Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin schválil novou vojenskou doktrínu své země. Píše se v ní, že k hlavním vnějším bezpečnostním rizikům patří rozšiřování vojenských kapacit NATO a destabilizace některých regionů. Moskva si vyhrazuje právo preventivního jaderného úderu a ochrany národních zájmů v arktické oblasti vojenskými prostředky. NATO reagovalo prohlášením, že nepředstavuje hrozbu ani pro Rusko, ani pro jinou zemi. Neporušuje prý ani mezinárodní právo.
K hlavnímu vnějšímu nebezpečí pro Rusko patří rozšíření bojových kapacit NATO nebo americká koncepce rychlého nasazení na globální úrovni.
„NATO je mnohokrát zmiňováno už ve strategii z roku 2010, zvláště jeho rozšiřování k hranicím Ruska. Nejedná se tedy o žádnou novou rétoriku,“ poznamenal bezpečnostní analytik František Šulc. „Nečekal bych, že dojde k změně chování z minulých let. Od Gruzie v roce 2008 se vztahy se Západem začaly ochlazovat. Tehdy začal převládat tón hledání vnějšího nepřítele a označování NATO za vnějšího nepřítele,“ dodal expert. Podle něj je nová strategie reakcí na několik dnů staré prohlášení Kyjeva, že chce do Aliance. Ukrajinský parlament už zrušil neutralitu země.
Alexandr Lukaševič, mluvčí ruského ministra zahraničí:
„Ambice ukrajinské vlády stát se členem Aliance jen ještě víc zkomplikuje řešení důležitého problému, kterému země čelí.“
Kdo porušil mezinárodní právo?
Podle zpravodajství ruské státní televize RT je oproti dosavadní doktríně novinkou zdůraznění nebezpečí expanze NATO, budování jeho vojenských kapacit a skutečnost, že se Aliance rozhodla plnit „globální funkce, realizované porušováním mezinárodního práva“.
Proti tomuto tvrzení se ostře ohradila mluvčí NATO Oana Lungescuová, podle níž „jsou to ruské činy, včetně těch nynějších na Ukrajině, které porušují mezinárodní právo a podlamují evropskou bezpečnost“. „Jakékoli kroky přijaté aliancí NATO k zajištění bezpečnosti svých členů jsou ze své podstaty jasně obranné, přiměřené a v souladu s mezinárodním právem,“ upozornila Lungescuová na Twitteru. Podle ní bude Aliance dál usilovat o konstruktivní vztah s Ruskem tak, jak činila v posledních dvou desítkách let, což je ale prý možné, jen pokud
Rusko bude dodržovat mezinárodní právo a principy, včetně uznávání práva jiných zemí na to, aby si svobodně rozhodovaly o své budoucnosti.
It is #Russia's actions, including currently in #Ukraine, which are breaking international law & undermining European security.
Doktrína mezi hlavní zahraniční vojenské hrozby zahrnuje „vytváření a zavádění globálních strategických protiraketových systémů, které narušují zavedenou globální stabilitu a rovnováhu sil v zásobách jaderných raket, realizace koncepce 'rychlého úderu', záměr nasazovat zbraně ve vesmíru a rozmísťování strategických konvenčních vysoce přesných zbraní“.
Preventivní jaderný útok
Součástí doktríny je i nadále koncepce, že „ruská armáda zůstává obranným nástrojem, který se země zavazuje používat pouze jako poslední možnost“.
Beze změny zůstávají i zásady použití jaderných zbraní. Jejich hlavním cílem je odradit potenciální nepřátele od útoku na Rusko. Moskva si ale vyhrazuje právo jich použít preventivně k ochraně před vojenským útokem, ať už jaderným či konvenčním, který by ohrožoval existenci země. V dokumentu se ale konstatuje, že pravděpodobnost zahájení totální války proti Rusku klesá.
Dalším novým bodem v doktríně je to, že jedním z ruských vojenských cílů je ochrana národních zájmů v arktické oblasti.
V dokumentu se také poukazuje na to, že hrozbou pro ruskou národní bezpečnost je nebezpečí destabilizace zemí hraničících s Ruskem nebo jeho spojenců a rozmísťování zahraničních jednotek v těchto zemích.
Moskva počítá s mezinárodní spoluprací se zeměmi, které sdílejí její „úsilí o zvyšování bezpečnosti a prevenci vojenských konfliktů“. Jde zejména o členské státy organizací jako BRICS (kromě Ruska ještě Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika) a Šanghajská organizace pro spolupráci, v níž jsou kromě Ruska také Čína a bývalé sovětské republiky ve Střední Asii. Zmíněna v rámci spolupráce je také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), v níž jsou ovšem i členové NATO.
Nebezpečí číhá i doma
Na domácí úrovni Rusko čelí hrozbám z „akcí zaměřených na násilnou změnu ruského ústavního pořádku, destabilizaci politického a sociálního prostředí, dezorganizaci chodu státních orgánů, nezbytných civilních a vojenských zařízení a informační infrastruktury“.
Tradičními hrozbami, s nimiž se Rusko musí vypořádávat, jsou také extremismus a terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a raketové techniky a činnost cizích zpravodajských služeb.
