Jak na Kimovy ambice odpoví Čína? Trpělivost není věčná

Peking/Pchjongjang - Třetí zkouška atomové zbraně, potvrzení válečného stavu s jižním sousedem, výhrůžky preventivního jaderného útoku na Spojené státy. Severokorejský režim se od začátku roku chová čím dál více nebezpečně. Celý svět tak nyní bedlivě sleduje, jak na poslední vývoj zareaguje jeho jediný spojenec Čína. Ta se zatím omezila jen na opatrné výzvy ke „snížení napětí“. Mír a stabilita na Korejském poloostrově je totiž v nejvyšším zájmu Pekingu.

Vzájemný vztah mezi Čínou a KLDR se za posledních několik desetiletí vyvinul do naprosté ekonomické závislosti. Podle konzultanta Světové banky Nicholase Eberstadta Čína už od počátku 90. let funguje nejen jako ústřední dodavatel potravin, ale režimu poskytuje i 90 procent importované ropy a zemního plynu.

Jiní zase odhadují, že 80 procent spotřebního zboží a necelá polovina veškerého jídla v Severní Koreji pochází od severního souseda. Lze si tedy jen těžko představit, jak dlouho a zda vůbec by tyranský režim přežil tuhé hospodářské sankce, které se na něj kvůli porušování mezinárodního práva pravidelně pokouší uvalit OSN, nebýt urputné opory ze strany velkého čínského ochránce.

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/SIPA/XIAOWEI/COLOR CHINA PHOTO

Investice vložené do zachování přátelských vztahů s dynastií Kimů se Pekingu zatím vyplácejí. KLDR totiž Číně poskytuje vhodnou nárazníkovou zónu před demokratickou Jižní Koreou, na jejímž území je lokalizováno asi 28 tisíc amerických vojáků. Jak upozorňuje analytik Shen Dingli z šanghajské univerzity ve Funanu, čínské armádní velení zde proto nemusí vydržovat masivní zálohy, ale o to víc se může „soustředit na otázku tchajwanské nezávislosti“. Čínské úřady by se navíc jen těžko vyrovnávaly s přílivem stovek tisíc severokorejských uprchlíků v případě kolapsu země, nehledě na rizika spojená se ztrátou kontroly nad tamním jaderným programem.

Události posledních týdnů ovšem naznačují, že čínští soudruzi jsou už svojí podporou unaveni. Rozčarování nad eskapádami otevřeně vyjadřují nejen tamní odborníci na mezinárodní vztahy, ale na čínských sociálních sítích i běžní obyvatelé. Někteří z nich už dokonce začali mladého vůdce na internetu přezdívat „baculatý Kim“ či „Baculka Třetí“.

Únorový jaderný test - poslední kapka

Ještě v prosinci 2011, po smrti „milovaného“ Kim-Čong-ila, stvrzovala miliardová velmoc své dlouholeté spojenectví - gratulacemi mladému a dosud neznámému nástupci Kim-Čong-unovi pomáhala legitimizovat nového vůdce. Následující rok se však nesl ve zcela jiném duchu. Bilaterální kontakty ochladly, Pchjongjang a Peking si v roce 2012 vyměnily jen hrstku vrcholných delegací.

Kurt Campbell, bývalý americký diplomat:

„Můžeme pozorovat jemnou změnu v čínské zahraniční politice. V krátkodobém až střednědobém horizontu to může ovlivnit poměry v celé severovýchodní Asii.“

Tuto změnu v dosavadním vývoji lze připsat dvěma událostem. Čína jednak v dubnu nezabránila, aby RB OSN odsoudila tehdy ještě neúspěšný pokus Pchjongjangu o vypuštění satelitu na oběžnou dráhu. Ještě vážnější spor pak přinesl květnový incident, při kterém Severokorejci unesli a 12 dní zadržovali skupinu čínských rybářů. Únosci požadovali výkupné v přepočtu téměř 4 miliony korun, zapojení korejských úřadů ale nebylo prokázáno. 

