Vybudováním průplavu Dunaj–Odra–Labe spojíme Baltské, Černé a Severní moře. Nepůvodní organismy se tak budou jednodušeji šířit Evropou, míní v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou hydrobiolog z Masarykovy univerzity Jan Helešic. Kanál podle něj ohrožuje rozmanitost přírody a ohrožuje zásobník podzemních vod.
Propojení Dunaje, Odry a Labe pomůže šíření invazních druhů, tvrdí hydrobiolog Helešic
Jak by ovlivnil průplav Dunaj–Odra–Labe přírodu?
Řeka Morava je krásným případem říční krajiny s velkými záplavovými územími, meandry, mrtvými rameny. Kanál není nic jiného než liniová stavba. Už tam máme železniční koridor, což je liniová stavba, pokud vím, má se stavět dálnice, další liniová stavba. A třetí bude kanál. Celé velmi cenné území bude rozparcelováno třemi stavbami. Stane se z toho totálně industriální krajina. To, co je dnes zachováno, bude silně omezeno. Neříkám zničeno, ale silně omezeno.
Zastánci průplavu argumentují, že se voda dostane tam, kde není, a může pomoci v boji se suchem. Jak se na to díváte?
Bude to hodně drahé. Čerpání vody z Dunaje do úrovně Olomouce o 150 výškových metrů, a kdyby se to táhlo až do Odry, tak o 350 výškových metrů, vyžaduje obrovské náklady. I když se vytvoří záchytná jezera, bude to velice drahá záležitost. Nehledě na to, že se kanál nebude chovat jako řeka. Řeka potřebuje meandrovat, potřebuje mít aktivní dno, břehy, vytvářet štěrkové lavice a tím komunikovat s podzemní vodou. To v kanálu v žádném případě nemůže být.
To znamená, že kanál se spodní vodou nepomůže?
V podstatě ne. Pomůže, když se zachová řeka, která občas třeba i katastroficky naruší břeh a vytvoří bránu do podzemních vod. Tam komunikace s podzemní vodou běží. Nehledě na to, že záplavové území Moravy je naše nejcennější území na Moravě, z hlediska zásobníku podzemních vod je neuvěřitelně důležité. Zásahy, které kanálem vzniknou, se dají těžko predikovat a já si na to netroufnu. Ale že by to mělo jednoznačný vliv na zlepšení podzemních vod, o tom velice pochybuji.
Mělo by jít o kombinaci říčního koryta a uměle vytvořeného kanálu. Ani v případě tohoto spojení to nebude mít vliv?
Mám obavu, že vždy dostane přednost kanál. Klidně může být málo vody, což se v současné situaci s globální změnou klimatu může stát. Podle našeho zákona o vodách musí dostat přednost řeka, ne kanál. V řece musí být zachovaná voda a kanál by měl být podružný. Mám ale obavu, že začnou hrát roli ekonomické důvody a v kanálu bude voda a řeka bude suchá. To by bylo úplně špatně.
Co hrozí propojením tří řek, které dnes propojené nejsou, z hlediska zavlékání nepůvodních druhů?
Nejen tří řek, ale tří úmoří. Propojujeme Balt s Černým mořem a Severním mořem. To je velký problém, což vidíme na příkladu jednoho blešivce, který od roku 1991 do roku 2000 kolonizoval celé Německo. Kvůli tomu, že se tam vybudovaly kanály. Mohan–Rýn byl z hlediska invazních organismů to nejhorší, co se kdy postavilo. (Blešivci) už dokonce obsadili celé povodí Labe a dostávají se i do Odry. My bychom jim vytvořili druhou cestu.
Jaký je jejich vliv?
My máme v řekách také blešivce. Tito jsou ale podstatně větší a jsou to dravci. Invazní organismus zpravidla nemá nepřítele, svého predátora, mnohdy ani nemoci, které by ho napadly. Populace se tak velice rychle navyšuje a ještě se živí našimi blešivci.
Co způsobí, když se přemnoží?
Zklikvidují naši biodiverzitu a sníží rozmanitost potravy pro ryby. Moravu se podařilo po letech dostat do rozumného ekologického stavu díky tomu, že není tak znečištěná. Teď by se zase vrátila zpátky kvůli problémům s hydrologií, průtoky a invazními organismy.
A co se týče znečištění kvůli lodím?
Zaoceánské lodě jsou největším znečišťovatelem moří. Lodě, které by se pustily na tento kanál, by musely mít extrémně přísná ekologická kritéria. Blešivci se například šíří balastní vodou, což je voda na dně lodí. Pak se někde neřízeně vypustí a už jsou někde, kde je nechcete.
Zjednodušeně řečeno tedy hrozí přemnožení blešivců?
Nejen blešivců, těch druhů je víc.
Jaká jsou největší negativa kanálu? Jsou i nějaká pozitiva?
V současné době je naše krajina zemědělská, stabilizovaná, historická a svým způsobem krásná. A teď do toho vložíme kanál, ten tedy krásný podle mě není. Estetika je v krajinářské ekologii taky významná. Další je nejasná hydrologie. Mám obavu, že podzemní vody budou limitovány. Zásobník podzemních vod, který máme a měli bychom ho za každou cenu chránit, bude ohrožen. Pozitiva v podstatě nevidím.
Existuje z vašeho pohledu vůbec opatření, které by umožňovalo postavit kanál a být přitom šetrný k přírodě?
Jediná možnost je, že řeka dostane absolutní prioritu. Bude se muset vymyslet třeba systém udržování mrtvých ramen, která jsou cenným územím. Dá se to řešit, ale znamená to velké náklady navíc. Nehledě na to, že výsledek je nejistý. Jde o náš zásah do přírody, kdy čekáme, že splníme nároky organismů, ale my pořádně nevíme, co soustava organismů potřebuje. Známe nároky jednotlivých druhů, ale ne společenstva. Z hlediska environmentálního a ochrany biodiverzity jsou rizika vysoká.