Odpovědnost je na mně, prohlásil šéf izraelské tajné služby Šin Bet o útoku Hamásu

Šéf izraelské zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar uvedl, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem teroristického palestinského hnutí Hamás na jižní Izrael. Podle listu The Times of Israel (Tol) to sdělil v dopise svým zaměstnancům.

„Navzdory řadě opatření, která jsme podnikli, se nám bohužel v sobotu nepodařilo poskytnout dostatečné varování, které by nám umožnilo útok zmařit. Jako šéf organizace za to nesu odpovědnost já,“ uvedl Bar. Dodal, že „na vyšetřování bude ještě čas“. „Právě teď jsme ve válce.“ 

Bar je poslední z řady vysoce postavených Izraelců, kteří převzali odpovědnost za selhání, která vedla k masakru spáchanému ozbrojenci z Hamásu 7. října. Svůj díl viny už přiznali například náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi či ministr školství Joav Kiš. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo ministr obrany Joav Galant tak dosud neučinili, podotkl Tol.

Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi dříve uvedl, že izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů.

Žádné konkrétní varování

Hanegbi uvedl, že Izrael neobdržel žádné konkrétní varování před útokem Hamásu z Gazy. Nepřišlo podle něj ani od Egypta, jehož tajné služby uvedly, že Izrael varovaly před „velkou akcí“ připravovanou v Gaze.

Bar měl dvě a půl hodiny před začátkem útoku schůzku, která se týkala nových zpravodajských informací. Podle Hanegbiho ale nebyly tyto informace vyhodnoceny jako konkrétní varování před tím, co později následovalo.

Neobvyklý pohyb v Pásmu Gazy, který identifikovaly obranné síly, vedl k nočnímu telefonátu mezi vysoce postavenými představiteli, ale reakce byla většinově odmítnuta.

Přesto se podle zpráv izraelských médií Bar vydal do sídla tajné služby a nařídil nasazení malého týmu vyslaného k hranici s Pásmem Gazy v očekávání útoku malého rozsahu. Podle agentury bylo při útocích 7. října zabito nejméně deset příslušníků služby Šin Bet.

Bezprecedentní útok

V Izraeli po bezprecedentním pozemním a vzdušném útoku Hamásu ze 7. října zemřelo nejméně čtrnáct set lidí, většinou civilistů, včetně žen a dětí. Padlých izraelských vojáků je podle aktualizované bilance 299. Zraněno bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví přes čtyři tisíce Izraelců, 344 z nich je hospitalizovaných.

Odvetné izraelské útoky v Pásmu Gazy si od začátku konfliktu vyžádaly 2808 palestinských obětí a 10 850 lidí při nich utrpělo zranění, tvrdí podle agentury Reuters vládní úřad Hamásu, který v Pásmu Gazy vládne. Dalších nejméně tisíc lidí se po náletech pohřešuje a pátrá se po nich v troskách budov, tvrdí podle serveru BBC palestinské úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 23 mminutami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 51 mminutami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
před 1 hhodinou

Požáry spálily v Austrálii tisíce hektarů buše, úřady vyzvaly k evakuaci

Úřady australského jihovýchodního státu Nový Jižní Wales (NSW) vyzvaly k evakuaci tisíců obyvatel poté, co lesní požáry spálily nejméně dvanáct tisíc hektarů buše. V částech tohoto nejlidnatějšího australského státu, který zasáhla 42stupňová vedra, také platí nejvyšší stupeň nebezpečí, napsala v sobotu agentura Reuters. Úřady zatím nehlásí žádné oběti ani pohřešované.
před 1 hhodinou

Po ostřelování Afghánistánu s Pákistánem je pět mrtvých a osm zraněných

Nejméně pět civilistů zahynulo a dalších pět utrpělo zranění v pohraniční oblasti Afghánistánu při pátečním ostřelování s Pákistánem. Na pákistánské straně jsou tři zranění, napsala v sobotu agentura AP. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

AP: Drony RSF zasáhly školku na jihu Súdánu a zabily padesát lidí, většinou dětí

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně 33 dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to v sobotu napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Boje mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dosud zemřely desetitisíce obyvatel regionu.
před 3 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
před 5 hhodinami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 7 hhodinami
Načítání...