Washington - Byla to nejdražší volební kampaň, jakou kdy Spojené státy americké zažily. Teď je ale u konce a už jen voliči rozhodnou o tom, kdo se stane americkým prezidentem. Poslední předvolební průzkumy připisují mírný náskok dosavadnímu prezidentovi Baracku Obamovi. Vedení nad republikánem Mittem Romneym je ale těsné. A do voleb mohou zásadně promluvit nerozhodnuté státy, nebo dokonce i třetí kandidáti.
Obama, nebo Romney? Američané volí prezidenta
Spojené státy zažívají volební den. Vybírají prezidenta mezi Barackem Obamou a Mittem Romneym. Vítězem voleb se stane ten, kdo získá 270 z 538 volitelů. Rozhodovat se přitom bude v takzvaných swing states, tedy státech, ve kterých mají kandidáti vyrovnané šance. Právě na ně se soustředila nejdražší kampaň v historii.
Do Bílého domu přišel před čtyřmi roky Obama v době, kdy Amerika upadla do nejhlubší ekonomické krize od 30. let. Za svůj mandát prosadil zákon o zdravotní péči, zavedl pravidla pro bankovní sektor, zachránil americký automobilový průmysl před krachem. Nezaměstnanost ale zůstala na americké poměry obrovská, poprvé až letos v září klesla pod 8 procent. Trh s realitami dál živoří, a volby tak měly prakticky jediné téma – ekonomika.
Barack Obama:
„Nevěřím v ekonomiku stavěnou shora dolů, věřím v rostoucí ekonomiku střední třídy, v ekonomiku stavěnou zdola. Takhle ekonomika roste, toto si volíte, proto kandiduju na další prezidentské období.“
Mitt Romney a Barack Obama v televizní debatě
Multimilionář Romney zdůraznil své zkušenosti z podnikání. Tvrdí, že dokáže postavit Spojené státy opět na nohy. Nabízí boj s vysokými schodky státních rozpočtů, ale i reformu systémů zdravotní péče a sociálního zabezpečení. Slibuje nižší daně.
K moci Obamovi před čtyřmi lety pomohlo obrovské nadšení milionů liberálně smýšlejících dobrovolníků. Jenže teď už to není ten samý Obama, který okouzloval davy. „Prvního černošského prezidenta si prostě lze zvolit jenom jednou,“ poznamenal fotograf deníku The New York Times Damon Winter. V osobní rovině nicméně stále zůstává oblíbený, i díky své rodině. Věrnost mu zachovaly etnické menšiny, zejména ta hispánská, a ženy. Do kampaně šel s náskokem nad republikánským sokem. Mitt Romney ale během tří debat náskok prudce stáhl.
Romney navzdory všem výhradám, které k němu mají komentátoři, i navzdory několika přešlapům během kampaně, nakonec dokázal Američany přesvědčit, že je věrohodnou alternativou současného šéfa Bílého domu. Zpět do hry se dostal po excelentním výkonu v první televizní debatě s Obamou.
GALERIE
Barack Obama zdroj: ISIFA
Americké volby na ČT24
Americkým volbám se bude podrobně věnovat i ČT24. Na webu můžete sledovat speciál, který nabídne on-line reportáž a aktuální výsledky v přehledné mapě. ČT24 pak bude živě v noci z úterý na středu od 1:00 vysílat speciál USA 2012: Americká volební noc.
Nejnovější informace přinesou přímo z USA zpravodajové ČT Michal Kubal, Martin Řezníček a Hana Scharffová. Zpravodajská stanice nabídne první předběžné odhady a posléze i aktuální výsledky, které ve studiu okomentují ředitel Amerického centra Miroslav Konvalina, amerikanista z pražské Fakulty sociálních věd Miloš Calda nebo novinář a ekonom Lukáš Kovanda. ČT24 rovněž nabídne rozhovory s americkým velvyslancem Normanem Eisenem nebo Lawrencem Summersem, ředitelem Národní ekonomické rady vlády Baracka Obamy. Na speciál naváže v 6:00 i Studio 6, které se taktéž bude podrobně věnovat americkým volbám.
