Maďarské volby potvrdily přesvědčivé vítězství Orbánova Fideszu

Budapešť - Maďarské parlamentní volby vyhrál favorizovaný konzervativní vládnoucí Maďarský občanský svaz (Fidesz). Získal 44 procent hlasů. Zatím ale není jasné, zda strana v koalici s křesťanskými demokraty získala i ústavní, tedy dvoutřetinovou většinu. Dosud se má za to, že ji Orbán těsně získal, ale v případě ztráty jednoho křesla by o ni mohl přijít. Čekání na konečné oficiální výsledky může trvat i pár dnů.

Po sečtení zhruba 99 procent odevzdaných hlasů získali konzervativci 44,36 procenta hlasů a v novém parlamentu o 199 místech by měli obsadit 133 poslaneckých křesel, uvedl maďarský deník Népszabadság. Na druhém místě skončila levice (Maďarská socialistická strana) s 25,89 procenty, což je v přepočtu 38 mandátů. Následuje pravicově radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) s 20,46 procenty, což znamená 23 křesel. Žádná další strana pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu nepřekročila.

Na oficiální potvrzení Orbánovy ústavní většiny je nutné ještě počkat. Oznámení konečného výsledku totiž závisí na sečtení hlasů, které lidé odevzdali mimo svá trvalá bydliště. Klíčovým je pro Fidesz podle DPA budapešťský volební okrsek číslo patnáct, kde měl nad opoziční kandidátkou dnes dopoledne prozatím náskok 22 hlasů. Pokud by zde nakonec neuspěl, Fidesz nebude mít většinu, s níž by bez dalších partnerů mohl měnit také ústavu.

Nahrávám video

Konec pochybností. Vyhráli jsme, konstatoval Orbán

Šéf Evropské komise José Manuel Barroso gratuloval vůdci konzervativců a premiérovi Viktoru Orbánovi za vítězství. Premiér ho oznámil již v neděli večer. Volby podle něj ukázaly, že Maďarsko je nejjednotnější zemí v Evropě. „Všechny pochybnosti a nejistoty byly rozptýleny. Vyhráli jsme,“ uvedl Orbán před davem svých stoupenců. „Je před námi nová a skvělá éra. Zvu maďarské občany, aby do této éry vstoupili společně s námi s cílem udělat z Maďarska skvělou a úspěšnou zemi,“ dodal staronový premiér. Poprvé se stal premiérem v roce 1998 a pak o dvanáct let později. Teď bude sestavovat vládu potřetí.

Šéf socialistů Attila Mesterházy výsledek hlasování uznal, Orbánovi ale pogratulovat odmítl. Podle Mesterházyho se volby konaly podle „neférových pravidel“. Orbánova opozice totiž kritizuje nový volební zákon zvýhodňující nejsilnější stranu, který byl prý Fideszu „ušit na míru“.

Maďarské krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) je nejsilnější národní radikální stranou v Evropě. Po skončení nedělních parlamentních voleb to prohlásil jeho šéf Gábor Vona. „Nepodařilo se nám dosáhnout průlomu u individuálních mandátů… ale dosáhli jsme více než 20 procent, čemuž by mnoho lidí nevěřilo,“ sdělil Vona podle agentury Reuters novinářům.

Podle Vony je podpora jeho strany mezi voliči nyní vyrovnanější. Jobbik tradičně nachází oporu mezi voliči na východě země, stabilnější postavení se mu ale podařilo získat i na západě Maďarska. Příští volby v roce 2018 chce strana vyhrát, uvedl Vona podle maďarské tiskové agentury MTI. „Nevzdáme se,“ vzkázal také voličům předseda Jobbiku.

Maďarští voliči podle nových pravidel vybírali 106 poslanců většinovým způsobem v jednomandátových obvodech (dosud to bylo 176) a 93 poslanců poměrným způsobem na základě celostátních stranických kandidátek.

Nový maďarský parlament tak bude mít 199 poslanců místo dosavadních 386. Fidesz přitom čelil kritice, že nové volební obvody byly vytvářeny s přihlédnutím k síle vládnoucí strany v konkrétních regionech. „Volební systém je nespravedlivý. Je to, jako kdyby Fidesz měl absolvovat (běh) 100 metrů a opozice 400 metrů překážek,“ komentoval situaci levicový politik a bývalý úřednický premiér Gordon Bajnai.

Volební účast činila 61,2 procenta, což je o více než tři procentní body méně než v prvním kole parlamentních voleb před čtyřmi lety. Poprvé na základě nového volebního zákona hlasovalo také asi 200 tisíc Maďarů žijících v sousedních zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 mminutami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 32 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 36 mminutami

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 1 hhodinou

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 2 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 9 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.