Poslední kapkou čínské trpělivosti byl nejnovější, celkem už třetí jaderný test z letošního února. Nejprve si čínský ministr zahraničí předvolal severokorejského velvyslance, aby mu vyjádřil svůj protest, poté na začátku března čínská diplomacie přistoupila na americký návrh zpřísnit mezinárodní sankce proti KLDR. Rada bezpečnosti tak mohla 7. března odhlasovat rezoluci zakazující finanční transakce a spolupráci, jež by Severní Koreji pomáhala ve vyzbrojování, které podle informací stockholmského institutu SIPRI v posledních letech probíhá výhradně v ruské režii.

Rakety Musudan
Zdroj: EPA/KCNA/ISIFA

Na rozdíl od minulých let, kdy čínské firmy Korejcům pomáhaly zákazy obcházet, tentokrát čínské úřady podle všeho začaly vyhlášené sankce opravdu dodržovat a dohled nad transportem zboží zvýšily. Obchodní společnosti a dopravci v čínských přístavech a městech ležících poblíž hranice s KLDR si už stěžovaly na přísné a neohlašované prohlídky svých nákladů. Řada obchodníků už kvůli prohlídkám musela omezit aktivitu.

Přesto stále panují pochybnosti, kam až bude Čína v omezování svého komunistického souseda ochotna zajít. Na mezinárodní tresty totiž Peking kývnul i po předchozích testech v říjnu 2006 a květnu 2009. „Mnoho lidí si v té době myslelo, že jsou sankce Rady bezpečnosti ukázkou větší spolupráce ze strany Číny, o pár měsíců později se ale nejvyšší vedení zase vrátilo k politice těsného objetí s KLDR,“ poznamenal v rozhovoru se think-thankem Council on Foreign Relations odborník na americko-korejské vztahy Scott Snyder.

Jihokorejské protesty
Zdroj: ČTK/AP/Lee Jin-man

Časy se mění, Čína má zodpovědnost

Když na počátku 50. let korejsko-čínské spojenectví vznikalo, obě země k sobě poutala mezinárodní izolovanost, slabost a chudoba. Situace se ale od té doby zásadně změnila. „Zatímco Severní Korea touto zemí zůstala, Čína rozhodně nikoliv. Čína je světovou velmocí s globálními zájmy. Aby zajistila svou cestu k prosperitě, má hluboký zájem na zachování stability,“ konstatovala pro CNN Jennifer Lind z Dartmouth College.

Z tohoto hlediska je tudíž evidentní, že Peking v současném počínání KLDR spatřuje ohrožení svých vlastních ekonomických a bezpečnostních zájmů. Svými zkušebními explozemi spolu s čerstvým znovuotevřením jaderného zařízení v Jongbjonu maří Severokorejci cíl Číňanů obnovit šestistranné rozhovory o denuklearizaci celého poloostrova.

Ilustrační foto
Zdroj: Quirky China News/Isifa/Rex Features

V případě americké či jihokorejské invaze na sever se KLDR zřejmě může spolehnout na vzájemnou vojenskou dohodu, kterou podepsala s Čínou. Odborníci se však shodují, že Peking by zasáhl pouze na obranu Kim-Čong-una, nikdy by nepodpořil jeho útočné pokusy. „Čína se za Severní Koreu postaví, ale pouze na jejím území. Číňané by nikdy neposílili severokorejskou armádu útočící na jihokorejské území,“ soudí Choi Ji-wook, vedoucí severokorejského výzkumu na Korejském institutu národního sjednocení v Soulu. Možné důvody omezené podpory Číňanů vysvětlil analytik Mezinárodní krizové skupiny Daniel Pinkston: „Musí řešit vlastní problémy v Jihočínském moři, mají korupční skandál u sebe doma. Ze Severní Koreje je akorát bolí hlava.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 12 mminutami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 16 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 42 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 2 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...