Výročí Dne D vyvrcholí mezinárodním obřadem na pláži Sword

Ouistreham – Před sedmdesáti lety začala jedna z největších válečných operací všech dob. 6. června 1944 ráno se na plážích v Normandii vylodilo přes 35 tisíc spojeneckých vojáků. Výročí Dne D vyvrcholí mezinárodním obřadem na pláži Sword. Hlavní vzpomínkové akce se účastní americký prezident Obama, britská královna Alžběta II. nebo i česká hlava státu Miloš Zeman.

Na místě se scházejí světoví vrcholní politici. Po společném obědě na zámku v Bénouville se státníci včetně českého prezidenta Miloše Zemana či zvoleného ukrajinského prezidenta Petra Porošenka přesunou na vyloďovací pláž Sword, kde za účasti veteránů zhlédnou částečnou rekonstrukci událostí z roku 1944 a pronesou projevy. Během dopoledne se někteří lídři setkají ke dvoustranným jednáním. Nejvíce se vzhledem k napjaté situaci na Ukrajině čeká na výsledky jednání Merkelové s Putinem, které se má uskutečnit v Deauville.

Petr Zavadil, zpravodaj České televize:

„Bude to logisticky náročné, bude potřeba přesouvat jednotlivé hlavy států z místa na místo. Kvůli tomu policie už v 6 hodin ráno uzavřela celou řadu silnic v Normandii. Do Normandie se vypravilo údajně až milion lidí, kteří se chtějí oslav zúčastnit. Dohlíží na ně až 12 tisíc policistů, vojáků a hasičů. Na pobřeží je 19 různých muzeí, která navštěvují tisíce lidí.“

Na pláži Omaha se za rozbřesku čekalo na moment, kdy se noha prvního spojeneckého vojáka dotkla pevniny

Vzpomínkové akce začaly v Normandii už včera a dnes po půlnoci na ně navázala noční vigilie. U mostu Pegasus Bridge se vzpomínalo na první seskok britských výsadkářů, na pláži Omaha se zase za rozbřesku s pohnutím čekalo na moment, kdy se před 70 lety noha prvního spojeneckého vojáka dotkla francouzské pevniny.

Další akce se budou konat i během dopoledne. Francouzský prezident Francois Hollande už dorazil do Caen, kde uctí 20 tisíc civilních obětí bitvy o Normandii. Britský princ Charles vzdá hold padlým vojákům v katedrále v Bayeux a na tamním hřbitově, kde jsou pochovány čtyři tisíce příslušníků britských jednotek. Americký prezident Obama spolu s Hollandem položí věnce na hřbitově v Colleville-sur-Mer, místě posledního odpočinku 10 tisíc spojenců.

Největší vyloďovací operace ve vojenských dějinách z 6. června 1944 znamenala začátek osvobozování západní Evropy od nacismu. V Normandii se toho rána vylodilo kolem 35 tisíc mužů, z nichž do večera více než tři tisíce zahynuly. Za celý den se podařilo vylodit 150 tisíc lidí a desetitisíce kusů techniky. Do konce července se na plážích vylodilo celkem 1,5 milionu vojáků. Bitva o Normandii si vyžádala více než 44 tisíc mrtvých na straně spojenců, 54 tisíc v řadách Němců a 20 tisíc mezi francouzským civilním obyvatelstvem.

„Nedovedu si představit velet tak velkému množství lidí. Díky současným technologiím jsme schopni do posledního detailu vědět, kde se co na zemi děje. Jsme schopni odhalit přípravy v mnohem ranějším stádiu, zároveň existuje mnohem více prostředků, které nevyžadují lidskou obsluhu, zbraně mají větší dosah, takže přímý kontakt vojáků jeden proti jednomu je až skutečně poslední fází boje,“ popsal armádní generál Petr Pavel.

„V případě takovéto operace nebylo možné utajit veškeré přípravy, a proto se spojenci zaměřili spíše na dezinformační kampaň, která měla Němce uvést v omyl. Tvrdili, že hlavní směr invaze bude přes ten klasický přechod přes kanál La Manche. Hitler tomu věřil ještě pár dní po invazi,“ dodal Pavel.