Lék na covid od Pfizeru by mohl mít až devadesátiprocentní účinnost, avizuje Konvalinka

Nahrávám video

Do Česka dorazí v příštích dvou týdnech dvě zásilky léku molnupiravir proti covidu-19. Dohromady bude v zásilkách asi přes 14 tisíc dávek. Biochemik a prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy Jan Konvalinka ho bere jako dobrou zprávu. Ještě větší naději ale vidí v léku od firmy Pfizer, který by měl zabránit většině úmrtí. Byl hostem Událostí, komentářů.

Léčivo molnupiravir mělo podle dřívějších údajů firmy asi padesátiprocentní účinnost při předcházení hospitalizaci po nákaze koronavirem, při nynějších mutacích se jeho účinnost nejspíše snižuje.

„Je to látka, která je mechanismem podobná remdesiviru, je ale mnohem výhodnější, protože se dá brát ve formě pilulky, čili dříve než v nemocnici, a může tedy zabránit hospitalizaci pacientů,“ hodnotí Konvalinka.

Při testování léku bylo ve skupině, která brala placebo, devět úmrtí, zatímco ve skupině, která brala molnupiravir, pouze jedno. To by dle Konvalinky ukazovalo na dobrou účinnost. „Je také takřka jisté, že bude fungovat proti dalším variantám včetně omikronu,“ avizuje biochemik.

Důvodem, proč se příliš nemluví o léčbě covidu, je podle Konvalinky to, že účinné léky nejsou. „Donedávna byl jediným schváleným virostatikem právě remdesivir. To, co funguje, jsou monoklonální protilátky, ty jsou opravdu účinné, problém je, že nejsou účinné proti nové variantě,“ vysvětluje Konvalinka.

Naději vidí v enzymovém léku od společnosti Pfizer, u kterého se nyní dokončuje testování. „Mohl by znamenat opravdovou změnu, ta účinnost vypadá na 90 procent,“ doufá Konvalinka.

Nebezpečí varianty omikron

„Nyní už víme, že omikron je mnohem infekčnější než delta, také proto ji úspěšně vytlačuje,“ říká Konvalinka. Do konce roku podle něj bude varianta převažovat ve Velké Británii a v lednu převáží i v České republice. Aby se tělo proti omikronu bránilo, potřebuje dle něj také třetí dávku vakcíny. Na případu Británie se tak ukáže, jak závažná nákaza omikronem je.

Podle prvních pozorování z Jihoafrické republiky to vypadá, že varianta není extrémně závažná. „Pevně doufám, že to tak dopadne, že omikron nebude vyvolávat vážnější příznaky než delta, jisté to ale zatím není,“ uzavírá Konvalinka.

Očkovat děti proti covidu

„Všem doporučuji malé děti očkovat, je to konsenzuální návrh nejen České vakcinologické společnosti, ale i předních pediatrů této země, předních odborníků v USA, Německu a ve většině Evropy,“ říká Konvalinka.

Není podle něj sporu o tom, že koronavirus děti poškozuje, i když méně než starší ročníky. „Většina odborníků se shoduje, že rizika očkování jsou menší než rizika covidu. Proto je dobré děti očkovat,“ přibližuje Konvalinka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 1 hhodinou

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 2 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 8 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 8 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
před 23 hhodinami

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
před 23 hhodinami

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.