Lék na covid od Pfizeru by mohl mít až devadesátiprocentní účinnost, avizuje Konvalinka

Nahrávám video
Události komentáře: Jan Konvalinka o očkování proti koronaviru
Zdroj: ČT24

Do Česka dorazí v příštích dvou týdnech dvě zásilky léku molnupiravir proti covidu-19. Dohromady bude v zásilkách asi přes 14 tisíc dávek. Biochemik a prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy Jan Konvalinka ho bere jako dobrou zprávu. Ještě větší naději ale vidí v léku od firmy Pfizer, který by měl zabránit většině úmrtí. Byl hostem Událostí, komentářů.

Léčivo molnupiravir mělo podle dřívějších údajů firmy asi padesátiprocentní účinnost při předcházení hospitalizaci po nákaze koronavirem, při nynějších mutacích se jeho účinnost nejspíše snižuje.

„Je to látka, která je mechanismem podobná remdesiviru, je ale mnohem výhodnější, protože se dá brát ve formě pilulky, čili dříve než v nemocnici, a může tedy zabránit hospitalizaci pacientů,“ hodnotí Konvalinka.

Při testování léku bylo ve skupině, která brala placebo, devět úmrtí, zatímco ve skupině, která brala molnupiravir, pouze jedno. To by dle Konvalinky ukazovalo na dobrou účinnost. „Je také takřka jisté, že bude fungovat proti dalším variantám včetně omikronu,“ avizuje biochemik.

Důvodem, proč se příliš nemluví o léčbě covidu, je podle Konvalinky to, že účinné léky nejsou. „Donedávna byl jediným schváleným virostatikem právě remdesivir. To, co funguje, jsou monoklonální protilátky, ty jsou opravdu účinné, problém je, že nejsou účinné proti nové variantě,“ vysvětluje Konvalinka.

Naději vidí v enzymovém léku od společnosti Pfizer, u kterého se nyní dokončuje testování. „Mohl by znamenat opravdovou změnu, ta účinnost vypadá na 90 procent,“ doufá Konvalinka.

Nebezpečí varianty omikron

„Nyní už víme, že omikron je mnohem infekčnější než delta, také proto ji úspěšně vytlačuje,“ říká Konvalinka. Do konce roku podle něj bude varianta převažovat ve Velké Británii a v lednu převáží i v České republice. Aby se tělo proti omikronu bránilo, potřebuje dle něj také třetí dávku vakcíny. Na případu Británie se tak ukáže, jak závažná nákaza omikronem je.

Podle prvních pozorování z Jihoafrické republiky to vypadá, že varianta není extrémně závažná. „Pevně doufám, že to tak dopadne, že omikron nebude vyvolávat vážnější příznaky než delta, jisté to ale zatím není,“ uzavírá Konvalinka.

Očkovat děti proti covidu

„Všem doporučuji malé děti očkovat, je to konsenzuální návrh nejen České vakcinologické společnosti, ale i předních pediatrů této země, předních odborníků v USA, Německu a ve většině Evropy,“ říká Konvalinka.

Není podle něj sporu o tom, že koronavirus děti poškozuje, i když méně než starší ročníky. „Většina odborníků se shoduje, že rizika očkování jsou menší než rizika covidu. Proto je dobré děti očkovat,“ přibližuje Konvalinka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 14 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 16 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 22 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...