Z rozpočtu 148 miliard dolarů, vyčleněného na rekonstrukci po přírodním neštěstí a s ním související jaderné havárii, nebyla především kvůli byrokracii ještě polovina prostředků vůbec investována. Osmnáct měsíců po katastrofě přitom zůstává 325 000 evakuovaných v provizorních bydlištích. Do vlastních domovů se nastěhovalo pouhých 15 000 lidí.
Množství peněz z rekonstrukčního fondu bylo vydáno na nesouvisející projekty, mezi nimiž je kupříkladu továrna na výrobu kontaktních čoček v centrálním Japonsku, světem kritizovaný lov velryb údajně pro vědecké účely, reklamní kampaň za 380 000 dolarů na nejvyšší volně stojící vysílací věž na světě Tokyo Sky Tree, modernizace vládních úřadů v Tokiu, odborný výcvik vězňů v jiných částech Japonska, výcvik bojových pilotů, výzkum vzácných zemin či silnice na ostrově Okinawa, značně vzdáleném místu katastrofy.
Místostarosta rybářského přístavu Rikuzentakata, kde katastrofa zničila téměř polovinu místních domů, přitom řekl, že ve zdevastovaném centru města „ještě nebyla postavena jediná nová budova“. „Za téměř 19 měsíců nedošlo v podstatě k žádným zásadním změnám,“ dodal.
Zemětřesení a následné tsunami si 11. března 2011 vyžádaly v severovýchodním Japonsku na 19 000 lidských obětí. Živel rovněž zavinil havárii jaderné elektrárny Fukušima. Japonská vláda od té doby schválila řadu dodatků rozpočtu na financování obnovy zasažených území.
Japonský premiér Jošihiko Noda v pondělí v parlamentu slíbil, že vláda bude problémy urychleně řešit. Řada projektů, které nebyly spojené přímo s obnovou, byla z rekonstrukčního rozpočtu financována s tím, že by mohly přispět k celkovému hospodářskému oživení Japonska po přírodním neštěstí. Vláda nyní přiznává, že to byla chyba.
