Rodina ze samoty Bukoryška nedaleko Horní Bečvy na Vsetínsku žije i v 21. století bez elektřiny. Stavení z roku 1899 je odříznuté od civilizace. V zimě se k němu kvůli sněhu nedá dostat jinak než pěšky. Přesto se jeho obyvatelé stěhovat nechtějí.
Místo, kde se zastavil čas. Bukoryška je poslední samotou na Horní Bečvě bez elektřiny
3 minuty
Samota v Beskydech bez elektřiny
Rodina z Beskyd žije obklopena sněhem, mimo civilizaci, bez elektřiny. Pohodlná cesta k obydlí končí a jiná možnost, než se k domu brodit po pás ve sněhu, není. „K autobusové zastávce je to asi tak půlhodinová cesta,“ říká obyvatelka samoty Zdeňka Vašendová.
Beskydská samota stojí 900 metrů nad mořem a žije v ní pět lidí. Nejstaršímu je 88 let, nejmladšímu 11 let. „Čím jsme výš, tím jsme Bohu blíž,“ míní Marie Závorková. Děti chodí do školy, jejich matka pracuje v jednom z místních hotelů. Jediný muž v domě dojíždí do továrny ve dvacet kilometrů vzdáleném městě. Na samotě bydlí rádi a říkají, že jinde by žít nechtěli.
Bez plynové bomby a autobaterie by byla tma
Uvnitř domu musí být kvůli teplu, přípravě jídla i ohřívání vody na hygienu stále zatopeno. Rodina nevytápí víc místností, než je nezbytně třeba. Do domu nebyla nikdy přivedena elektřina, žárovky v pokoji napájí plynová bomba, lampu, při které děti píší úkoly, zase autobaterie.
Obě dcery s tím problém nemají, životu bez elektřiny dokázaly přivyknout. Telefony si nabijí ve škole, cestu si umí načasovat. Vyrazit musí hodinu a půl před začátkem vyučování. „Ve čtvrt na sedm, abychom stíhaly přijít na zastávku a stíhaly dojít do školy,“ popisuje Veronika Závorková.
Obec s přivedením elektřiny pomůže
Bukoryška je poslední samotou na Horní Bečvě bez elektřiny. Po letošní tuhé zimě o její přivedení rodina znovu požádá, výrazně by jí usnadnila život. „Poskytneme jim veškerou součinnost jak s žádostí, tak jim případně finančně vypomůžeme,“ slibuje starosta Horní Bečvy Rudolf Bernát (ČSSD).
