Celkem třiadvacet hrobů z pozdní doby kamenné našli archeologové při záchranném výzkumu poblíž silnice I/50 v Holubicích na Vyškovsku. Na stejném místě objevili i pozůstatky pozdějšího osídlení z mladší doby bronzové i z období Velké Moravy.
Místo u Holubic je na archeologické nálezy bohaté. První se objevily v první třetině minulého století při stavbě nedaleké cihelny, proto archeologové očekávali nález i tentokrát.
„Pohřebiště spadá do pozdní doby kamenné, v hrobech jsme našli keramiku typickou pro kulturu se zvoncovitými poháry, drobné kovové předměty i například nátepní destičky používané při lukostřelbě,“ řekla vedoucí výzkumu Blanka Mikulková z vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno.
Pravěcí lidé respektovali pohřebiště předků
Další nálezy byly o tisíc let mladší, z doby přibližně jedenáct set let před naším letopočtem. Lidé v mladší době bronzové tam těžili hlínu a vyhloubili na místě někdejšího pohřebiště takzvané hliníky. Zároveň ale respektovali místo odpočinku svých předků.
„Je zajímavé, že když narazili na hrob, nechali jej tak, jak byl, a hlínu kopali okolo něj. I když například těžbou hrob porušili, poškodili třeba ruce pohřbeného těla, zbytek hrobu nechali netknutý. Je vidět, že si uvědomovali, že jde o pohřebiště,“ doplnila archeoložka.
Poblíž by mohla být i germánská vesnice
Při výzkumu našli archeologové také odpadní jámu přibližně z druhého století našeho letopočtu a v ní keramiku dovezenou z římské říše. „Zdá se, že poblíž těchto míst, v neprozkoumaném místě, mohla být germánská vesnice a Germáni s Římany čile obchodovali,“ vysvětlila Mikulková.
Ve stejné lokalitě našli archeologové také pozůstatky slovanské chaty z období Velké Moravy, tedy asi 10. století našeho letopočtu. Nálezy teď odborníci ošetří ve specializovaných laboratořích, u kosterních pozůstatků antropolog určí přibližný věk pohřbených, jejich pohlaví a také některé nemoci, které lze z kosterních pozůstatků poznat. Po dokončení konzervace nálezy převezme Muzeum Vyškovska.
