Kyjev nabízí Krymu širší autonomii, tamní vláda chce referendum


5. 3. 2014Aktualizováno5. 3. 2014, 18:25|Zdroj: ČT24

Kyjev/Moskva – Krym dál zůstává pod kontrolou ruských jednotek. Ruské síly se údajně zmocnily dvou praporů protiraketové obrany. Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk agentuře AP sdělil, že Kyjev je připraven poskytnout Krymu širší autonomii. Šéf krymské vlády Sergej Aksjonov ale s novým režimem jednat nechce. Pouze referendum podle něj rozhodne o tom, jestli se Krym odtrhne od Ukrajiny, nebo zůstane její součástí.

Jaceňukova vláda chce vytvořit speciální pracovní skupinu, která vypracuje návrhy na rozšíření krymské autonomie. Šéf krymského kabinetu ale jednání s novým ukrajinským režimem odmítl. „Hlavní problém tkví v tom, že my tu vládu, která nám nabízí jednání, nepovažujeme za legitimní,“ řekl Aksjonov. Prý se už setkal se dvěma emisary z Kyjeva, ale odbyl je rozhovorem na chodbě.

Aksjonov byl zvolen novým premiérem na jednání místního sněmu, které se odehrávalo pod kontrolou zamaskovaných ozbrojenců. Za stejných okolností sněm vyhlásil i referendum, jehož datum posléze přesunul už na 30. března. Kyjev tato rozhodnutí neuznává.

Václav Černohorský, zpravodaj ČT

„Politická reprezentace je zajedno v tom, že chce udržet územní celistvost Ukrajiny. Praktické kroky na samotném Krymu jsou ale velmi omezené. Několik dní se marně snažili zahájit jednání se svými ruskými protějšky, což se jim povedlo až včera. Kyjev se nechce vydat cestou konfrontace.“

Aksjonov se již dříve pochlubil tím, že odeslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis s žádostí o pomoc. Následně Putin od horní komory ruského parlamentu získal jednomyslný souhlas s případným nasazením ruských ozbrojených sil na území Ukrajiny až do normalizace situace v sousední zemi.

Krym, kde se asi tři pětiny obyvatel hlásí k ruské národnosti, je rovněž sídlem ruské Černomořské flotily. Ruské jednotky v uplynulých dnech poloostrov ovládly. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova Rusko příkazy krymským „silám sebeobrany“ nevydává. Jednotky ruské černomořské flotily jsou prý v místech své stálé dislokace. „Dodatečná bezpečnostní opatření ale byla přijata,“ připustil šéf ruské diplomacie.

„Do pohybu se dostal vojenský mechanismus, který velí tomu, aby se dotáhlo obsazování poloostrova do konce a neponechávaly se tam žádné kapsy, kde by mohl být organizován odpor nebo kudy by mohli přicházet ukrajinští vojáci. Je to prostá vojenská logika – musíte potenciálního nepřítele zlikvidovat zcela a neponechávat mu žádné základy,“ okomentoval dění na Krymu Vladimír Votápek, analytik mezinárodních vztahů.

„Nemyslím, že teď bezprostředně hrozí nějaký vojenský konflikt mezi Západem a Ruskem, tak daleko nezajde ani jedna strana. Ale to, co se bude odehrávat teď na Ukrajině, může vztah Ruska a Evropské unie, potažmo NATO a Ameriky ovlivnit. Ale na ozbrojený konflikt nevěřím,“ řekl bývalý český velvyslanec v Moskvě Petr Kolář.

Velení ukrajinské pohraniční služby už podle agentury Unian přesunulo dvanáct pohraničních hlídkových lodí z krymských přístavů do Oděsy. Důvodem byla obava o zdraví a životy námořníků, vystavených tlaku proruských aktivistů a okupačních ruských jednotek. Lodě kotvící dosud v sevastopolském přístavu a na Jaltě by podle mluvčího pohraničních vojsk mohly padnout do rukou povstalců.

Ozbrojenci vyhrožovali zmocněnci OSN, ten opouští Krym

OSN večer popřelo informaci agentury Interfax, že ozbrojenci na Krymu zadrželi zvláštního zmocněnce OSN Roberta Serryho. Náměstek generálního tajemníka OSN Jan Eliasson řekl, že ozbrojenci Serrymu pouze vyhrožovali a snažili se ho přimět k odjezdu. Podle Eliassona je zmocněnec v pořádku a zpátky ve svém hotelovém pokoji. Nicméně se po incidentu rozhodl Krym opustit.

Podle britské stanice ITN News se Serry po incidentu uchýlil do kavárny, kde požádal štáb této televize, aby s ním setrval. Ozbrojenci mezitím zvenčí zablokovali dveře; Serry nakonec souhlasil s odjezdem z Krymu. Před kavárnou se mezitím srotil rozhořčený dav, který skandoval jméno ruského prezidenta Vladimira Putina a obklopil vůz, kterým Serry odjel na letiště. Cestu pro auto musela uvolnit policie.

Do pozorovatelské mise OBSE na Ukrajině se zapojilo 19 zemí - i Česko

Země Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Evropské unie v posledních dnech zvažují, jak zamezit eskalaci ukrajinsko-ruského sporu. Mise vojenských pozorovatelů OBSE má na místě ověřit skutečnou situaci. Účastní se jí 19 zemí, včetně mimoevropských, jako Spojené státy, Kanada, Turecko a země střední Asie.

Jsou mezi nimi i všechny země visegrádské čtyřky, tedy včetně České republiky, a 
dalších 11 zemí EU. Sedmatřicetičlenná mise má navštívit ukrajinské vojenské objekty na Krymu i sevastopolské sídlo ruské černomořské flotily. Na Ukrajině bude pobývat týden. Mise dnes měla dorazit do jihoukrajinské Oděsy a odtud se vydat na Krym. Není ale jasné, zda proruské úřady na Krymu pozorovatele na poloostrov vůbec pustí. „Fakticky Krym drží Moskva, a Moskva proto musí prostřednictvím svých loutek v krymské vládě povolit příchod pozorovatelů,“ podotkl Votápek. Zvláštní vyslanec OBSE pro Ukrajinu Tim Guldimann však na Krymu už je.

V krymské metropoli Simferopolu dnes demonstrovala asi stovka lidí s ruskými a krymskými vlajkami, kteří s příjezdem pozorovatelů OBSE nesouhlasí. Dav měl transparenty jako například „OBSE zpátky domů“, „Obamo, nerozkazuj Krymu“ nebo „Svobodu tisku“. 

Český prezident Miloš Zeman dnes prohlásil, že by ČR měla vyslat své pozorovatele taky na připravované volby na Ukrajině.

GALERIE
videogallery_424462