Bachmut nebudeme bránit za každou cenu, řekl Zelenskyj

Obrana obklíčeného města Bachmut bude pokračovat, ale „ne za každou cenu“, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se podle něj musí obránci připravit na protiofenzivu. Zelenskyj také uvedl, že ukrajinské síly působí ruským útočníkům u města Vuhledar „mimořádně značné“ ztráty.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Není to nijak zvlášť velké město. Vlastně jako mnoho dalších měst v Donbasu zničených Rusy. Je pro nás důležité ho bránit, ale ne za každou cenu a ne tak, že všichni zemřou. Budeme bojovat tak dlouho, dokud to bude rozumné, dokud se Rusové budou snažit pokračovat v ofenzivě na Kramatorsk a Slovjansk, dosáhnout administrativních hranic Donbasu a řeky Dněpr,“ řekl v rozhovoru pro italský list Corriere della Sera.

V neděli Zelenskyj popsal situaci u Bachmutu jako „velmi složitou“. V městě na frontě v Doněcké oblasti žilo před válkou sedmdesát tisíc obyvatel, nyní však podle odhadů ukrajinských představitelů zůstalo méně než pět tisíc civilistů.

Letecký pohled na Bachmut
Zdroj: ČTK / AP / LIBKOS

Prezident poznamenal, že ukrajinští obránci budou klást odpor a mezitím se připraví na další protiofenzivu. Ukrajinský generální štáb uvedl, že za neděli obránci odrazili útoky u sedmi obcí. Napjatá situace je také u Vuhledaru, kde ukrajinská obrana podle Zelenského působí okupačním silám značné ztráty, uvedla agentura Reuters.

Ukrajina se podle Zelenského připravuje na krátkou válku a brzké vítězství. „Čím dříve to přijde, tím méně budeme mít obětí. V roce 2014 byl konflikt zmrazen a to nám neprospělo. Minské dohody daly Putinovi čas připravit se na nový útok. Ale do stejné pasti se znovu nechytíme,“ zdůraznil ukrajinský prezident podle agentury Ukrinform.

Britské ministerstvo obrany v pondělí na základě informací zpravodajců uvedlo, že ztráty na životech zůstávají zejména v Bachmutu a Vuhledaru vysoké. S ohledem na blížící se první výročí od začátku plnohodnotné invaze jsou podle ministerstva ruské síly pod zvyšujícím se tlakem. Moskva proto bude tvrdit, že Bachmut dobyla, a to bez ohledu na reálnou situaci na místě, tvrdí tajné služby.

Americký Institut pro studium války (ISW) v polovině února uvedl, že Západ je znepokojen ukrajinským odhodláním Bachmut udržet. Ve své analýze se odkázal na informace západních médií, podle nichž ukrajinská armáda není s to město bránit a současně provést předpokládanou jarní protiofenzivu.

ISW se však kloní k názoru, že rozhodnutí Ukrajiny bránit Bachmut je pravděpodobně strategicky správné, a to i přes náklady, se kterými se pojí. Obrana Bachmutu donutila Kreml nasadit velkou část žoldnéřské Wagnerovy skupiny i elitních výsadkových sil k udržení postupu, který je vykoupen vysokými ztrátami. Podle amerických analytiků tato skutečnost zřejmě vytvoří příznivé podmínky pro budoucí ukrajinskou protiofenzivu.

Ruská ofenziva narazila na Vuhledar. Nový útok by vyžadoval další mobilizaci, tvrdí odborník

Naopak nová ruská ofenziva je podle expertů aktuálně málo pravděpodobná. Západní představitelé a analytici tvrdí, že Moskva jí v současnosti není schopná. V rozhovoru pro sobotní podcast War on the Rocks vojenský analytik Michael Koffman uvedl, že ofenziva Ruska začala před třemi týdny neúspěšným útokem ve Vuhledaru. Uvedl, že ačkoli současné boje mohou nabývat na intenzitě, jejich rozsah se nezvětší, dokud a pokud Rusko neprovede druhou vlnu mobilizace.

„Aby došlo k další ofenzivě, mnohem větší než této, musela by ruská armáda provést druhou mobilizaci. Potřebovali by několik set tisíc dalších příslušníků,“ řekl Koffman. Minulý týden též vysoce postavený americký vojenský představitel uvedl pro CNN, že ruské plány na novou rozsáhlou ofenzivu jsou „spíše aspirační než realistické“.

Britské ministerstvo v pondělí poznamenalo, že pokud ruská jarní ofenziva nedosáhne výsledků, napětí ve vedení okupační armády se pravděpodobně ještě zvýší.

Charkov se obává útoku ze severu

Obavy z ruské ofenzivy mají obyvatelé Charkova. Mnozí se obávají velkého útoku ze severu z Ruska, a proto město opouštějí, řekla v rozhovoru s ČTK šéfka organizace Maidan Monitoring Information Center Natalija Zubarová.

V posledních dnech město na východě Ukrajiny zasáhlo několik raketových útoků, často byly vyhlašovány letecké poplachy a následně se ozvalo několik výbuchů. „Tyto raketové útoky byly velmi hlasité a myslím, že právě i to přispělo k panice mezi lidmi,“ uvedla Zubarová.

Podle místních úřadů je v Charkově asi osm tisíc poškozených budov, polovina z nich je zcela zničených. Toto číslo nicméně zahrnuje velké rezidenční domy s množstvím bytů i menší jednopatrové domy. Ekonomika Charkova je podle Zubarové zničená a město v posledních měsících funguje „na přístrojích“. Když útoky ve druhém největším ukrajinském městě míří na energetická zařízení, často se pak části města na nějakou dobu ocitnou bez elektřiny, tepla či vody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR), to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 6 mminutami

Úmyslný zkrat v rozvodně na západě Německa vyšetřují úřady jako sabotáž

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul následně oznámil, že úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl.
08:21Aktualizovánopřed 21 mminutami

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 3 hhodinami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.