Bachmut nebudeme bránit za každou cenu, řekl Zelenskyj

Obrana obklíčeného města Bachmut bude pokračovat, ale „ne za každou cenu“, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se podle něj musí obránci připravit na protiofenzivu. Zelenskyj také uvedl, že ukrajinské síly působí ruským útočníkům u města Vuhledar „mimořádně značné“ ztráty.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Není to nijak zvlášť velké město. Vlastně jako mnoho dalších měst v Donbasu zničených Rusy. Je pro nás důležité ho bránit, ale ne za každou cenu a ne tak, že všichni zemřou. Budeme bojovat tak dlouho, dokud to bude rozumné, dokud se Rusové budou snažit pokračovat v ofenzivě na Kramatorsk a Slovjansk, dosáhnout administrativních hranic Donbasu a řeky Dněpr,“ řekl v rozhovoru pro italský list Corriere della Sera.

V neděli Zelenskyj popsal situaci u Bachmutu jako „velmi složitou“. V městě na frontě v Doněcké oblasti žilo před válkou sedmdesát tisíc obyvatel, nyní však podle odhadů ukrajinských představitelů zůstalo méně než pět tisíc civilistů.

Letecký pohled na Bachmut
Zdroj: ČTK / AP / LIBKOS

Prezident poznamenal, že ukrajinští obránci budou klást odpor a mezitím se připraví na další protiofenzivu. Ukrajinský generální štáb uvedl, že za neděli obránci odrazili útoky u sedmi obcí. Napjatá situace je také u Vuhledaru, kde ukrajinská obrana podle Zelenského působí okupačním silám značné ztráty, uvedla agentura Reuters.

Ukrajina se podle Zelenského připravuje na krátkou válku a brzké vítězství. „Čím dříve to přijde, tím méně budeme mít obětí. V roce 2014 byl konflikt zmrazen a to nám neprospělo. Minské dohody daly Putinovi čas připravit se na nový útok. Ale do stejné pasti se znovu nechytíme,“ zdůraznil ukrajinský prezident podle agentury Ukrinform.

Britské ministerstvo obrany v pondělí na základě informací zpravodajců uvedlo, že ztráty na životech zůstávají zejména v Bachmutu a Vuhledaru vysoké. S ohledem na blížící se první výročí od začátku plnohodnotné invaze jsou podle ministerstva ruské síly pod zvyšujícím se tlakem. Moskva proto bude tvrdit, že Bachmut dobyla, a to bez ohledu na reálnou situaci na místě, tvrdí tajné služby.

Americký Institut pro studium války (ISW) v polovině února uvedl, že Západ je znepokojen ukrajinským odhodláním Bachmut udržet. Ve své analýze se odkázal na informace západních médií, podle nichž ukrajinská armáda není s to město bránit a současně provést předpokládanou jarní protiofenzivu.

ISW se však kloní k názoru, že rozhodnutí Ukrajiny bránit Bachmut je pravděpodobně strategicky správné, a to i přes náklady, se kterými se pojí. Obrana Bachmutu donutila Kreml nasadit velkou část žoldnéřské Wagnerovy skupiny i elitních výsadkových sil k udržení postupu, který je vykoupen vysokými ztrátami. Podle amerických analytiků tato skutečnost zřejmě vytvoří příznivé podmínky pro budoucí ukrajinskou protiofenzivu.

Ruská ofenziva narazila na Vuhledar. Nový útok by vyžadoval další mobilizaci, tvrdí odborník

Naopak nová ruská ofenziva je podle expertů aktuálně málo pravděpodobná. Západní představitelé a analytici tvrdí, že Moskva jí v současnosti není schopná. V rozhovoru pro sobotní podcast War on the Rocks vojenský analytik Michael Koffman uvedl, že ofenziva Ruska začala před třemi týdny neúspěšným útokem ve Vuhledaru. Uvedl, že ačkoli současné boje mohou nabývat na intenzitě, jejich rozsah se nezvětší, dokud a pokud Rusko neprovede druhou vlnu mobilizace.

„Aby došlo k další ofenzivě, mnohem větší než této, musela by ruská armáda provést druhou mobilizaci. Potřebovali by několik set tisíc dalších příslušníků,“ řekl Koffman. Minulý týden též vysoce postavený americký vojenský představitel uvedl pro CNN, že ruské plány na novou rozsáhlou ofenzivu jsou „spíše aspirační než realistické“.

Britské ministerstvo v pondělí poznamenalo, že pokud ruská jarní ofenziva nedosáhne výsledků, napětí ve vedení okupační armády se pravděpodobně ještě zvýší.

Charkov se obává útoku ze severu

Obavy z ruské ofenzivy mají obyvatelé Charkova. Mnozí se obávají velkého útoku ze severu z Ruska, a proto město opouštějí, řekla v rozhovoru s ČTK šéfka organizace Maidan Monitoring Information Center Natalija Zubarová.

V posledních dnech město na východě Ukrajiny zasáhlo několik raketových útoků, často byly vyhlašovány letecké poplachy a následně se ozvalo několik výbuchů. „Tyto raketové útoky byly velmi hlasité a myslím, že právě i to přispělo k panice mezi lidmi,“ uvedla Zubarová.

Podle místních úřadů je v Charkově asi osm tisíc poškozených budov, polovina z nich je zcela zničených. Toto číslo nicméně zahrnuje velké rezidenční domy s množstvím bytů i menší jednopatrové domy. Ekonomika Charkova je podle Zubarové zničená a město v posledních měsících funguje „na přístrojích“. Když útoky ve druhém největším ukrajinském městě míří na energetická zařízení, často se pak části města na nějakou dobu ocitnou bez elektřiny, tepla či vody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...