Případná budoucí protiepidemická opatření budou podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové i při týdenním počtu nových onemocnění covidem-19 nad 100 případů na sto tisíc obyvatel hlavně organizační a režimová. Na středečním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví představila tři možné scénáře. Ani při naplněnění toho nejhoršího neplánuje uzavírání žádných provozů, což už dříve potvrdil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Nyní dodal, že se zvažuje například nošení respirátorů v zaměstnání nebo obnovení testů ve firmách.
Ministerstvo zdravotnictví při zhoršení epidemie zvažuje testy a respirátory ve firmách
„I v těch nejhorších scénářích budou opatření režimová. Plošnější vyžadování ochrany dýchacích cest, plošnější vyžadování dokladu OTN (očkování, test, prodělaná nemoc – pozn. red.), možná nějaké omezení hromadných akcí. Určitě ne uzavírání provozoven, obchodů a tak dále,“ řekl ministr.
V nejhorším (červeném) scénáři se ale provoz restaurací a obchodů výrazně omezí. „Restaurace by mohly být jen pro předem rezervované nebo obchody formou ‚click and collect‘,“ uvedla Svrčinová. Anglický výraz znamená „klikni a vyzvedni“, zřejmě by tedy bylo možné si jen v obchodech vyzvedávat předem objednané zboží. Jde podle ní ale o návrh, který ministerstvo ještě dopracovává.
Svrčinová představila celkem tři scénáře. Jejich hranice byla u nejlepšího 25 nových případů na sto tisíc obyvatel a u nejhoršího nad 100 nových případů. Současně by měl být dosažen určitý počet pacientů v nemocnicích a pozitivita testů by překročila čtyři procenta. Podle Vojtěcha by rizikový scénář nastal, kdyby do nemocnic přibývalo 50 lidí s covidem denně. Zároveň řekl, že jde o rizikový scénář, k němuž nyní Česko nesměřuje.
Svrčinová: Školy se uzavírat nebudou
Pokud bychom vývoj epidemie přešel ze současného zeleného scénáře do oranžového, zřejmě by došlo na různá organizační opatření. Svrčinová v pořadu Události, komentáře zmínila zpřísnění pravidel pro nošení roušek či pro vstup na hromadné akce. „Určitě nebudeme zavírat žádné kulturní akce, ale prvním opatřením by bylo zpřísnění podmínek vstupu.“
V této souvislosti zmínila, že nejvyšší účinnost mezi různými v minulosti zavedenými opatřeními mělo právě nošení roušek a respirátorů. Na druhém místě pak bylo uzavření krajů, tedy omezení mobility mezi nimi. Hygienička ale vyloučila, že by došlo k uzavírání škol.
Česko bude podle ní kopírovat vývoj v sousedních zemích. Zmínila příklad Německa, kde se srpnovým nástupem dětí do škol došlo nejdříve k rychlému nárůstu epidemie, pak ale nastala stabilizace a pokles.
Kdy se projeví síla nákazy a kdy je nutno zasáhnout
Viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek upozornil, že je potřeba vývoj predikovat. „Když se u nás objeví přírůstek padesáti hospitalizovaných denně, tak hrozí, že za 14 dní či za měsíc můžeme mít desetinásobný přírůstek,“ řekl s tím, že nákaza se prokáže vždy až zpětně.
S tím souhlasí i biochemik a přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Trnka. „Jakmile bude 50 hospitalizovaných denně, tak už je v podstatě epidemie rozjetá tak, že bude poměrně těžké zatáhnout za záchrannou brzdu a něco udělat,“ okomentoval. Pochválil naopak možnost nasazení respirátorů a testování ve firmách.
Restrikce mají být regionální
Opatření by podle ministra Vojtěcha byla primárně regionální podle situace, plošná až v případě zhoršení v celé republice. „Pouze číslo pozitivních určitě v tuto chvíli nebude hrát roli. Všechny země už od toho v současné době ustupují,“ dodal. Zaměřit se chce na počty hospitalizovaných. Není podle něj jisté, že rizikových scénářů bude dosaženo. Počty nových případů se mohou díky očkování a promořenosti zastavit.
V současné době je incidence, tedy týdenní počet nových případů na sto tisíc obyvatel, pro celé Česko 21. V době nejvyššího počtu případů byla incidence i více než 800, dosaženo jí bylo loni na přelomu října a listopadu a letos v lednu a znovu v březnu. Hospitalizovaných je nyní 89 lidí, loňské maximum bylo téměř 9500.
Jasný plán řízení epidemie požaduje většina sněmovních stran. „Scénář už měl být dávno a je nutné, aby byl. Pokud by se nám začaly naplňovat nemocnice, budeme muset přijmout nějaká opatření,“ uvedla členka sněmovního zdravotnického výboru Karla Maříková (SPD). Podle její kolegyně ve výboru Hany Aulické Jírovcové (KSČM) je nutné řešit důvody, proč nákaza v některých oblastech Česka roste. „To je ta primární věc a od toho se pak odvíjí opatření,“ podotkla.