Skotská nížina: Jemnou tvář drsné země odhalují jezera a Mackintoshův design

Glasgow – Poetická oblast jižního Skotska plná nížin a jezer nese název Lowlands. Jejím středobodem zůstává známé jezero Loch Lomond zasazené mezi zelenými kopci drsné okolní krajiny. Láká k rekreaci nejen místní obyvatele, ale i přespolní návštěvníky. Ti čím dál častěji míří také do nedalekého Glasgow. Známé centrum těžkého průmyslu se totiž časem poněkud odlehčilo a dnes je moderním, kosmopolitním městem. Na první pohled neomráčí svou krásou, nicméně je to město skrytých pokladů. A při jejich hledání často narazíte na jméno architekta a designéra Charlese Rennieho Mackintoshe.

Když se řekne Skotsko, mnohým z nás se vybaví nehostinné kopce skotské vysočiny, kde žije lidí pomálu, a je tak jedno z nejméně obydlených míst Evropy. Možná právě proto hrála tato oblast vždycky v dějinách Skotska víceméně druhé housle. Ty první obstarávala ve zlomových momentech daleko lidnatější skotská nížina.

Branou do skotských nížin je kousek za Edinburghem 2,5 kilometru dlouhý Forth Bridge. Přestože po něm první vlaky přejely už v roce 1890 a přestože mu hned vedle vyrostl nový silniční konkurent, patří Forth Bridge pořád k nejfotogeničtějším britským mostům.

Forth Bridge
Zdroj: ČT24/ČTK

Když se odtud vydáme na severozápad dojedeme do starobylého Stirlingu. Málokteré místo vyvolává u Skotů tolik historických vzpomínek a pocitů zadostiučinění jako právě Stirling. Zdejší hrad na kopci byl svědkem jak korunovace tehdy devítiměsíční Marie Stuartovny, tak i ohniskem mnoha povstání proti anglické koruně. Navíc nedaleko odtud porazili Skotové v památné bitvě v roce 1314 anglického krále Eduarda II.

Stejně srdečný vztah jako ke Stirlingu či dudám chovají Skotové i k jezeru Loch Lomond. Ve Skotsku je doslova moře jezer, ale zatímco pro cizince bývá číslem jedna Loch Ness, pro místní to bude s největší pravděpodobností právě Loch Lomond. Každý den se na něm projíždějí stovky lodí obtěžkanými turisty fotící poetickou krajinu v okolí.

A za návštěvu stojí také Glasgow, historický rival hlavního města Edinburghu. Ač se o ní mluvilo jako o průmyslové metropoli, v posledních letech se stalo město symbolem moderní architektury. Tuto pověst si získalo již díky slavnému rodáku, architektu Mackintoshovi. Právě jeho neopakovatelný secesní styl vtiskl mnoha budovám města typický ráz a dnes jsou jeho návrhy interiéru lákadlem pro turisty. „Myslím, že jedinečnost Mackintoshova díla spočívá v tom, že v Glasgow nic podobného nenajdete. Na konci 19. století vytvářel celou řadu věcí, které byly v té době zcela nové a předznamenaly příchod století dvacátého. Byl to skutečný mistr ve vytváření nových stylů v designu a architektuře,“ podotkl Peter Trowles, kurátor místní školy umění.

Katedrála v Glasgow
Zdroj: ČT24/Thinkstock/Getty Images

Skotský Mucha navrhl originální čajovnu

Mackintoshe silně ovlivnilo umění Dálného východu, především Japonska. Typické jsou motivy růží na jeho špercích, vitrážích, dekoracích. Na Mackintoshovo dílo narazí každý návštěvník Glasgow, i ten, který po něm cíleně nepátrá. Přímo v centru města, jen kousek od jeho slavné školy umění, v Sauchiehall Street se nachází kouzelná čajovna Willow Tea Room, navržená Mackintoshem, zcela dle jeho zásady – každá místnost musí být úplně jiná. „Makintosh navrhoval čajovny pro zakladatelku tohoto fenoménu, Catherin Cranstonovou. Na předešlé  tři měl malý vliv, ale ta naše je první, kterou dělal úplně celou – exteriér, interiér i příbory a dokonce i zaměstnanecké uniformy,“ podotkla majitelka kavárny Anne Mulhernová.

Interiér čajovny Willow Tea's
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Mackintosh navrhl i jeden kostel. Novogotický styl doplnil svým nezaměnitelným způsobem. Kostel Queen´s Cross si za svoje sídlo vybrala Mackintoshova společnost. To potvrzuje i Dylan Paterson z Mackintoshovy společnosti. „Mackintosh se odklonil od původních plánů klienta a doplnil stavbu symboly rostlin, ptáků a stromů, celou budovu prodchnul přírodou, ale neříká nám, co tím myslí, je na vaší interpretaci, co ta budova znamená. On nám to neříká, ale je plná mystického symbolismu.“

Vydáno pod