New York/Peking – V Číně byl zablokován přístup na internetové stránky amerického deníku The New York Times. Deník oznámil, že k zablokování stránek došlo po vydání článku o ohromném jmění rodiny čínského premiéra Wen Ťia-paa.
Číňané se o ohromném majetku svého premiéra nedočtou
New York Times v článku tvrdí, že mnoho příbuzných předsedy čínské vlády, včetně jeho syna, dcery, mladšího bratra a švagra, během Wenova působení ve vrcholných funkcích „neuvěřitelně zbohatlo“. Podnikové a regulační zprávy podle něj naznačují, že Wenovi příbuzní a jeho žena „spravují majetek za nejméně 2,7 miliardy dolarů“ (asi 52,1 miliardy korun).
Čínská vláda článek odsoudila jako „pomluvu“. „Některé zprávy očerňují Čínu a mají vedlejší motivy,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chung Lej na tiskové konferenci. K blokování stránek deníku jen konstatoval, že internet je spravován „v souladu se zákony“.
Rodina dokázala profitovat z rozhodnutí vlády
„V mnoha případech byla jména příbuzných ukryta za společnostmi a investičními nástroji zahrnujícími přátele, kolegy z práce a obchodní partnery,“ uvádí se také na webu. Deník prý své závěry učinil na základě korporátních zpráv z let 1992-2012.
New York Times si všímá příběhu Wenovy matky. Ta v minulosti pracovala jako učitelka v severní Číně, zatímco Wenův otec měl v rámci jedné z kampaní komunistického vůdce Mao Ce-tunga nařízeno starat se o vepře. Premiér ve svém projevu loni zdůraznil, že během jeho dětství byla jeho „rodina nesmírně chudá“.
Matka ministerského předsedy, nyní 90letá Jang Č'-jün, se však nejen z bídy dostala, ale dokonce vyloženě zbohatla, přinejmenším papírově. Jedna z investic uskutečněná pod jejím jménem před pěti lety měla hodnotu 120 milionů dolarů.
Podrobnosti o tom, jak vdova shromáždila takové jmění, nejsou známy, jako není známo ani to, zda vůbec ví o cenných papírech, které jsou vedeny pod jejím jménem. Každopádně se vše odehrálo poté, co se její syn propracoval do čínské vládnoucí elity, poprvé v roce 1998 jako vicepremiér a pět let poté jako premiér, píše deník.
Podle listu mají Wenovi příbuzní podíl mimo jiné v pojišťovně Ping An Insurance, která patří k největším firmám na světě poskytujícím finanční služby, ve společnosti, jež pomáhala stavět pekingské olympijské stadiony včetně proslulého „Ptačího hnízda“, v továrně na pneumatiky v severní Číně či v projektu na stavbu vilových domů v Pekingu.
New York Times uvedl, že Wenovi příbuzní v některých případech využili příležitosti, které plynuly z premiérova rozhodnutí. Jeho mladší bratr má kupříkladu firmu, která získala vládní kontrakty a podporu ve výši přes 30 milionů dolarů. Kontrakty se týkaly čištění odpadních vod a likvidace zdravotnického odpadu ve velkých čínských městech a byly oznámeny poté, co premiér nařídil přísnější pravidla pro likvidaci zdravotnického odpadu v roce 2003 po propuknutí epidemie SARS.
Reportáž Hany Scharffové (zdroj: ČT24)