Brusel - Převážně ve starých unijních zemích zaznamenaly narůst popularity nacionalisticky zaměřené strany, které podle průběžných výsledků vyhrály volby ve Francii a Dánsku, protievropská strana UKIP směřuje k výhře v Británii. Ve Švédsku, Finsku či Rakousku se nacionalisté těšili mnohem větší podpoře než při eurovolbách v roce 2009. V Německu, Španělsku či Rakousku vyhrály tradiční strany, jejich výsledek ale poznamenal nárůst obliby euroskeptických stran. Voleb do Evropského parlamentu se zúčastnilo 43,09 % voličů, tedy o něco více než v roce 2009. Česká republika (18,2 %) má po Slovensku druhou nejnižší účast.
Na mandáty vítězí středopravé strany, skokanem jsou nacionalisté
Jaké je rozložení sil mezi europarlamentními frakcemi?
Nejsilnější frakcí v novém Evropském parlamentu bude Evropská lidová strana (EPP) sdružující středopravá uskupení, v 751členném zákonodárném sboru bude mít 214 poslanců. Druhou nejsilnější formací bude sociálnědemokratická Skupina progresivní levice a demokratů (S&D), která se bude moci opřít o 189 mandátů. Se zřetelem na téměř konečné výsledky voleb to dnes uvedl na svých stránkách Evropský parlament.
Velké šance stát se novým předsedou Evropské komise tak má bývalý lucemburský premiér a kandidát EPP Jean-Claude Juncker. „Ačkoli jsme s Evropskou demokratickou stranou nejsilnější frakcí, nemáme spolu se socialisty většinu,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová, s tím, že s frakcí Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D) budou vyjednávat nejen o personálních otázkách, ale i o představách o fungování Evropské rady i parlamentu. „Máme témata od nezaměstnanosti po konkurenceschopnost,“ dodala.
Třetí skončila Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) se 66 mandáty. Za nimi se umístili evropští Zelení s 52 křesly. Evropská konzervativní a reformní skupina (ECR) má 46 mandátů, levicová frakce GUE/NGL 42. Euroskeptická frakce Evropa svobody a demokracie (EFD) bude mít 38 mandátů a mezi nezařazenými je 41 poslanců.
Celkem 63 křesel patří politikům, jejichž strany dosud v parlamentu nezasedaly a nejsou spojeny s žádnou stávající frakcí. Právě sem nejspíš budou patřit některé z nacionalistických či protievropských uskupení, která v některých zemích unie zaznamenala volební úspěch. „V europarlamentu by měla vzniknout protievropská frakce, kde by největší slovo mělo hrát francouzsko-britské duo Marine Le Penová a Nigel Farage,“ uvedla redaktorka ČT v Bruselu Veronika Pitrová. Výsledky sledujte na stránkách europarlamentu.
Jak volby dopadly v jednotlivých zemích osmadvacítky?
FRANCIE: Historický výsledek ve Francii s 26 % hlasů zaznamenala Národní fronta (NF) Marine Le Penové, v europarlamentu by nacionalisté mohli místo současných tří poslanců mít až 25 křesel. Na druhém místě skončili konzervativci, vládní socialisté jsou až třetí. Vládní představitelé označují výsledek francouzských voleb do EP za politické zemětřesení. „V symbolické rovině je to obrovské, ve skutečnosti významné, ale malé vítězství,“ soudí Dominique Moisi z Francouzského institutu mezinárodních vztahů.
Média potom hojně spekulují o tom, že vítězství nacionalistů ještě oslabí pozici socialistického prezidenta Hollanda. „Lidé hlasitě vzkázali, že chtějí znovu převzít vládu nad svým osudem,“ prohlásila sama Le Penová, jejíž strana již také žádá rozpuštění francouzského parlamentu.
VELKÁ BRITÁNIE: Jistým vítězem evropských voleb se na britských ostrovech stala protievropská a protiimigrační Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). Podle téměř konečných výsledků má zatím 24 křesel a druzí labouristé 20; toryové ministerského předsedy Davida Camerona skončili až třetí (19 křesel).
Pro UKIP jde o historicky první vítězství v celonárodních britských volbách. Zároveň je to poprvé od roku 1910, co volby vyhrál někdo jiný než dvě tradiční strany. Poprvé takového výsledku dosáhla strana, která nemá jediného poslance v národním parlamentu. Lídr strany Nigel Farage proto prohlásil, že se oprávněně hovoří o volebním zemětřesení. Klíčovým faktorem volebních zisků UKIPu je nespokojenost části britské veřejnosti s rostoucím počtem přistěhovalců, především z chudších nových zemí EU. Cameron tak bude pod ještě vyšším tlakem imigraci omezit.
