Každoročně přibývá ve městech a obcích umělé osvětlení, které způsobuje nárůst světelného znečištění. Podle astronomů začíná být tma vzácná, ve městech a jejich okolí neexistuje a tam, kde bývaly vidět hvězdy, už se pozorovat nedají. U hvězdárny na Kraví hoře v Brně proto zkoušejí biodynamická světla, která v noci svítí minimálně a jantarovou barvou.
„Chytrá světla“ jako recept na světelný smog. Podle noční hodiny mění intenzitu a zabarvení
Světelný smog v obcích (zdroj: ČT24)
Světelné znečištění ve městech kromě veřejného osvětlení pochází i z reklamních poutačů nebo osvícení parkovišť a památek. V Brně svítí lampy na veřejném prostranství celou noc. Celkem jde zhruba o 44 tisíc světel. Po desáté hodině večer je Technické sítě Brna, které mají osvětlení na starost, tlumí. Tamní technici také měří, jestli některá místa nejsou přesvětlená.
Světla míří zbytečně nahoru
Například o největším parku v Brně-Lužánkách vědí, že ideálně nasvícený není. Světlo směřuje zbytečně do nebe a zhasne až před sedmou ráno.
„Lampy by měly svítit především dolů, tam, kam je potřeba, a v době, kdy je potřeba. Nemá smysl třeba ve tři ráno ozařovat celé město a také by se měla využívat chytrá řešení, která nám dnešní moderní technologie umožňují,“ řekl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. To znamená taková, která umožňují v průběhu noci intenzitu světla i zabarvení měnit.
Park na Kraví hoře jako inspirace
Ředitel hvězdárny proto nechal v parku na Kraví hoře instalovat čtyři takzvaná biodynamická světla. „Je to v podstatě takový technologický experiment. Součástí lampy je počítač a ta lampa podle toho, jaká je noční hodina, svítí,“ vysvětlil Dušek.
U biodynamického osvětlení je po část noci odbourána modrá složka světla. Večer svítí normálním světlem, po dvaadvacáté hodině se mění v jantarově červené s nízkou intenzitou, při rozednění se zase rozsvítí modře. Světla chce Jiří Dušek rozšířit na celý park. Ten pak má sloužit jako ukázka a zároveň inspirace například pro starosty měst a obcí.
Účinnost a dopad novinky teď zkoumají i vědci z Vysokého učení technického v Brně. „Čistě technicky jde o to, jestli tato regulace, která má pomáhat přírodě, neškodí jinde. Na to máme analyzátory, které nám řeknou, jestli to světlo je vhodné, nebo ne,“ vysvětlil Petr Baxant z Ústavu elektroenergetiky Fakulty elektrotechnické. Absence modré složky ve světle by mohla například způsobovat zvýšenou dopravní nehodovost. Zhoršuje totiž periferní vidění.
Mapa světelného znečištění
Oblasti tmavé oblohy s přísnějšími pravidly
Nejvíce umělého jasu ukazují mapy světelného znečišťění nad velkými městy, jako je Praha, Brno nebo Ostrava. Zlínský kraj trpí světelným znečištěním o poznání méně než Jihomoravský, i tam ale stále existují místa, odkud ještě lze oblohu pozorovat, například oblast Podyjí. Tam by dokonce astronomové společně se správou národního parku chtěli do budoucna vyhlásit takzvanou oblast tmavé oblohy, ve které by pro světelné znečištění platila přísnější pravidla.