Při skladování vyhořelého jaderného paliva by mohla posloužit látka známá jako kočkolit. Vědci to testují

Nahrávám video
Události: Testování ukládání vyhořelého radioaktivního paliva
Zdroj: ČT24

Desetiletý experiment má ukázat, jak bezpečně skladovat vyhořelé radioaktivní palivo. Jako těsnící materiál slouží vědcům bentonit. Je to tatáž látka, která se pod názvem kočkolit používá jako stelivo pro tato zvířata. Její vlastnosti a odolnost výzkumníci studují nedaleko slapské přehrady.

Štola Josef vznikla v osmdesátých letech jako průzkumné dílo na ložiska zlata. Skýtá osm kilometrů chodeb desítky metrů pod povrchem.

Podle odborníků jde o ideální místo, kde se dají testovat technologie pro ukládání silně radioaktivního odpadu. Velkou část štoly totiž tvoří velmi tvrdé a odolné žulové horniny takzvaného krystalinika. „Krystalinikum je jednou z potenciálních geologických formací pro budoucí hlubinné úložiště,“ uvedl vedoucí Centra experimentální geotechniky Českého vysokého učení technického v Praze Jiří Šťástka.

Chránit okolí před únikem radioaktivity bude nejen hornina a samotný kontejner, ale i vrstva bentonitu okolo něj. „Bentonit je přírodní materiál, jedná se o jíl. Když se k bentonitu dostane vlhkost, tak začne bobtnat a utěsní všechny pracovní spáry a vytvoří takovou nepropustnou obálku,“ vysvětlila mineraoložka a geochemička ze Správy úložišť radioaktivních odpadů Irena Hanusová.

Místo vyhořelého paliva vědci v experimentu využili topidlo. Simulovalo vysokou teplotu, kterou bude palivo i po uložení stále mít. Topidlo obklopují bentonitové bloky. V kontaktu s nimi bylo celých deset let devadesát stupňů Celsia. To je maximální teplota, která by měla nastat i v budoucím hlubinném úložišti – až bude v kontejneru vyhořelé jaderné palivo.

Odborníci nyní budou zjišťovat, jak moc se změnily vlastnosti obalu po letech testování. Zajímá je také to, jaké mikroorganismy v bentonitu žijí. „Jestli dokáží svůj potenciál proměnit v riziko a tím urychlit biokorozi, anebo naopak ji třeba i trochu utlumit,“ přiblížil Martin Pusztai z katedry chemie Technické univerzity v Liberci.

Výsledné úložiště bude nejméně pět set metrů pod povrchem. Zatím jsou vytipované čtyři oblasti. O finálním místě by se mělo rozhodnout do deseti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Firma AVE CZ u soudu neuspěla ve sporu o spalovnu v Rybitví, podá kasační stížnost

Firma AVE CZ neuspěla u soudu ve sporu o územní plán obce Rybitví na Pardubicku. Společnost žádala jeho zrušení a změnu tak, aby územní plán neblokoval zamýšlenou modernizaci spalovny odpadů. Proti rozhodnutí krajského soudu v Pardubicích podá společnost kasační stížnost.
před 34 mminutami

Ke konání sudetoněmeckého sjezdu se Brno postavilo neutrálně

Brněnští zastupitelé vzali na vědomí informaci o konání sjezdu sudetských Němců, podporu města mu ale nevyjádřili. Neprošel ani návrh opozice na zrušení akce a odebrání dotace festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do jihomoravské metropole pozval. Sjezd, který se uskuteční na brněnském výstavišti od 22. do 25. května, budí už delší dobu emoce. Několik desítek odpůrců i příznivců přišlo protestovat také na brněnskou radnici.
13:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNa Písecku testují drony k ochraně kritické infrastruktury či záchraně lidí

Výzkumníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) testují na Písecku drony, které mohou pomáhat v krizových situacích, jako jsou živelné pohromy, hledání ztracených lidí či krize v elektrárnách. Stroje dokážou létat i bez signálu GPS a naprostá většina komponentů by měla být česká. „Většina evropských výrobců je na Číně dost závislá, ale všichni to teď chápou a snaží se do posledního kabelu vyvíjet tuzemsky nebo v okolí,“ vysvětluje vedoucí výzkumné skupiny Martin Saska. Vývojáři chtějí mít jistotu, že nejsou v dronech špionážní čipy a že je budou schopní kompletně vyrobit i v době, kdy bude na světovém trhu problém s dodávkami.
před 9 hhodinami

Tři zadržení za krádež bankomatů v Praze skončili ve vazbě, čtvrtý je svědkem

Tři ze čtyř podezřelých, které policie v pátek zadržela kvůli krádeži peněz ze dvou bankomatů u obchodního centra v Praze 4, skončili ve vazbě. Čelí obvinění z krádeže vloupáním. U čtvrtého zadrženého kriminalisté neprokázali podíl na krádeži, proto ho propustili a je svědkem, řekli policisté. Současně si myslí, že případ souvisí s obdobnými krádežemi na Slovensku a obvinění cizinci ve věku 25 až 40 let chtěli v trestné činnosti pokračovat. Podle policistů to dokládá i nález zhruba 1,5 kilogramu výbušniny TNT při domovních prohlídkách u podezřelých.
včeraAktualizovánovčera v 16:13

Praha chce od státu pořídit zámek Veleslavín i Národní dům na Vinohradech

Praha plánuje odkoupit zámek Veleslavín od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) za 210 milionů korun. Záměr schválili radní. Město o převzetí areálu usiluje delší dobu, dříve však odkup odmítalo kvůli vysoké ceně. Radní zároveň schválili i koupi Národního domu na Vinohradech za 399 milionů korun. O finálním rozhodnutí budou v obou případech ještě hlasovat zastupitelé.
včera v 12:55

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
12. 4. 2026

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026
Načítání...