už tak období 41 let, po něž platili důchodové pojištění.
Po potvrzení Hollandeova vítězství už fakticky začala kampaň před parlamentními volbami, které se v zemi uskuteční 10. a 17. června. Hollandeův mluvčí Manuel Valls prohlásil, že socialistický prezident si nemůže dovolit „soužití“ s parlamentem ovládaným pravicí, protože by to ochromovalo jeho reformní plány, které vyžadují podporu většiny poslanců. Je proto zapotřebí ještě jednou zmobilizovat všechny ty, kteří si přejí „změnu“. Toto slovo bylo už ústředním heslem Hollandeovy předvolební kampaně.
Hollande šel do voleb s několika základními požadavky: chce například dosáhnout vyrovnaného rozpočtu v roce 2017, zdanit nejbohatší lidi a bojovat proti nezaměstnanosti, především vytvářením pracovních míst pro mladé. Slíbil také, že sníží závislost Francie na jádru a více podpoří obnovitelné zdroje energie.
Hollande v rozhodujícím druhém kole voleb získal 51,62 procenta hlasů, a porazil svého pravicového rivala a předchůdce v úřadu Nicolase Sarkozyho. Desetitisíce příznivců levicového kandidáta už v neděli večer zahájily oslavy, které na pařížském náměstí Bastily trvaly dlouho do noci. Na vítězství v prezidentských volbách čekali francouzští socialisté 24 let, spousta lidí v davu Hollandeových příznivců tehdy ještě ani nebyla na světě. Hollande během oslav svůj triumf označil za „začátek hnutí, které se zvedá v celé Evropě“.
Během kampaně Hollande opakoval, že bude chtít změnit recept na boj s ekonomickou krizí, k níž se EU postavila například schválením paktu o přísnější rozpočtové kázni. Ten pomáhalo prosadit zejména Německo společně s Francií. Podle Hollandea ale nestačí jen tlak na úspory, protože je třeba nastartovat hospodářský růst a v paktu by se měl důraz na růst odrazit. Právě unijní fiskální pakt se tak zřejmě stane prvním kamenem úrazu na Hollandeově čerstvé prezidentské dráze: německá kancléřka Angela Merkelová totiž dnes oznámila, že dokument považuje za uzavřený a odmítá jeho opětovné projednávání, které Hollande žádá. Podle Hollandea nemůže Německo blokovat zároveň vydávání společných evropských dluhopisů, takzvaných eurobondů, a přímé refinancování dluhů Evropskou centrální bankou (ECB).
Merkelová se setká v Berlíně s Hollandem 16. května, tedy den po jeho přísaze.
