Kyjev/Soči – Ruský prezident Vladimir Putin i ruský premiér Dmitrij Medvěděv podpořili ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Ten čelí rozsáhlým protestům kvůli tomu, že Ukrajina nepřistoupila k asociační dohodě s Evropskou unií. S Putinem dnes Janukovyč jednal o strategickém partnerství mezi oběma zeměmi, Medvěděv potom kritizoval fakt, že se západoevropští ministři zahraničí sešli s představiteli ukrajinské opozice.
S Putinem se Janukovyč sešel v černomořském letovisku Soči při svém návratu ze státní návštěvy Číny. Pochlubil se tím, že Ukrajině v Pekingu dojednal investice v přepočtu za 160 miliard korun. Týkají se mj. výroby letadel, kosmického výzkumu, ale i zemědělství - Ukrajina bude na čínský trh dodávat potraviny.
Nyní se na Kavkaze dohodl na úzké spolupráci i s Kremlem. Podle ukrajinské opozice tak hledá Kyjev odbytiště, která by nedozoroval Mezinárodní měnový fond. „Janukovyčův cíl je být zvolen pro druhé funkční období. A tato země velmi naléhavě potřebuje finance v hotovosti, jenže nesplňuje kritéria Mezinárodního měnového fondu. Takže dalším zdrojem, jediným zdrojem, může být Rusko,“ myslí si předseda parlamentní frakce opoziční strany Baťkivščina Arsenij Jacenjuk.
Putin se již v minulosti nechal slyšet, že Moskva a Kyjev by měly navázat těsnější spolupráci. Ukrajina se ocitla na rozcestí a dlouho to vypadalo, že se ve svém směřování přikloní spíše k Bruselu a podepíše asociační smlouvu a dohodu o volném obchodu. Těsně před summitem ve Vilniusu, kde mělo k tomuto podpisu dojít, ale Kyjev změnil svůj názor a rozhodl se dokument nepodepsat.
Medvěděvovi se nelíbí západní „vměšování“ do dění na Ukrajině
Vstřícný postoj Moskvy k ukrajinskému vedení se potom projevil i v postoji druhého muže Ruska, premiéra Dmitrije Medvěděva. Ten kritizoval setkání unijních ministrů zahraničí s ukrajinskou opozicí, k němuž došlo během kyjevské konference Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
„Rozhodovat o tom, kde má být Ukrajina a co má dělat, by měla sama Ukrajina, ukrajinský lid a ukrajinské vedení,“ prohlásil Medvěděv, přičemž hlavní výhrady směřoval k šéfovi německé diplomacie Guidu Westerwellovi. „Se všemi problémy se má vypořádat ukrajinské vedení a ukrajinská společnost, a ne cizinci, ne Rusko. (…) Jak by se asi cítili naši němečtí partneři, kdyby se ruský ministr zahraničí sebral a šel na nějaké srocení pořádané v rozporu s německými pravidly? Nemyslím si, že by to považovali za přátelské gesto, za správný krok.“
Ministři zahraničí zemí OBSE se snažili najít pro Ukrajinu další cestu. Během svého pobytu v Kyjevě se sešli s ukrajinským premiérem Mykolou Azarovem i demonstranty na náměstí Nezávislosti. „Považuji za důležité sem přijít, stejně jako moji kolegové. Je třeba ukázat pravdu a zdůraznit, že Západ - tedy Evropu a Spojené státy - znepokojilo použití násilí při pokojné demonstraci,“ řekl kanadský ministr zahraničí John Baird. „Žádáme, aby byli všichni viníci té brutality potrestáni. Zároveň je třeba zahájit politický dialog napříč stranami,“ dodal český ministr zahraničí v demisi Jan Kohout.
Slova o demonstracích zněla i na samotném summitu. Mluvili o nich bezmála všichni, s výjimkou zástupce Ruska. „Naše pozice je - neměly by se konat žádné nepovolené akce, které porušují zákony. Všechno by se mělo odehrávat v rámci ústavního pořádku a to platí taky o normalizaci situace,“ prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
Protesty v Kyjevě mezitím dál pokračují - demonstranti chtějí blokovat budovy soudů a prokuratury. Dožadují se odvolání vlády a změnu kurzu země směrem k Evropě.
