Bohoslužba v Čimelicích na Písecku připomněla zesnulého Karla Schwarzenberga. Bývalý ministr zahraničí v obci, a také nedalekém Orlíku, strávil část dětství. Zemřel v neděli, ve věku osmdesáti pěti let.
Většina obyvatel Čimelic na Karla Schwarzenberga vzpomíná v dobrém. Říkali mu knížepán. Byl podle nich ochotný, vstřícný a přátelský. Podle starostky Šárky Hrdličkové se nikdy nechoval povýšeně.
Téměř každé místo v kostelních lavicích bylo obsazené a lidé seděli i na přidaných židlích. „Všichni, jak jste tady, jste Karla Schwarzenberga znali. Každý z vás by o něm mohl říct hned několik vět,“ poznamenal čimelický farář Ludvík František Hemala.
Schwarzenberg strávil velkou část dětství nejen v Čimelicích, ale také na nedalekém zámku Orlík. Finančně přispěl na řadu projektů v tomto regionu. Mimo jiné věnoval peníze i na opravu kostela, v němž se dnes mše konala. Lidé, kteří se přišli se Schwarzenbergem rozloučit, se mohli podepsat do kondolenční knihy umístěné při vstupu do kostela.
Jeho zbožnost byla nenápadná
„Přijímal, že i pro dobrou věc se musí něco protrpět. A nelekal se, když se něco hned nepovedlo. Jako chlapec a dítě sem chodil s rodiči a sdílel bolesti a radosti,“ řekl farář. Dodal, že Schwarzenberg byl velmi zásadový a silný člověk. Připomněl pár let starou historku, kdy se setkali v Čimelicích na dětském koncertu. „Bavili jsme se spolu a on mi řekl: ‚Pane faráři, já jsem hluchý jako poleno.‘ On z toho koncertu skoro nic neslyšel a neměl. Ale šlo mu o tu společnost a setkání,“ vzpomněl Hemala.
Schwarzenberg o sobě kdysi prohlásil, že je mizerný křesťan, ale obstojný katolík. Podle faráře měl přístup k víře skutečně specifický, ale zároveň následováníhodný. „Nebyl bigotní katolík. Jeho zbožnost byla nenápadná, nedával ji nějak na odiv. Jeho bratr mi vysvětloval, že nechodí do kostela, protože musí v noci do lesa na čekanou, a proto nemůže ráno chodit do kostela, protože to je na něj brzy. Ale to nevylučuje, že se uvnitř sebe dokázal soustředit na tichou modlitbu a z toho nitra pak vycházely zásady, s nimiž vynikal ve společnosti,“ řekl po mši Hemala.
Pohřeb se státními poctami
Schwarzenbergův pohřeb se státními poctami se uskuteční 9. prosince v pražské katedrále svatého Víta. Rakev s ostatky zesnulého bývalého ministra zahraničí, poslance, senátora a hradního kancléře bude vystavena pro veřejnost od středy 6. prosince do pátku 8. prosince v kostele Maltézských rytířů Panny Marie pod řetězem v Praze.
Vzhledem k původu, známosti, významu a prestiži, které se Schwarzenberg za svého života těšil, se očekává, že se do Prahy na poslední rozloučení sjedou smuteční hosté z řady zemí včetně členů předních evropských šlechtických rodů. Rodina zatím neoznámila místo posledního spočinutí bývalého ministra, spekuluje se o hrobkách schwarzenberského rodu, nejčastěji té u zámku Orlík.
