Pernštejn láká na vrchnostenskou zahradu. Její obnova stála 125 milionů korun

Obnovená vrchnostenská zahrada na svazích pod hradem Pernštejn na Brněnsku od pátku přivítá první návštěvníky. Nový prohlídkový okruh nabídne možnost samostatné nebo komentované prohlídky, ale také klidovou zónu a procházky různé náročnosti. Obnova původní okrasné zahrady z 18. století stála přes 125 milionů korun. Necelých 100 milionů zaplatila Evropská unie.

Práce na přetváření jihozápadního svahu pod Pernštejnem je po třech letech u konce. Desítky let neudržovaný porost nahradily vyhlídkové terasy, řada menších zákoutí a rozlehlejší sadové části. „Realizovali jsme řadu náročných prací. Museli jsme vykácet stromy, vyčistit terén. Probíhal zde archeologický průzkum. To vše vyústilo v krásu, která tu je teď,“ řekla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

K projektování zahrady sloužilo víc pramenů: dobové obrazy, archeologické zkoumání, inventáře z roku 1806 zachycující jednotlivé prvky zahradní architektury a užitné stavby,  roli hrál také stav ovocných a cizokrajných stromů i kvetoucích rostlin. „Největším problémem bylo zařídit, aby tady tekla voda, která tu nebyla. Museli jsme ji získat z řeky a vytvořit pomocí čerpadel systém, který bude fungovat,“ řekl projektant Marek Tichý.

Zkoumání zahrady přineslo řadu překvapení

Aktuální podoba má kopírovat původní obrysy zahrady v době její největší slávy. „Býval zde čínský pavilon, kolem něj sad a my jsme nevěděli, proč stojí sám jako voják v poli. Tak jsme to tady projeli georadarem a zjistili jsme, že je tu schovaná celá čínská zahrada,“ popsal krajinářský architekt Přemysl Krejčiřík.

Staré spisy přinesly i další překvapení, podezřele velký hrušňový sad. „To bylo velmi důležité ovoce. Když přijel někdo na královský dvůr, tak nedostal jako upomínkový předmět zlato nebo diamanty, ale dostal prostě zavařenou hrušku,“ vysvětlila krajinářská architektka Kamila Krejčiříková.

Nejdůležitější bylo stabilizovat svah, aby se nesesouval dolů. Tomu napomáhají také pařezy po mnoha pokácených stromech, jejichž kořenový systém svah drží. Zahradníci místo nich další stovky dřevin vysázeli. „Vrátili jsme původní buky, habry, lípy a javory. V rovné části upravené jako zahrada francouzského typu jsou jabloně a hrušně. Jsou tady i cizokrajné rostliny, u zastavení s paraplíčkem jsme vysadili například kdoulovec,“ dodali architekti Krejčiříkovi.

  • Vznikala od počátku 18. století a vyvrcholení parkových úprav se datuje do přelomu 18. a 19. století, kdy panství vlastnil baron Ignác Schröffel. Ten však v roce 1805 zemřel. Úsilí posledních majitelů panství, hraběcí rodiny Mittrowských z Nemyšle, se soustředilo jen na údržbu zahrad. Po roce 1945 přešel hrad se zahradami do vlastnictví státu, ale část získali jiní majitelé. Zahrady postrádaly pravidelnou údržbu, chátraly a zarůstaly. Nyní se areál vrátil do své vrcholné podoby z doby před 200 lety, kdy patřil mezi patnáct nejvýznamnějších zahrad na Moravě a ve Slezsku.

Zahrada se bude v průběhu let stále proměňovat

Na hrušky, jablka i další ovoce se návštěvníci mohou těšit v průběhu příštích let, až zasazené stromy dorostou. Starat se o ně budou noví hradní zahradníci a sadaři pod dohledem zdejšího kastelána. „Musím se přiznat, že je tady jedna cesta, taková utajená. Kdo chce, ten ji najde. To je moje oblíbená, říkám jí jelení chodníček,“ řekl kastelán Zdeněk Škrabal.

Podle architektů se zahrada bude stále proměňovat, vyvíjet a vlastně nikdy nebude hotová. I oni, stejně jako památkáři, prostor hodnotí jako naprosto unikátní v Evropě. „Hrad Pernštejn patří k nejlépe dochovaným a známým památkám u nás, ale o existenci přilehlého parku a zahrad věděl málokdo. Věřím, že se to nyní změní a obnovená zahrada bude vyhledávaným turistickým cílem letošní sezony,“ poznamenala Naděžda Goryczková.

Kromě vrchnostenské zahrady mohou návštěvníci v průběhu víkendu navštívit na Pernštejně ještě hradní nádvoří. Hrad samotný se pak pro skupinové prohlídky otevře od příštího týdne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
před 23 hhodinami

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
12. 1. 2026

Vyšetřování požáru v Mostě pokračuje, incident vedl k rozsáhlým kontrolám restaurací

Před rokem si požár restaurace U Kojota v Mostě vyžádal sedm obětí. Příčinou požáru byl pád plynového topidla, které nešťastnou náhodou převrhl jeden z hostů. Vyšetřování tragédie pokračuje, policie obvinila dva lidi z obecného ohrožení z nedbalosti. Kriminalisté čekají na další znalecké posudky. Hasiči v Ústeckém kraji po požáru zahájili rozsáhlé kontroly v restauracích. Za loňský rok uložili za nedodržování podmínek požární bezpečnosti v restauracích pokuty v celkové výši přesahující jeden milion korun.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
12. 1. 2026

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
12. 1. 2026
Načítání...