Kaplička, rybník, nepoužívaná telefonní budka. Prokopov jako obec s největší nezaměstnaností nevypadá

Tichá vesnice zalitá sluncem. Její střed místo návsi tvoří široká křižovatka, po které příliš aut nejezdí. I když to tak nevypadá, je tato ves statisticky výjimečná. Prokopov je totiž obcí s největší nezaměstnaností. Na konci roku 2017 bylo bez práce přes 21 procent obyvatel, o půl roku později klesla nezaměstnanost na necelých 17 procent. Na prvním místě přesto Prokopov stále zůstává.

Záplatovaná silnice vede okolo bíle omítnutého domu se zahradou, zpoza plotu přesahují větve jabloní se zralými plody. Cesta vede okolo autobusové zastávky a prodejny potravin na křižovatku, která je pomyslným centrem vesnice s nízkými a rozlehlými domy. Na první pohled nic nenasvědčuje tomu, že tato ves vede ve statistikách nezaměstnanosti.

V Prokopově na Znojemsku žije 92 lidí, průměrný věk lehce přesahuje 43 let. Na úřadu práce bylo k poslednímu dni roku 2017 zapsáno 13 obyvatel a v Prokopově tak byla pětina místních v produktivním věku bez práce. Dnes je na znojemském úřadu práce 10 Prokopovských a nezaměstnanost tak dosahuje téměř 17 procent.

Přestože počet lidí bez práce klesá, drží se obec na prvním místě v nezaměstnanosti v rámci celé republiky. Výkyvy způsobují letní práce v zemědělství nebo stavebnictví, někteří nezaměstnaní ze vsi jsou na úřadu práce ale i déle než rok. Česko se přitom může chlubit rekordně nízkými čísly a v celém Jihomoravském kraji nepracuje jen asi 3,8 procenta obyvatel.

Křižovatka na návsi na svůj nový koberec teprve čeká. Možná si příští zastupitelstvo vyběhá na její opravu dotaci.
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Uprostřed obce s 54 domy stojí obecní úřad. Dvůr mezi úřadem a kulturním domem dláždí skupina dělníků. Z Prokopova nejsou. Na dotaz, zda by se nenašel někdo z místních, kdo by práci zastal, se nezávislý starosta František Kašík usměje. „Takoví by byli, ale radši jsem to svěřil firmě, kde chlapi umí.“

O tom, že je Prokopov první v nezaměstnanosti, se dozvěděl až z médií. „Dnes je spousta volných míst v živočišné výrobě v okolí. Lidé ale nemají zájem a nejsou ochotní tuto těžkou a časově náročnou práci dělat. Myslím si, že kdyby chtěl kdokoliv z naší obce za každou cenu pracovat, tak si práci najde,“ dodává Kašík.

Jednota, autoopravna a dvě místa zřizovaná obcí. Více práce v Prokopově není

Přímo ve vsi mnoho pracovních míst není. Prodejna nábytku skončila, zemědělské družstvo, které v minulosti zaměstnávalo 50 lidí, dlouhá léta nefunguje. V roce 1972 se místní družstvo sloučilo s jiným a pracovních míst ubylo. Obec proto poskytla bývalou školu Bednářskému a včelařskému družstvu. „Vyráběli zde škopky, bedýnky a různé dřevařské výrobky. Ale po roce 1989 odešli,“ vzpomíná kronikář a bývalý místostarosta Ladislav Nevrkla z domu číslo 1. Mramorová pamětní deska na zdi připomíná jeho otce Jana, odbojáře druhé světové války.

Obec Prokopov
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Dnes ve vsi působí dvě firmy. Opravna aut a Jednota, volná místa v nich ale nejsou. Práce je hlavně v okolí. „Najít zaměstnání v místě je velmi těžké. Možností je prodavačka v Jednotě nebo práce pro obec, obě pozice jsou ale obsazené,“ říká Iveta Černá, která už po mateřské do zaměstnání nenastoupila.

Nejbližší větší město v okolí jsou Moravské Budějovice na Vysočině. Vzdálenost od center, která nabízejí více pracovních míst, si uvědomují i na úřadu práce. Nabízí proto Prokopovským příspěvky na dojížďku nebo přestěhování.

„V mém případě je reálná nabídka práce taková, která mi umožní jako samoživitelce skloubit ji s péčí o dceru v předškolním věku. Školka není v místě, o to je celá situace komplikovanější. Před narozením dcery jsem za prací dojížděla,“ vysvětluje Iveta Černá. Sní o tom, že by pracovala jako chůva nebo fotografka.

Do města daleko a motivace klesá

Z autoopravny nedaleko rybníka, který pomalu zarůstá rákosím, se line melodie. Mechanik, jenž v Prokopově na živnost pracuje už osm let, si píská k práci. Energický muž v montérkách si na nedostatek zakázek stěžovat nemůže. „Práce mám tolik, že bych ji mohl prodávat. Práce je dnes dost, ale lidem se nechce,“ říká. 

Ztráta motivace obyvatel Prokopova je překážkou i podle pracovníků úřadu práce. „Uchazeči o zaměstnání, zejména ti, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat. Například kvůli nízké mzdě, nedostatku praxe, zastaralé kvalifikaci, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce,“ uvedla mluvčí Úřadu práce České republiky Kateřina Beránková. 

Podle starosty, který v sousední obci provozuje uhelné sklady, je problém také v nedostatečné kvalifikaci místních. „U našich lidí zřejmě chybí, protože kdyby byli řidiči, měli profesní průkaz nebo řidičský průkaz na autobus, tak by zajisté práci našli.“ Většina nezaměstnaných z Prokopova má základní vzdělání nebo výuční list.

Dvě pracovní pozice na údržbu zeleně a majetku vytváří také obecní úřad. Schází se v něm zastupitelstvo, starosta Kašík v jeho čele stojí už třetí volební období. Po komunálních volbách to zřejmě nebude jinak, místní totiž příliš na výběr nedostanou. Kandidátní listina je jen jedna a o místo v pětičlenném zastupitelstvu se uchází šest lidí. Víc kandidátů do zastupitelstva o pěti lidech totiž sdružení nestraníků postavit nemůže. A žádná jiná strana nebo hnutí v obci není.