Předvolební kampaň strany UKIP
NĚMECKO: Podpora tradičně patřila kancléřce Angele Merkelové, v SRN podle takřka konečných výsledků s přehledem zvítězila její konzervativní unie CDU/CSU. Získala 35,3 % hlasů. Z 96 mandátů určených pro Německo jich bude mít 34, což je oproti roku 2009 ztráta osmi mandátů. Na druhém místě skončila koaliční sociální demokracie (SPD) s 27 europoslanci, třetí jsou s jedenácti poslanci Zelení.
Úspěch si připsala také euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD), pro kterou zisk sedmi procent hlasů zhruba rok po založení strany znamená výrazný úspěch. V sestupném trendu pokračují liberálové (FDP); v posledních parlamentních volbách opustili Bundestag, nyní je volila pouhá 3,4 procenta Němců.
Posselt končí
Svůj euromandát neobhájil šéf sudetských Němců Bernd Posselt. Uškodil mu velký volební propad bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), která proti minulým volbám ztratila šestinu voličů. Evropský parlament opustí po 20 letech. Posselt kandidoval do Evropského parlamentu na šestém místě kandidátky CSU. Strana ale získala v celoněmeckém srovnání pouze 5,3 % a do Štrasburku a Bruselu pošle jen pět zástupců.
Merkelová na TK: Spolupráce s AfD nepřipadá v úvahu (zdroj: ČT24)
ITÁLIE: Triumf zaznamenala strana premiéra Mattea Renziho. Itálie ze všech 28 unijních zemí uzavřela volební místnosti jako poslední hodinu před nedělní půlnocí. Konečný výsledek hlasování potvrdil oslnivé vítězství středolevicové Demokratické strany 39letého Renziho, který se postavil do čela vlády před třemi měsíci s ambiciózním reformním programem. Demokratická strana získala 40,8 procenta hlasů.
Na druhém místě skončilo s 21,1 procenta hlasů Hnutí pěti hvězd, za nímž stojí někdejší komik Beppe Grillo. Třetí místo obsadila s 16,8 procenta pravicová formace Vzhůru, Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho. Renziho strana bude mít v Evropském parlamentu 31 zástupců, a stane se tak nejsilnější stranou zastoupenou v nadnárodní frakci Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D). Dokonce i německá SPD totiž bude mít o čtyři poslance méně.
Předseda italské vlády Matteo Renzi
ŠPANĚLSKO: Se 16 mandáty sice vyhráli vládní lidovci před opozičními socialisty, kteří získali o dvě křesla méně, obě strany však proti minulým volbám dohromady ztratily 17 europoslanců a za vítěze se tak považují malé strany, kterých do EP nově proniklo hned několik.
PORTUGALSKO: Porážku utrpěla středopravá vládní koalice sociálních demokratů a lidovců, která podle téměř konečných výsledků získala 27,7 % hlasů. Vítězem voleb se stala opoziční Socialistická strana (PS), kterou volilo 31,5 % lidí. Premiér Pedro Passos Coelho sice ihned uznal porážku vládních stran sdružených v koalici Aliança Portugal, výzvy od socialistických vůdců ke svému odchodu a konci vlády však rázně odmítl.
ŘECKO: Úspěch slaví krajní levice - opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) se zhruba 26,6 % hlasů. „Lidé se s ponížením nespokojí, jediné, co přijmou, je spravedlnost, úcta a pokrok,“ konstatoval předseda Syrizy Alexis Tsipras. Na druhém místě je podle průběžných výsledků vládní Nová demokracie (ND) se ziskem 23 % a na třetím krajně pravicový Zlatý úsvit, který již s větším odstupem získal 9,4 % hlasů. „Jsme jediná politická strana v Řecku, které neustále narůstá podpora,“ prohlásil mluvčí Zlatého úsvitu Ilias Kasidiaris. Do europarlamentu se ziskem 8 % dostala i koalice v čele s Panhelénským socialistickým hnutím (Pasok), které je koaličním partnerem ND.
Alexis Tsipras, šéf řecké strany SYRIZA
ŠVÉDSKO: V zemi sice vyhrála Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, z dvacítky poslaneckých mandátů bude mít šest křesel, vůbec poprvé se dvěma poslanci v parlamentu usedne i nacionalistická formace Švédští demokraté, stejně jako švédská Feministická iniciativa, která v předvolební kampani s heslem Vyměňte rasisty za feministky! vystupovala jako protiváha krajní pravice.
FINSKO: Zvítězila vládní Národní koaliční strana (KOK), velké vítězství ale oslavuje formace Praví Finové. Ta získala dvě poslanecká křesla, dosud měla jen jedno.
DÁNSKO: S 26,6 % hlasů vyhrála krajně pravicová Dánská lidová strana (DF), která bude mít ze 13 europoslanců vyčleněných pro tuto zemi čtyři křesla.
