Dvaadevadesátiletý osvětimský vězeň Eliáš stále podává svědectví

Ostrava - Svět si připomíná osvobození největšího nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Vedle pietních akcí v Polsku lidé uctívají miliony obětí německého „konečného řešení“ na mnoha dalších místech. Pietního setkání v místě bývalého židovského hřbitova v Sadu Milady Horákové v Ostravě se zúčastnil také někdejší osvětimský vězeň Luděk Eliáš. Dvaadevadesátiletý laureát Ceny Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě, který po válce zakotvil v Ostravě, dodnes chodí po středních školách a podává svědectví o hrůzách koncentračních táborů.

Luděk Eliáš se narodil roku 1923 ve Slaném u Prahy. Kvůli židovským předkům se na jeho rodinu vztahovaly takzvané Norimberské zákony. Nesměl dostudovat gymnázium ani se vyučit a roku 1942 nacisté poslali celou rodinu do terezínského ghetta. Počátkem roku 1944 byl s bratrem transportován do Osvětimi. „Když jsme se dozvěděli, kam jsme se to dostali, co znamená nekonečná řada baráků a ostnatých drátů, co znamená černý kouř valící se z komínů a divný pach, bylo to neuvěřitelné, ale bylo to tak,“ vzpomínal Eliáš. Terezín, kde se ještě mohl účastnit ilegálních přednášek a divadelních představení, pak přirovnával k růžovému sadu.

V Osvětimi nebyl až do konce války. Jako práceschopný mladý vězeň byl v červenci 1944 převezen do pobočného tábora Sachsenhausenu Schwarzheide zřízeného ve zničené továrně u vybombardovaných Drážďan. Vyčerpávající fyzická za minimálních přídělů jídla a náletů spojenců skončila v dubnu 1945 jedním z nejdelších válečných pochodů smrti.

Luděk Eliáš
Zdroj: ČT24

Ke svědectví Eliáše vyburcovaly projevy neonacistů

Mnoho let o traumatických zážitcích mluvit nechtěl. Postoj změnil poté, co viděl pochod neonacistů, kteří křičeli „Čechy Čechům“ a „Cikáni do plynu“. „Do škol chodím, abych připomínal, co všechno je člověk schopen udělat člověku, protože má jinou barvu pleti nebo jinou víru,“ vysvětloval Eliáš. Po válce absolvoval, jak sám říká, fešáckou vojenskou službu v uměleckém souboru, poté prošel několika divadly, až zakotvil v ostravském Divadle Petra Bezruče. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 se zapojil do svobodného vysílání Českého rozhlasu v Ostravě a byl z něho vyhozen.

První transport se Židy vyjel z Ostravy

Ostrava si u příležitosti mezinárodního dne obětí holocaustu také připomíná, že právě odtud vyjel v říjnu 1939 první deportační transport se Židy v Evropě, který zamířil do Niska nad Sanem v Polsku. Tehdy ještě žilo na Ostravsku asi 12 tisíc Židů. V září 1942 nacisté nahnali do celkem čtyř transportů téměř 3,5 tisíce ostravských Židů. Do Ostravy se jich vrátilo necelých 200. Na území dnešní České republiky žilo před válkou téměř 120 tisíc Židů, holocaust nepřežily dvě třetiny z nich. Většina zemřela v Osvětimi.

Michal Salomonovič reprezentuje české vězně v Polsku

K posledním pamětníkům, kteří přežili Osvětim, patří také Michal Salomonovič z Ostravy, narozený v roce 1933. Je jediným z bývalých vězňů tábora smrti z České republiky, který se účastní mezinárodní pietní akce k sedmdesátému výročí osvobození Osvětimi. „Táta je jedním z mála přeživších, kteří jsou zdravotně schopni to absolvovat,“ řekl jeho syn Radan Salomonovič.

