Autorka prvního počítačového programu se narodila před 200 lety

Zmáčknout tlačítko a čekat, než proběhnou tisíce algoritmů, pustit si poklikáním hudbu a k nepoznání upravit špatně vyfotografovaný snímek – do takových operací se denně pouštějí miliony lidí. Že něco takové bude možné, předpověděla již v polovině 19. století Ada Lovelaceová. Do historie vstoupila především jako autorka prvního počítačového programu. Býval by fungoval, ale počítač, pro který byl určen, nikdy nevznikl.

Augusta Ada Kingová, hraběnka z Lovelace – známá spíše jako Ada Lovelaceová – se proslavila v docela jiném oboru než její otec, básník Gordon Byron. Jedno s druhým ale souvisí. Jako dcera slavného a bohatého muže se mohla jako jedna z mála žen 19. století oddat matematice a podílet se na vývoji plánovaného prvního počítače.

Počítací stroj v 19. století nevznikl, program na jeho řízení ano

Počítací stroj byl snem a nesplněným cílem jiného matematika Charlese Babbage. „Původně neměl vyvíjet počítač, měl vyvíjet differential engine, což měl být ne stroj, který bude vypočítávat matematické tabulky. (…) Na tom začal pracovat a posléze ho napadlo, že nemá smysl vyrábět stroj, který bude mít jedno použití, a že daleko lepší bude vymyslet analytical engine – což bude programovatelný počítač,“ popsal v rozhovoru pro ČT popularizátor historie IT Pavel Troner.

Vývoj však financovala britská vláda, které se zdál projekt příliš zdlouhavý a před uskutečněním ho zastavila. Peníze definitivně došly po předčasné smrti Ady Lovelaceové, jež dokázala zajistit financování. Lovelaceová však publikovala článek o počítači, ve kterém také představila vizi děrného štítku s programem, kterým se měl stroj řídit. „Vymyslela základní programátorské techniky jako větvení, odskok do podprogramů, procedury a tak dál,“ upozornil Pavel Troner.

Pavel Troner: První program byl na výpočet posloupnosti Bernoulliho čísel (zdroj: ČT24)

Počítače podle Ady Lovelaceové: nejen počítání, ale i hudba a obrazy

První počítačový program napsala Lovelaceová v letech 1842 a 1843. Současně předpověděla, že počítače – navzdory svému názvu – v budoucnu najdou širší využití než jenom matematické. Představovala si neuvěřitelné věci – že budou takové stroje skládat hudbu nebo vytvářet obrazy.

Pavel Troner míní, že to mohl být i vliv jejího otce: „Na jedné straně byla matematička a na druhé straně měla básnické geny svého otce, tak si dokázala představit využití počítače i mimo původní matematický obor, což Charles Babbage vůbec nebyl schopen. Když se o tom v její práci dočetl, tak jí napsal: Hlavně ten text neměň.“

Ve své době ale zůstala Ada Lovelaceová jako matematička a programátorka vesměs nepochopena – jak také jinak, když své přelomové dílo sepsala pro neexistující stroj, a tak ani tehdy nebylo možné ověřit, zda funguje. Moderní simulace to však prokázaly a Ada Lovelaceová se již na přelomu 19. a 20. století stala jednou z hrdinek vznikajícího feministického hnutí.

Ada ovládá počítače i po 200 letech

Jako o první programátorce v historii začala o Adě Lovelaceové hovořit Grace Hopperová. Sama byla její následnicí, pracovala s počítačem Mark I, který byl – sto let po Babbageově neúspěchu – jedním z prvních programovatelných počítačů, některé zdroje ho považují vůbec za první skutečný počítač.

Ovšem ani hraběnka z Lovelace Ada nevymyslela vše zcela sama a inspirovala se některými staršími myšlenkami. Například děrný štítek, který jak ona, tak i Grace Hopperová o sto let později použily jako nosič dat, vymyslel Joseph Marie Jacquard již na počátku 19. století. Použil ho k ovládání tkalcovského stavu. „Vytvořil nástavbu, což byla speciální čtecí hlava, do které se vložil děrný štítek, a podle něho tkalcovský stav tkal vzory na látce. Což byla úžasná inovace,“ popsal Pavel Troner.

Jméno Ady Lovelaceové sice nepatří k těm, která si každý vybaví, i když ho o půlnoci probudí, ale v zapomnění neupadlo, ani když vývoj počítačů již výrazně pokročil. Například programovací jazyk Ada vyvíjený již od 70. let se nejmenuje po nikom jiném. Využit byl například k vývoji jednoho z přelomových letadel historie Boeingu 777. Svět na první programátorku vzpomíná i nyní – v den 200. výročí jejího narození.