Doněck/Praha – V ukrajinském Doněcku se schyluje ke stejnému scénáři jako na Krymu. Tvrdí to odborník na mezinárodní právo Vladimír Balaš. Důkazem je i aktuální prohlášení z řad ruských politiků: pokud federace vyhodnotí, že jsou lidé z východní Ukrajiny ohroženi na životě, nezavrhuje možnost vojenského zásahu. Po víkendových nepokojích ve velkých městech dnes doněčtí a charkovští separatisté vyhlásili nezávislé oblasti a žádají referendum i vstup ruských vojsk.
NAPĚTÍ NA VÝCHODĚ UKRAJINY:
Proruští separatisté v Doněcku a Charkově vyhlásili vlastní republiku, nezávislou na zbytku země. Doněčtí demonstranti žádají o ruskou vojenskou pomoc, Charkovští pak o dohled nad případným referendem
Vláda v Kyjevě nátlak aktivistů ostře odmítla a vytvořila protikrizový štáb. Z organizování nepokojů viní Moskvu. Kreml na oplátku vzkázal, že Ukrajina nemá Rusko obviňovat ze svých problémů.
V Charkově se bojovníci proruských organizací pokusili obsadit sídlo místního gubernátora, stejně jako v Doněcku. V Luhansku vzbouřenci drží místní kanceláře SBU a zmocnili se skladu zbraní.
Srovnávání krymské anexe s možným osudem dalších regionů na východě Ukrajiny se začínají vážně objevovat už od víkendu, kdy proruští demonstranti obsadili několik státních budov v Doněcku, Charkově nebo Luhansku. Ukrajinská vláda nenechává nic náhodě a po dnešním prohlášení z Doněcku posílila ostrahu na hranicích. Nad celou oblastí přelétávají ukrajinské vojenské letouny.
O potřebě mezinárodního tlaku na řešení ukrajinské krize hovořil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se svým německým parterem Frankem-Walterem Steinmeierem. Vyzval k bezodkladné mezinárodní akci, která by měla vést k „národního dialogu všech politických sil a regionů Ukrajiny“. Severoatlantická aliance (NATO) mezitím ohlásila, že omezí přístup ruských diplomatů do centrály v Bruselu.
Od flotily k důlním penězům
Doněcká oblast je zhruba stejně rozlehlá jako Krym, jde ale o nejlidnatější a také nejbohatší region Ukrajiny. Zatímco Krym svým významem vždy představoval strategický bod pro ruské námořnictvo, Doněck je důležitý hlavně ekonomicky – centrum důlní těžby, metalurgie a těžkého průmyslu je značným tahounem ukrajinského hospodářství. Produkuje zhruba pětinu HDP celé země. Většina tamních obyvatel by ale raději přispěla do hospodářství sousedního Ruska.
Ostatně drtivá většina (zhruba 75 procent) včetně etnických Ukrajinců mluví rusky. Za etnické Rusy se považuje 38,2 procenta obyvatel, za Ukrajince se označilo 56,9 procenta. Pro srovnání: na Krymu se k ruské národnosti oficiálně hlásí necelých 60 procent obyvatel. Doněcká oblast má také zhruba dvakrát více obyvatel než Krym. Obecně je považována za nejvíce proruský region Ukrajiny – mimo jiné odtud pochází také sesazený prezident Viktor Janukovyč.
Paralela Krymu s Doněckem je nyní až nápadná. Mimochodem – téměř přesně před měsícem, 6. března, si krymský parlament schválil rezoluci o připojení poloostrova k Rusku a vyhlásil referendum. Podle politologů ale nelze obě situace jednoznačně srovnávat. Krym jakožto autonomní republika měla v ukrajinském zřízení výrazně volnější vazby než doněcký region, uvádí Bořivoj Hnízdo z Univerzity Karlovy.
Podle politologa je také nutné rozlišovat prohlášení autonomního parlamentu od „proruského sněmu“. „Doněck je přece jen v jiném postavení – neměl žádnou autonomii a nějaký sněm proruských aktivistů, to není totéž co autonomní krymský parlament,“ prohlásil Hnízdo.
I proto se podle něj nemusí krymský scénář v případě Doněcku opakovat. V zájmu ruského prezidenta Putina je podle Hnízda Ukrajinu dál neštěpit a spíše hrát o skrytý vliv na co největším území. „Myslím, že otázka federalizace, i když je problematická, je v podstatě správná, protože když mluvíme o funkční federaci, tak ta pomáhá stabilitě země. Lepší než dávat autonomii nějakým regionům. Bohužel si nejsem jistý, jestli si Putin představuje tento typ federace. Ruská federace není zrovna čítankovým příkladem,“ tvrdí politolog.
Výrazně skeptičtěji se na aktuální vývoj v Doněcku dívá právník Vladimír Balaš. Za pravdu mu přitom dávají i hlasy z Ruska, které naznačují, že právo na sebeurčení může opět hrát hlavní roli. Ruská diplomacie tvrdí, že Ukrajina musí situaci řešit „národním dialogem“, k čemuž je Moskva prý ochotna přispět. Základním požadavkem je podle ní federalizace Ukrajiny, závazek neutrality a povýšení statusu ruského jazyka. „Nejdřív musí mít Doněcká oblast svůj vlastní status v rámci Ukrajiny. Pánové sedící v Kyjevě se hned tak nevzdají,“ nechal se slyšet například ruský senátor Nikolaj Maksjuta.
Na výzvu doněckých separatistů o intervenci tak může Rusko zareagovat, tvrdí Balaš. „Pořád je to stejné, je to pátá kolona, která se pokusí destabilizovat situaci a chce toho využít tím, že pozve vojska sousedního státu. Kdyby chtěli opravdu klid, tak to asi řeší na ukrajinské úrovni a spolupracují na tom, ale to není ten případ,“ tvrdí Balaš.
Vladimír Balaš, právník, expert na mezinárodní právo
„Obecně si myslím, že to může destabilizovat celý postsovětský prostor, zejména přímé postsovětské republiky, které si nemohou být jisté, co přístě Rusové vymyslí. Není to dlouhodobě příliš šťastné a mám dojem, že se to Rusům nakonec vymstí. Nakonec i ruský občan bude muset platit asi víc daní, aby zaplatil penze těm nově připojeným územím, a patrně se ho to dotkne i jinak ekonomicky.“
V každém případě by ale jakýkoliv zásah ruských vojsk zvenčí znamenal podle Baláše jediné – porušení mezinárodního práva. Legitimní podmínkou pro intervenci by prý byl pouze souhlas ukrajinské vlády nebo mandát Rady bezpečnosti OSN. „Ani jedno z toho ale neplatí. Je to zkrátka stejný scénář jako na Krymu. Bohužel to patrně vyplývá z toho, že Ukrajina není příliš schopná kontrolovat své území,“ dodává Balaš.
