Největší, nejdelší, gigantická - indiáni Amazonce říkají Velká řeka. Pro vědce je tento veletok nekonečným zdrojem nových objevů. Autorství jednoho z těch nejvýznamnějších přitom patří Čechům. Ti na přelomu tisíciletí při dvou expedicích k hoře Nevado Mismi v peruánských Andách určili lokaci jejích pramenů. V pořadu Hyde Park hovořil o tomto fenoménu hydrolog Bohumír Janský.
Prameny legendární Amazonky určili čeští vědci
Slova, která určila prameny Amazonky
„Právě tady, v ledovcovém jezeře na úpatí sopky Mismi, pramení Amazonka, a protože ta laguna nemá žádný název, rozhodli jsme se kolektivně, že ji pojmenujeme Laguna Bohemia,“ prohlásila expedice vědců.
Každá kapka vody od pramenů Amazonky překoná na cestě k Alantiku až 7 000 km. Jihoamerický veletok tak až relativně nedávno získal poslední prvenství, které mu chybělo.
Vědci došli k závěru, že pramen není jediný. Dostalo se jim proto toho luxusu, že oslavovat mohli víckrát. Tím nedokázali nic menšího, než že přepsali učebnice. Ty ještě v 90. letech minulého století říkaly, že nejdelší řekou světa je Nil. To už teď po výpravách Bohumíra Janského neplatí. Amazonka africký veletok překonává zhruba o 500 kilometrů (víc než kolik měří celý tok Vltavy).
Janský: Jsem hrdý, že jsem Čech
„Výsledek je kolektivní dílo. Češi se tímto tématem začali zabývat už před 300 lety a my jsme na jejich skvělé dílo navázali. Jsem velmi hrdý na to, že jsem Čech,“ říká hydrolog Bohumír Janský.
Výprav k pramenům nejdelší řeky světa bylo deset. Žádná však nebyla tak úspěšná, jako ta Bohumíra Janského. „Především si nikdo nedal tu práci, aby měřil těmi nejpřesnějšími přístroji. My jsme tomu věnovali nejméně jeden měsíc a můžeme říct, že to naše zjištění by mělo být definitivní,“ potvrzuje Luděk Šefrna, pedogog z Přírodovědecké fakulty UK.
„Všechno, co jsme tehdy naměřili, bylo nej – největší, nejdelší, největší plocha povodí. Přijeli jsme do Prahy a řekli jsme tady novinářům, že jsme pravděpodobně objevili pramen Amazonky,“ říká hydrolog Jan Janský.
Peruánský velvyslanec v Praze, který už profesora Janského za práci jeho týmu vyznamenal, to označil za „nejspíš poslední velký geografický objev na této planetě“. Jak je pak tedy vůbec možné, že tak prestižní cíl vědcům z celého světa tak dlouho unikal? Vždyť – slovy profesora Janského – čím je věřícímu Vatikán, tím je pro hydrologa Amazonka.
V Okolí pramenů žije pouze jedna rodina
V okruhu 50 kilometrů žije jedna pastevecká rodina, nic víc. Tato rodina je vlastníkem údolí, kde pramení Amazonka. Jsou to čistě indiánští obyvatelé. Kontakt jsme navázali náhodou. Hledali jsme průvodce a našli jsme syna z této rodiny.
Pro některé zůstává favoritem Nil
Své závěry museli hydrologové ve vědecké komunitě hájit. K přesvědčení pochybovačů by jim přitom jen naměřené údaje nestačily. Zásadní roli tak hrály nejmodernější přístroje, které k jejich zaznamenávání používali. „Když se nás ptali: 'A čím to teda měříte?', bylo vidět, že očekávají, že vyndáme skládací metr nebo pásmo nebo něco. My jsme vyndali laserové dálkoměry a totální geodetické stanice - byli překvapeni,“ vzpomíná Janský.
Podle Janského je Nil obrovská tradice spojená s anglickými cestovateli v dávné minulosti. Je to oblast bývalých anglických kolonií. Je to známější téma. Nové práce o Amazonce nepronikly všude.
Vztah Česká republika a Latinská Amerika
Moje zkušenost je jednoznačná. Nemám radost, jak si vede Česká republika v posledních desetiletích. To, jaké jméno tam mělo dříve Československo, to upadlo v zapomnění. Je mi smutno z toho, když slyším politiky říkat, že tento region je na okraji zájmů. Latinoameričani si nás váží a vrata tam máme přímo dokořán.
Na závěr se však patří říct, že prameny Amazonky i řeka samotná mají stále tajemství, která čekají na odhalení.
Hyde Park Civilizace (zdroj: ČT24)