NIZOZEMSKO: Nárůst popularity protiislámské PVV se nepotvrdil, strana skončila druhá. Pět z 26 nizozemských poslaneckých křesel připadne křesťanským demokratům.
BELGIE: V nizozemsky hovořící části země zaznamenala největší úspěch Nová vlámská aliance (NV-A) se zhruba 18 procenty hlasů, následovaná křesťanskými demokraty a liberály. V francouzskojazyčných regionech získali po devíti procentech socialisté a liberálové.
LUCEMBURSKO: Trojice vládní stran zaznamenala úbytek hlasů, naopak opoziční Křesťanskosociální lidová strana expremiéra a kandidáta na předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera získala 37,7 procenta hlasů. Opoziční lidovci tak budou mít z šesti poslanců tři, vládní strany po jednom.
GALERIE
videogallery_446005
SLOVENSKO: Vládní socialisté premiéra Roberta Fica zaznamenali s asi 24 % nepřesvědčivé vítězství, neboť průzkumy očekávaly až 38 % hlasů. Ficova strana bude mít čtyři poslance místo dosavadních sedmi.
RAKOUSKO: Nacionalisté z FPÖ se vracejí; eurovolby sice vyhrála Rakouská lidová strana (ÖVP) před sociálními demokraty kancléře Wernera Faymanna, volby však byly jednoznačným úspěchem pro nacionalisty ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kteří získali zhruba 20,5 % hlasů. To oproti předchozímu výsledku znamená nárůst o 7,8 % bodu. Rakouští nacionalisté byli na vrcholu popularity i moci v době předsedy Jörga Haidera, který v roce 2008 zahynul při autonehodě. Po sporech, které po roce 2000 vedly k rozštěpení strany, zájem voličů o FPÖ klesal. Při eurovolbách roce 2004 strana utrpěla zdrcující porážku, když získala pouze 6,33 % hlasů a jeden mandát z celkových 18 pro Rakousko.
MAĎARSKO: Přesvědčivě vyhrál vládní Maďarský občanský svaz (Fidesz) v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) premiéra Viktora Orbána se ziskem 51,49 % hlasů. Na druhém místě skončilo radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) se ziskem 14,68 %, což pro stranu znamená zisk tří křesel v EP.
Předseda Jobbiku Gábor Vona na brífinku po eurovolbách
POLSKO: Po sečtení více než devadesáti procent hlasů těsně vedli opoziční konzervativci ze strany Právo a spravedlnost (PiS), v přepočtu na mandáty však měli stejně jako vládní Občanská platforma (PO) 19 křesel.
SLOVINSKO: I zde jasně vyhráli konzervativci, trojice pravicových stran si zde zajistila pět z osmi poslaneckých mandátů vyčleněných pro tuto někdejší jugoslávskou republiku. Zbývající tři křesla připadnou levicovým formacím.
CHORVATSKO: Volby přinesly debakl vládních socialistů. Podle předběžných výsledků pět z jedenácti křesel získala koalice středopravých stran okolo Chorvatského demokratického společenství (HDZ). Koalice Kykyryký, mimo jiné i se socialisty, bude mít čtyři poslance. V Chorvatsku činila volební účast 24,3 % hlasů.
BULHARSKO: Eurovolby vyhrála nejsilnější strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), která podle předběžných výsledků získá ze 17 poslanců šest. Bulharská socialistická strana (BSP) a Hnutí za práva a Svobody (DPS) mají každá po čtyřech poslancích.
RUMUNSKO: Podle předběžných výsledků se ziskem 42,4 % hlasů drtivě vyhrála koalice v čele s vládní Sociálnědemokratickou stranou (PSD) a Konzervativní stranou (PC), které budou mít 18 z celkových 32 rumunských europoslanců.
LOTYŠSKO: Evropské volby vyhrála středopravá formace Jednota se ziskem 46,19 procenta hlasů (8 křesel). Po jednom europoslaneckém mandátu budou mít socialisté, unie zelených a agrárníků, nacionalisté a levicová strana Za lidská práva v jednotném Lotyšsku, která hájí zájmy menšin, zejména Rusů.
ESTONSKO: V hlasování bodovala vládní Reformní strana (RE), která bude mít dva z šesti europoslaneckých mandátů. Po jednom křesle budou mít Estonská strana středu, Res Publica a Vlast, sociální demokracie a jeden nezávislý kandidát.
Volební učast v zemích EU
Eurovoleb se zúčastnilo druhé nejnižší procento voličů od roku 1979, kdy Evropané své zástupce ve společném zákonodárném sboru volí. V Česku volilo 18,2 procenta lidí, na Slovensku jen 13,05 procenta. Volební účast byla oproti hlasování před pěti lety vyšší v západních zemích, kde zájem o eurovolby pravidelně klesá.