I když se třetí kandidát prezidentem nestane, může aspoň uškodit
Americké prezidentské volby - to ale nejsou jen Obama a Romney. V řadě států mají voliči možnost vybírat i z jiných kandidátů. O post prezidenta Spojených států se ucházelo ještě 25 dalších adeptů. Do povědomí široké veřejnosti pronikli sice jen okrajově a celostátně jsou bez šance. Přesto do souboje šli, aby se postavili systému dvou stran. A ve vyrovnaném souboji republikána a demokrata mohou mít rozhodující vliv. V jednotlivých státech totiž mohou ubrat hlasy jednomu z nich, což by mohlo být pro Obamu nebo Romneyho fatální.
Jedním z bojišť je třeba Virginie. Tady se o přízeň voličů pere s Obamou a Romneym i bývalý kongresman Virgil Goode z Ústavní strany. A právě tento konzervativec by mohl sebrat hlasy Mittu Romneymu.
Takzvaný „třetí kandidát“ promluvil v posledních dvaceti letech zásadním způsobem do voleb amerického prezidenta hned dvakrát. V roce 1992 milionář Ross Perot ubral část voličů Georgi Bushovi staršímu. Nepřímo tak poslal do čela státu Billa Clintona, ačkoliv ten získal jen 43 procent všech voličských hlasů. V roce 2000 pak na Floridě významně zasáhl do boje Ralph Nader ze strany zelených. George Bush mladší díky tomu porazil Ala Gorea rozdílem pouhých 537 hlasů, a jen díky nim získal celý stát a tím i klíč k Bílému domu.
Barack Obama a Mitt Romney
Volby a volitelé
V prezidentských volbách občané v každém americkém státě volí takzvané volitele. Až na dva státy přitom funguje systém vítěz „bere všechno“. Který z kandidátů vede byť jen o jediný hlas, získává všechny volitele daného státu. Volitelů je celkem 538, přičemž každý stát má různý počet volitelů. Ten odpovídá počtu poslanců ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. Teprve tito volitelé fakticky volí prezidenta. I když volitelé nejsou ze zákona povinni hlasovat pro vítězného kandidáta, přesto tak činí, čili už po volebním úterý je jasné, kdo se stane prezidentem. Ústavněprávně však prezident získává mandát k výkonu své funkce až volbou prostřednictvím volitelů.
Těsný výsledek se čeká i letos, do možných sporných států se proto už stáhli právníci obou kandidátů, aby případně u soudů bojovali za jejich zájmy a zpochybnili tady výsledky. Jednu z prvních žalob podali už demokraté právě na Floridě, kde se o víkendu nedostaly k předčasným volbám tisíce voličů.
Republikáni jdou zase k soudu v Ohiu. Nelíbí se jim rozhodnutí soudu první instance zrušit výnos místních úřadů, podle nichž by měli mít „předčasní“ voliči potvrzení o pravosti průkazu totožnosti.
Mitt Romney a Barack Obama
Volební úterý - to ale nejsou jenom prezidentské volby. Koná se také 174 referend, v Kalifornii například hlasují o zrušení trestu smrti. Jinde se voliči rozhodují, zda povolit sňatky homosexuálů nebo zda legalizovat marihuanu. Američané hlasují také ve volbách do Sněmovny reprezentantů a Senátu. V 11 státech a na dvou teritoriích se volí i guvernér. I po těchto volbách ale zřejmě ve Washingtonu zůstane současný ochromující pat. Sněmovnu kontrolují republikáni a horní komoru demokrati. Nový prezident ovlivní na dlouhou dobu i složení nejvyššího soudu.
Velkou roli letos sehrají miliony Američanů, kteří volili předem, ale jejichž hlasy se budou počítat až po uzavření volebních místností v úterý. Už jich hlasovalo kolem 30 milionů ve 34 státech. V USA je zhruba 210 milionů lidí s volebním právem, ale jen 137 milionů, tedy 65 procent, jich je registrovaných k volbám.
Podle obou prezidentských kandidátů o vítězi prezidentských voleb rozhodne schopnost zmobilizovat maximální počet voličů. „V letošních volbách rozhodne volební účast,“ prohlásil Obama. „Musíme dostat co nejvíc voličů k urnám,“ řekl zase Romney.
Výsledek voleb by měl být znám ve středu ráno SEČ. Pokud bude ale sporný, bude se čekat na přepočítávání hlasů a vyhlášení výsledků se tak může zpozdit.
Pro Obamu a Romneyho nadešel den D (zdroj: ČT24)