Jako chlapec trpěl Michal Solomonovič se svou židovskou rodinou čtyři roky v ghettu v Lodži, přežil pobyt v Osvětimi i v dalším koncentračním táboře Stutthofu, poté musel otročit v Drážďanech a neminul ho pochod smrti, ze kterého se mu podařilo uprchnout. Dodnes žije v Ostravě. „V Osvětimi nás rozdělili muže a ženy, máma šla s malým bratrem do ženského, já s tátou do mužského. Moc si na to nevzpomínám, protože ani nechci. Po válce jsme o tom moc nemluvili,“ řekl Salomonovič, který je členem Mezinárodního osvětimského výboru. Vzpomínky ale teď oživují současné projevy antisemitismu v některých zemích. „Dnes můžeme sledovat náznaky toho, jak to v Německu začínalo. Česká republika to naštěstí politicky zvládá,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Libor Fára, tečka, čára. Výročí výtvarníka připomíná výstava

Letos uplyne sto let od narození výtvarníka Libora Fáry. Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře (GASK) při této příležitosti připomíná jeho grafické práce.
před 27 mminutami

Má stát v Krkonoších u přísně chráněné zóny horská bouda? Úřady se neshodnou

Plánovaná stavba horské boudy poblíž nejpřísněji chráněné zóny Krkonoš, kterou původně povolil národní park, se komplikuje. Ministerstvo životního prostředí totiž povolení zrušilo, a kauza tak doputovala na přezkum ke královéhradeckému hejtmanství. Developer ale podal odvolání a případem se nyní zabývá ministerstvo pro místní rozvoj.
před 1 hhodinou

Hrozí extrémní srážky. Na Moravě a ve Slezsku bude od úterý vydatně pršet

Na Moravě a ve Slezsku začne od úterního odpoledne intenzivně a vytrvale pršet, ve Slezsku či na střední Moravě v oblastech kolem Beskyd mohou být srážky extrémní s úhrny místy sto až dvě stě milimetrů. Meteorologové to uvedli v pondělní výstraze. Kvůli očekávaným velmi vydatným srážkám budou stoupat hladiny řek, překročit mohou první stupeň povodňové aktivity. Od úterního večera proto začne platit v severovýchodní části země povodňová bdělost. Kvůli očekávaným extrémním srážkám v Beskydech a Jeseníkách se v úterý ráno na ministerstvu životního prostředí sejde Ústřední povodňová komise.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na hlavním tahu do Polska v Náchodě začala další etapa rekonstrukce

V Náchodě pokračuje další etapa opravy povrchu hlavního tahu na Polsko. Rekonstrukce křižovatky U Slávie v centru města začala v pondělí frézováním kruhového objezdu. Silnice patří k nejvíce zatíženým komunikacím v Královéhradeckém kraji.
před 10 hhodinami

Mlékárna v Hodoníně skončí, výroba se přesune do Německa

Francouzská skupina Savencia uzavře koncem února 2026 mlékárnu v Hodoníně, kde vyrábí tavené sýry – například značku Apetito. Výrobu přesune do Německa. Dotkne se to stovky pracovníků. Firma to zdůvodnila poklesem poptávky po tavených sýrech. Zaměstnancům chce Savencia pomoci s hledáním nového místa. Hodonínsko mělo v květnu šestiprocentní míru nezaměstnanosti, což bylo z okresů Jihomoravského kraje nejvíce.
před 11 hhodinami

Výzva, či peníze. Motivace středoškoláků pro účast na vojenském cvičení se liší

Startuje dobrovolné vojenské cvičení pro plnoleté studenty středních škol. V celém Česku se ho účastní na osm set mladých lidí. Je stejně náročné jako základní vojenský kurz pro nově nastupující armádní rekruty. Vojáci krokem chtějí rozšířit svoje zálohy a oslovit nastupující generaci. Finanční odměna je čtyřicet tisíc korun.
před 12 hhodinami

Metro na Staroměstské zůstane po požáru uzavřené přibližně měsíc

Pražský dopravní podnik (DPP) odhaduje, že oprava požárem poškozených eskalátorů ve stanici metra Staroměstská a její nutné uzavření potrvají asi měsíc. V pondělí odpoledne to sdělil vedoucí komunikace podniku Daniel Šabík.
před 14 hhodinami

Do vyšetřování výpadku proudu se zapojí i experti z Evropy

Vyšetřování pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v Česku bude trvat několik týdnů. Kromě provozovatele přenosové soustavy ČEPS a distributorů se do něj zapojí také další experti, například z Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) nebo odborníci na posouzení konkrétní techniky. ČEPS také kvůli prevenci chystá kontrolu termovizí vybraných elektrických vedení, informovala v pondělí mluvčí ČEPSu Hana Klímová. Část podnikatelů žádá po vládě kompenzace škod, které jim kvůli události vznikly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...