Maďarské volby potvrdily přesvědčivé vítězství Orbánova Fideszu

Budapešť - Maďarské parlamentní volby vyhrál favorizovaný konzervativní vládnoucí Maďarský občanský svaz (Fidesz). Získal 44 procent hlasů. Zatím ale není jasné, zda strana v koalici s křesťanskými demokraty získala i ústavní, tedy dvoutřetinovou většinu. Dosud se má za to, že ji Orbán těsně získal, ale v případě ztráty jednoho křesla by o ni mohl přijít. Čekání na konečné oficiální výsledky může trvat i pár dnů.

Po sečtení zhruba 99 procent odevzdaných hlasů získali konzervativci 44,36 procenta hlasů a v novém parlamentu o 199 místech by měli obsadit 133 poslaneckých křesel, uvedl maďarský deník Népszabadság. Na druhém místě skončila levice (Maďarská socialistická strana) s 25,89 procenty, což je v přepočtu 38 mandátů. Následuje pravicově radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) s 20,46 procenty, což znamená 23 křesel. Žádná další strana pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu nepřekročila.

Na oficiální potvrzení Orbánovy ústavní většiny je nutné ještě počkat. Oznámení konečného výsledku totiž závisí na sečtení hlasů, které lidé odevzdali mimo svá trvalá bydliště. Klíčovým je pro Fidesz podle DPA budapešťský volební okrsek číslo patnáct, kde měl nad opoziční kandidátkou dnes dopoledne prozatím náskok 22 hlasů. Pokud by zde nakonec neuspěl, Fidesz nebude mít většinu, s níž by bez dalších partnerů mohl měnit také ústavu.

Nahrávám video
Miřejovský: Ústavní většinu Fideszu nelze zatím potvrdit
Zdroj: ČT24

Konec pochybností. Vyhráli jsme, konstatoval Orbán

Šéf Evropské komise José Manuel Barroso gratuloval vůdci konzervativců a premiérovi Viktoru Orbánovi za vítězství. Premiér ho oznámil již v neděli večer. Volby podle něj ukázaly, že Maďarsko je nejjednotnější zemí v Evropě. „Všechny pochybnosti a nejistoty byly rozptýleny. Vyhráli jsme,“ uvedl Orbán před davem svých stoupenců. „Je před námi nová a skvělá éra. Zvu maďarské občany, aby do této éry vstoupili společně s námi s cílem udělat z Maďarska skvělou a úspěšnou zemi,“ dodal staronový premiér. Poprvé se stal premiérem v roce 1998 a pak o dvanáct let později. Teď bude sestavovat vládu potřetí.

Šéf socialistů Attila Mesterházy výsledek hlasování uznal, Orbánovi ale pogratulovat odmítl. Podle Mesterházyho se volby konaly podle „neférových pravidel“. Orbánova opozice totiž kritizuje nový volební zákon zvýhodňující nejsilnější stranu, který byl prý Fideszu „ušit na míru“.

Maďarské krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) je nejsilnější národní radikální stranou v Evropě. Po skončení nedělních parlamentních voleb to prohlásil jeho šéf Gábor Vona. „Nepodařilo se nám dosáhnout průlomu u individuálních mandátů… ale dosáhli jsme více než 20 procent, čemuž by mnoho lidí nevěřilo,“ sdělil Vona podle agentury Reuters novinářům.

Podle Vony je podpora jeho strany mezi voliči nyní vyrovnanější. Jobbik tradičně nachází oporu mezi voliči na východě země, stabilnější postavení se mu ale podařilo získat i na západě Maďarska. Příští volby v roce 2018 chce strana vyhrát, uvedl Vona podle maďarské tiskové agentury MTI. „Nevzdáme se,“ vzkázal také voličům předseda Jobbiku.

Maďarští voliči podle nových pravidel vybírali 106 poslanců většinovým způsobem v jednomandátových obvodech (dosud to bylo 176) a 93 poslanců poměrným způsobem na základě celostátních stranických kandidátek.

Nový maďarský parlament tak bude mít 199 poslanců místo dosavadních 386. Fidesz přitom čelil kritice, že nové volební obvody byly vytvářeny s přihlédnutím k síle vládnoucí strany v konkrétních regionech. „Volební systém je nespravedlivý. Je to, jako kdyby Fidesz měl absolvovat (běh) 100 metrů a opozice 400 metrů překážek,“ komentoval situaci levicový politik a bývalý úřednický premiér Gordon Bajnai.

Volební účast činila 61,2 procenta, což je o více než tři procentní body méně než v prvním kole parlamentních voleb před čtyřmi lety. Poprvé na základě nového volebního zákona hlasovalo také asi 200 tisíc Maďarů žijících v sousedních zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.
před 2 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 3 hhodinami

Turecko hraje v Libyi prim. Doba zdrženlivosti je dávno pryč

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.
před 7 hhodinami

Britská vláda chce větší pravomoce k regulaci přístupu k internetu

Britská vláda bude usilovat o větší pravomoce regulovat přístup k internetu, považuje to za nezbytné v zájmu ochrany dětí před rychle se měnícími riziky digitálního světa. V neděli to podle agentury Reuters oznámil premiér Keir Starmer. Jeho vláda už v lednu uvedla, že chce uspořádat debatu o zákazu sociálních médií pro děti mladší 16 let po vzoru Austrálie.
před 9 hhodinami

Izraelské útoky v Gaze si vyžádaly mrtvé

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně dvanáct Palestinců, píše agentura AFP citující civilní ochranu v části enklávy ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda tvrdí, že reagovala na porušení příměří ze strany Hamásu a že údery byly přesně cílené.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vyjádření Vícha jsou ostudná, míní Černochová. Podle Turka helma olympionika nemůže vadit

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) kritizoval diskvalifikovaného ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, který chtěl nastoupit s helmou s portréty zabitých ukrajinských sportovců. Vích je označil za vojáky, i když tam byli zobrazeni i civilisté. Podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) je vyjádření „ostudné“. Podle poslance Filipa Turka (za Motoristy) by sport měl být politicky neutrální. Poslanec Jiří Mašek (ANO) považuje diskvalifikaci za oprávněnou. Dle poslance Ivana Bartoše (Piráti) je řada věcí přetavována do „jakoby ruského narativu“.
před 20 hhodinami

Partnerství USA a Slovenska je strategické, uvedl Pellegrini po schůzce s Rubiem

Partnerství Slovenska a Spojených států je strategické a politické a přináší výsledky v obraně, bezpečnosti a při spolupráci v energetice, napsal na síti X slovenský prezident Peter Pellegrini, který v neděli přijal amerického ministra zahraničí Marca Rubia při jeho návštěvě Bratislavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po jednání s Rubiem mimo jiné řekl, že Slovensko má zájem navýšit dřívější objednávku amerických stíhaček F-16.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Írán mluví o kompromisech, rakety jsou ale tabu

Írán je připraven na ústupky v rozhovorech o jaderné dohodě, pokud budou Spojené státy ochotny jednat o zrušení sankcí, řekl BBC náměstek íránského ministra zahraničí Madžíd Ravánčí. O výrobě balistických střel ale Teherán diskutovat odmítá. Obnovené rozhovory s Washingtonem mají pokračovat v úterý v Ženevě.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...