V Hranicích na Přerovsku slavnostně odhalili novou bronzovou sochu Tomáše Garrigua Masaryka. Autory jezdecké figury v životní velikosti v podobě plošné siluety státníka jsou Ladislav Sorokáč a Ondřej Tuček. Je vytvořená podle fotografie a její povrch tvoří reliéfní text s Masarykovými myšlenkami. Návrh odborníci vybrali v architektonicko-výtvarné soutěži, do které přišly dvě desítky návrhů.
Jezdecká socha Masaryka stojí na Školním náměstí, kam se v jiné podobě vrátila téměř po půlstoletí. Plastika v hodnotě tři a půl milionu korun byla vytvořena na jaře letošního roku, ale její odhalení oddálila pandemie koronaviru. Slavnostní odhalení památníku prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigua Masaryka bylo nakonec naplánováno jako součást pietní vzpomínky jeho úmrtí 14. září 1937.
Masaryk navštívil Hranice dvakrát, o obnovení jeho památníku se město pokouší od 90. let. Kompromisem se nakonec stala Masarykova busta, kterou město dalo instalovat v roce 2001 v prostorách Staré radnice. Současným podnětem k obnovení myšlenky stálého Masarykova pomníku ve městě bylo předloňské kulaté výročí republiky a oprava ZUŠ Hranice.
Masarykovy sochy měly dramatické osudy
Sochy prvního československého prezidenta zdobí desítky českých měst, několik jich stojí i v zahraničí. Řada z Masarykových pomníků přitom měla dramatické osudy, kopírující osudy české společnosti ve 20. století. Po únoru 1948 byly prakticky všude odstraněny, některé skončily i v tavicích pecích a po listopadu 1989 musely být znovu odlity.
Sto let od vzniku ČSR bylo dalším podnětem k obnově památníků na řadě míst. V říjnu 2018 odhalili sochu TGM například před budovou základní školy Jana Amose Komenského v Lounech. Kopie díla Otakara Švece stanula na stejném místě jako v roce 1930. Další pomník, vytvořený sochařem Břetislavem Bendou, přibyl na Bachmačském náměstí v Praze 6. Loni se pak po 91 letech na brněnské výstaviště vrátila socha Tomáše Garrigua Masaryka z dílny sochaře Otakara Španiela. Poprvé tam v podobě sádrového modelu stála při otevření areálu výstaviště v roce 1928.
U příležitosti 150. výročí narození Masaryka byly v roce 2000 mimo jiné odhaleny jeho sochy v Praze, Brně a Břeclavi. Pražský pomník stojí na Hradčanském náměstí a je trojnásobnou zvětšeninou původního díla Otakara Španiela z roku 1931, které je v Pantheonu Národního muzea. Masarykova bronzová, více než tři metry vysoká socha na Komenského náměstí v Brně vznikla dle Masarykova pomníku od Makovského, který stojí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem.
Sochy a pomníky byly odhalovány několikrát
Řada soch a pomníků Tomáše Garrigua Masaryka byla odhalena dokonce třikrát. Poprvé začaly z českých měst mizet poté, co protektor Konstantin von Neurath v červenci 1940 vydal příkaz protektorátní vládě, aby se postarala o to, aby do 1. července 1940 bylo z veřejnosti odstraněno vše, co připomínalo na území země jakýmkoliv způsobem dřívější státoprávní poměry. Brzy po osvobození v květnu 1945 se sice mnoho soch vrátilo na svá místa, pár let po únoru 1948 ale musely znovu zmizet.
Dvojí návrat zažila třeba socha „prezidenta osvoboditele“ například v Břeclavi, stejně jako památník v Masarykově rodišti Hodoníně. Známý je také osud plzeňského Památníku národního osvobození se sochou TGM z roku 1928. Poprvé musel zmizet v roce 1940, po druhém odhalení v říjnu 1945 vydržel na místě jen necelých osm let, plzeňští komunisté ho strhli v červnu 1953 jako akt pomsty za vystoupení Plzeňanů proti tehdejší měnové reformě. Potřetí byl odhalen v roce 1999.
Masarykovy sochy obvykle zobrazují stojícího prezidenta, běžné jsou také jeho busty. K výjimkám patří jezdecká socha prvního československého prezidenta, odhalená v Lánech na Kladensku v březnu 2010. Pomník v mírně nadživotní velikosti vytvořil pro místo, kde leží venkovské sídlo československých a českých prezidentů, sochař Petr Novák.
