Tichá vesnice zalitá sluncem. Její střed místo návsi tvoří široká křižovatka, po které příliš aut nejezdí. I když to tak nevypadá, je tato ves statisticky výjimečná. Prokopov je totiž obcí s největší nezaměstnaností. Na konci roku 2017 bylo bez práce přes 21 procent obyvatel, o půl roku později klesla nezaměstnanost na necelých 17 procent. Na prvním místě přesto Prokopov stále zůstává.
Kaplička, rybník, nepoužívaná telefonní budka. Prokopov jako obec s největší nezaměstnaností nevypadá
Záplatovaná silnice vede okolo bíle omítnutého domu se zahradou, zpoza plotu přesahují větve jabloní se zralými plody. Cesta vede okolo autobusové zastávky a prodejny potravin na křižovatku, která je pomyslným centrem vesnice s nízkými a rozlehlými domy. Na první pohled nic nenasvědčuje tomu, že tato ves vede ve statistikách nezaměstnanosti.
V Prokopově na Znojemsku žije 92 lidí, průměrný věk lehce přesahuje 43 let. Na úřadu práce bylo k poslednímu dni roku 2017 zapsáno 13 obyvatel a v Prokopově tak byla pětina místních v produktivním věku bez práce. Dnes je na znojemském úřadu práce 10 Prokopovských a nezaměstnanost tak dosahuje téměř 17 procent.
Přestože počet lidí bez práce klesá, drží se obec na prvním místě v nezaměstnanosti v rámci celé republiky. Výkyvy způsobují letní práce v zemědělství nebo stavebnictví, někteří nezaměstnaní ze vsi jsou na úřadu práce ale i déle než rok. Česko se přitom může chlubit rekordně nízkými čísly a v celém Jihomoravském kraji nepracuje jen asi 3,8 procenta obyvatel.
Křižovatka na návsi na svůj nový koberec teprve čeká. Možná si příští zastupitelstvo vyběhá na její opravu dotaci.
Uprostřed obce s 54 domy stojí obecní úřad. Dvůr mezi úřadem a kulturním domem dláždí skupina dělníků. Z Prokopova nejsou. Na dotaz, zda by se nenašel někdo z místních, kdo by práci zastal, se nezávislý starosta František Kašík usměje. „Takoví by byli, ale radši jsem to svěřil firmě, kde chlapi umí.“
O tom, že je Prokopov první v nezaměstnanosti, se dozvěděl až z médií. „Dnes je spousta volných míst v živočišné výrobě v okolí. Lidé ale nemají zájem a nejsou ochotní tuto těžkou a časově náročnou práci dělat. Myslím si, že kdyby chtěl kdokoliv z naší obce za každou cenu pracovat, tak si práci najde,“ dodává Kašík.
Jednota, autoopravna a dvě místa zřizovaná obcí. Více práce v Prokopově není
Přímo ve vsi mnoho pracovních míst není. Prodejna nábytku skončila, zemědělské družstvo, které v minulosti zaměstnávalo 50 lidí, dlouhá léta nefunguje. V roce 1972 se místní družstvo sloučilo s jiným a pracovních míst ubylo. Obec proto poskytla bývalou školu Bednářskému a včelařskému družstvu. „Vyráběli zde škopky, bedýnky a různé dřevařské výrobky. Ale po roce 1989 odešli,“ vzpomíná kronikář a bývalý místostarosta Ladislav Nevrkla z domu číslo 1. Mramorová pamětní deska na zdi připomíná jeho otce Jana, odbojáře druhé světové války.
Obec Prokopov
Dnes ve vsi působí dvě firmy. Opravna aut a Jednota, volná místa v nich ale nejsou. Práce je hlavně v okolí. „Najít zaměstnání v místě je velmi těžké. Možností je prodavačka v Jednotě nebo práce pro obec, obě pozice jsou ale obsazené,“ říká Iveta Černá, která už po mateřské do zaměstnání nenastoupila.
Nejbližší větší město v okolí jsou Moravské Budějovice na Vysočině. Vzdálenost od center, která nabízejí více pracovních míst, si uvědomují i na úřadu práce. Nabízí proto Prokopovským příspěvky na dojížďku nebo přestěhování.
„V mém případě je reálná nabídka práce taková, která mi umožní jako samoživitelce skloubit ji s péčí o dceru v předškolním věku. Školka není v místě, o to je celá situace komplikovanější. Před narozením dcery jsem za prací dojížděla,“ vysvětluje Iveta Černá. Sní o tom, že by pracovala jako chůva nebo fotografka.
Do města daleko a motivace klesá
Z autoopravny nedaleko rybníka, který pomalu zarůstá rákosím, se line melodie. Mechanik, jenž v Prokopově na živnost pracuje už osm let, si píská k práci. Energický muž v montérkách si na nedostatek zakázek stěžovat nemůže. „Práce mám tolik, že bych ji mohl prodávat. Práce je dnes dost, ale lidem se nechce,“ říká.
Ztráta motivace obyvatel Prokopova je překážkou i podle pracovníků úřadu práce. „Uchazeči o zaměstnání, zejména ti, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat. Například kvůli nízké mzdě, nedostatku praxe, zastaralé kvalifikaci, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce,“ uvedla mluvčí Úřadu práce České republiky Kateřina Beránková.
Podle starosty, který v sousední obci provozuje uhelné sklady, je problém také v nedostatečné kvalifikaci místních. „U našich lidí zřejmě chybí, protože kdyby byli řidiči, měli profesní průkaz nebo řidičský průkaz na autobus, tak by zajisté práci našli.“ Většina nezaměstnaných z Prokopova má základní vzdělání nebo výuční list.
Dvě pracovní pozice na údržbu zeleně a majetku vytváří také obecní úřad. Schází se v něm zastupitelstvo, starosta Kašík v jeho čele stojí už třetí volební období. Po komunálních volbách to zřejmě nebude jinak, místní totiž příliš na výběr nedostanou. Kandidátní listina je jen jedna a o místo v pětičlenném zastupitelstvu se uchází šest lidí. Víc kandidátů do zastupitelstva o pěti lidech totiž sdružení nestraníků postavit nemůže. A žádná jiná strana nebo hnutí v obci není.