Spalovač mrtvol

Co abych tě, drahá, digitalizoval? Spalovač mrtvol je lépe vidět i slyšet

Pan Kopfrkingl má rád všechno krásné a vraždami páchá dobro. S mrazivou postavou Spalovače mrtvol seznámil nejprve čtenáře Ladislav Fuks a poté v roce 1969 i stejnojmenný film Juraje Herze. Snímek ovšem putoval rychle do trezoru. Do kin se nyní opět vrací – v digitálně restaurované verzi. S vyčištěným obrazem a zvukem měl Spalovač mrtvol v sobotu světovou premiéru na festivalu v Karlových Varech. Jeho uvedení vyprodalo více než tisíc míst ve velkém sále hotelu Thermal.

 

„Jediná škoda je, že jsme to nestihli o rok dřív. Kdybychom to stihli o rok dřív, mohli bychom mít ještě v delegaci jak kameramana Stanislava Milotu, tak režiséra Juraje Herze, ale věřím, že jim to i tak dělá radost,“ připomněl Marek Eben při uvádění filmu, že dva z tvůrců se obnoveného promítání nedožili. Herz zemřel loni v dubnu, Milota letos v únoru. 

Knižní i filmový příběh se odehrává koncem třicátých let minulého století. Hlavní postava, zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl, je navenek spořádaným pracovníkem i manželem, ale – stejně jako dobu – ho obklopuje cosi zlověstného. Ve vstupu do nacistické strany najde morbidní způsob, jak „očistit“ společnost i svou rodinu.

Vlasta Chramostová a Rudolf Hrušínský

Zdroj: ČT

Herz v černobílém snímku – jehož atmosféru ještě umocnil herecký výkon Rudolfa Hrušínského v roli pana Kopfrkingla a Vlasty Chramostové coby jeho ženy Lakmé – mísí horor, psychologické drama i zvrácenou grotesku. „Kombinace hororu a komedie, která je tak černá, jak jen může být, je přesně tím, čím byla česká kinematografie v té době silná. Ne v žánrové tvorbě, ale v ironické hře s různými žánry,“ poznamenává ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Do třetice 

Karlovarské uvedení je už třetí premiérou Spalovače mrtvol. Snímek natáčel Herz v roce 1968, v premiéře ho uvedl na jaře 1969. Následoval zákaz promítání. „U filmů stažených z distribuce často vadila témata, v tomto případě vadili i autoři. Kameraman Stanislav Milota se významně podílel na natáčení srpnové okupace v roce 1968 a natáčení pohřbu Jana Palacha v lednu 1969, takže byl mezi prvními na černé listině. I Vlasta Chramostová patřila mezi tváře pražského jara a počátek normalizace znamenal utrum i pro ni,“ připomněl Bregant.

Video Zprávy v 16
video

Ve Varech měl světovou premiéru restaurovaný Spalovač mrtvol

Druhou premiéru měl Spalovač mrtvol hned v roce 1990 a po uvedení na festivalu ve Varech se vrací do kinodistribuce potřetí. Rozšíří tak tituly ze zlatého fondu československé kinematografie, které digitální restaurování umožnilo vidět opět na velkém plátně. Po představení ve Varech se v minulých letech tak k divákům dostaly třeba Marketa Lazarová, Ostře sledované vlaky nebo Démanty noci.